Jedna z nejfotogeničtějších fází, jakou nabízí na pozemské obloze náš Měsíc, je tenký srpek. Pro jeho spatření ale musí nastat ty správné podmínky. A ty letos v dubnu alespoň z astronomického pohledu nastanou. Pokud tedy bude v pátek 8. dubna večer jasno, objeví se na obloze skutečně krásný tenký srpek! Podle současné předpovědi se ovšem přechodně zmenšená oblačnost může krátce objevit jen na západě a severozápadě Čech. Na zbytku území bude většinou zataženo a na východě i deštivo. Pozorování Měsíce tak na většině území pokazí počasí.

Pohled na úzký měsíční srpek, se nám během lunárního cyklu (lunace) nabízí hned dvakrát, a to pár dní po novu a pár dní před ním. V prvním případě jde o tzv. mladý měsíc, protože od počátku celého cyklu (novu) Měsíc zestárnul jen o několik hodin nebo dnů. Ve druhém případě, kdy srpek couvá a blíží se k závěru lunárního cyklu, pozorujeme naopak starý měsíc.

Vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku nám nabízí jen málo lunací. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jenom několik hodin starý měsíc. Následující večer se však jeho stáří přiblíží čtyřiceti hodinám, a to už je srpek docela obtloustlý. Důležité je i roční období, ve kterém budete chtít mladý či starý měsíc vyhlížet. Optimální doba pro spatření mladého měsíce z našich zeměpisných šířek nastává poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Vhodné pozorovací podmínky nastávají rovněž kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenký Měsíc příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek utápí jen nevysoko nad zakaleným horizontem.

Nejbližší novoluní nastane 7. dubna ve 13:23 středoevropského letního času. Ve čtvrtek večer tedy ještě nemá smysl Měsíc na obloze vyhlížet. Bude příliš tenký, příliš blízko Slunce a příliš nízko nad obzorem. Mnohem zajímavější to proto bude až o den později, v pátek 8. dubna, kdy budeme mít šanci sledovat jen asi 30 hodin starý měsíční srpek. Slunce zapadne zhruba ve tři čtvrtě na osm a Měsíc asi o hodinu a čtvrt později (po deváté hodině večerní). Budeme mít tedy docela dost času, abychom očima nebo třeba s pomocí malého dalekohledu úzký srpek na obloze vystopovali. Večer se navíc bude po obloze toulat i planeta Merkur, kterou spatříte asi 6 stupňů severozápadně od Měsíce.

Jestliže chcete být při lovu úspěšní, měli byste si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru (západnímu). Teď už nezbývá nic jiného, než si přát málo oblačnosti. Šance na zmenšenou oblačnost je ovšem jen na západě a severozápadě Čech, zbytek území už má zataženou oblohu téměř jistou. O poznání lepší počasí bude panovat v Německu. Příští šance spatřit mladý měsíční srpek se nám naskytne 7. května kolem půl deváté večer. Pozorovací podmínky z astronomického pohledu ale zdaleka nebudou příznivé tak jako tento pátek.


Tak nějak by mohl vypadat pohled k západnímu obzoru v pátek 8. dubna něco po osmé hodině večerní. Foto: Pavel Gabzdyl


Snímek velmi tenkého měsíčního srpku, kterého dělilo od novu necelých 24 hodin. Foto: Jiří Los.