Obří Měsíc - iluze nebo skutečnost?
V sobotu 4. dubna 2015, ve 14 hodin a 5 minut našeho času nastane úplněk. Během prvního dubnového víkendu se nám tak o večerech naskytne příležitost zažít na vlastní oči jeden z nejméně pochopených klamů, jaké nám náš souputník na pozemské obloze připravuje. Jde o zdánlivé zvětšování jeho velikosti u obzoru.
Tip: Východ a západ Měsíce - časy východů a západů Měsíce pro následující dny
Je to tak. Měsíční disk ležící nevysoko nad obzorem lidi fascinuje nejen pro své zabarvení a změny tvaru způsobené zemskou atmosférou, ale především pro svou velikost. Každý z nás určitě nejednou zažil situaci, kdy se měsíční disk jevil u obzoru nepřirozeně velký. Věřte nebo ne, ale tento zajímavý jev je pouhou iluzí. Ve skutečnosti je totiž Měsíc u obzoru stejně velký jako jindy. Sami se o tom můžete přesvědčit pohledem do ruličky papíru, jejíž průměr přizpůsobíte na velký Měsíc nad obzorem. Až se jeho kotouč dostane výše nad obzor a bude se vám zdát opět normální, zjistíte pohledem do ruličky, že se jeho průměr nezměnil. Ještě lépe tuto iluzi odhalí dvojice fotografií pořízených v průběhu jedné noci.
Falešnou iluzi obřího Měsíce lze snadno docílit i pomocí fotografie přes dlouhoohniskový objektiv. Při pohledu do silně zvětšujícího objektivu se nám totiž nezvětší pouze kotouč Měsíce, ale pochopitelně i pozemské objekty, které jsou ve velké vzdálenosti od pozorovatele. V tomto případě náš kosmický soused zapadá nad astronomickou observatoří Cerro Paranal v Chile, která se nacházela několik kilometrů od místa pořízení fotografie, zdroj: G. Gillet/ESO
Jak ovšem tato iluze vzniká? Jediné, co lze s jistotou říct, je, že efekt velkého Měsíce vzniká v našich hlavách, ne na skutečné obloze. O to složitější je proto i vysvětlení jevu, o které se vědci snaží už celé století. Na zdánlivé zvětšování nejen Měsíce, ale i Slunce nebo celých souhvězdí poblíž obzoru, má podle některých studií zásadní vliv naše vnímání vzdálených objektů. Velikost objektů totiž umíme na základě zkušeností odhadnout bez ohledu na jejich vzdálenost. Jsme zvyklí na to, že velmi vzdálené objekty jsou zpravidla ve skutečnosti velké. A právě poblíž takových objektů, jakými jsou například vzrostlé stromy, věže kostelů nebo vzdálené vrcholky hor, vídáme vycházející nebo zapadající Měsíc. Tak velká vzdálenost, jaká nás dělí od Měsíce, je však mimo naše chápání a mozek tuto informaci vyhodnotí jako obrovský objekt – mnohem větší, než když je vysoko nad obzorem, kde jej nemůžeme s ničím srovnat. Jakmile tedy Měsíc vystoupí výš nad horizont, nevidíme už kolem něj žádné pozemské objekty a iluze mizí.
Když se Měsíc nachází vysoko nad obzorem, zdá se nám mnohem menší, než když je blízko horizontu. Ačkoli jde mnohdy o jev velmi nápadný, jde skutečně jen o klam. Nejpříhodnější doba k jeho prožití se nabízí v období kolem úplňku, zdroj: NASA
Právě popsaný původ iluze ovšem nevysvětluje skutečnost, proč je měsíční přelud pozorovatelný i nad hladinou moře nebo z palub vysoko letících letadel. V obou případech nelze při obzoru rozeznat žádné objekty, které by mohly zmíněný efekt způsobit. Zajímavé také je, že iluze velkého Měsíce se prudce sníží, pokud se na něj podíváme vzhůru nohama. Na zvětšování Měsíce se proto bude podílet i zvláštní vnímání oblohy nad námi. Tu totiž nechápeme jako polokouli, nýbrž jako zploštělou klenbu.
Pokud bude jasno, můžete se pokusit zažít iluzi velkého Měsíce v pátek 3. dubna kolem 18:42, v sobotu 4. dubna kolem 19:44 a v neděli 5. dubna kolem 20:46, kdy se kotouč našeho souputníka objeví nízko nad východním obzorem.
Tip: Východ a západ Měsíce - časy východů a západů Měsíce pro následující dny
Je to tak. Měsíční disk ležící nevysoko nad obzorem lidi fascinuje nejen pro své zabarvení a změny tvaru způsobené zemskou atmosférou, ale především pro svou velikost. Každý z nás určitě nejednou zažil situaci, kdy se měsíční disk jevil u obzoru nepřirozeně velký. Věřte nebo ne, ale tento zajímavý jev je pouhou iluzí. Ve skutečnosti je totiž Měsíc u obzoru stejně velký jako jindy. Sami se o tom můžete přesvědčit pohledem do ruličky papíru, jejíž průměr přizpůsobíte na velký Měsíc nad obzorem. Až se jeho kotouč dostane výše nad obzor a bude se vám zdát opět normální, zjistíte pohledem do ruličky, že se jeho průměr nezměnil. Ještě lépe tuto iluzi odhalí dvojice fotografií pořízených v průběhu jedné noci.
Falešnou iluzi obřího Měsíce lze snadno docílit i pomocí fotografie přes dlouhoohniskový objektiv. Při pohledu do silně zvětšujícího objektivu se nám totiž nezvětší pouze kotouč Měsíce, ale pochopitelně i pozemské objekty, které jsou ve velké vzdálenosti od pozorovatele. V tomto případě náš kosmický soused zapadá nad astronomickou observatoří Cerro Paranal v Chile, která se nacházela několik kilometrů od místa pořízení fotografie, zdroj: G. Gillet/ESO
Jak ovšem tato iluze vzniká? Jediné, co lze s jistotou říct, je, že efekt velkého Měsíce vzniká v našich hlavách, ne na skutečné obloze. O to složitější je proto i vysvětlení jevu, o které se vědci snaží už celé století. Na zdánlivé zvětšování nejen Měsíce, ale i Slunce nebo celých souhvězdí poblíž obzoru, má podle některých studií zásadní vliv naše vnímání vzdálených objektů. Velikost objektů totiž umíme na základě zkušeností odhadnout bez ohledu na jejich vzdálenost. Jsme zvyklí na to, že velmi vzdálené objekty jsou zpravidla ve skutečnosti velké. A právě poblíž takových objektů, jakými jsou například vzrostlé stromy, věže kostelů nebo vzdálené vrcholky hor, vídáme vycházející nebo zapadající Měsíc. Tak velká vzdálenost, jaká nás dělí od Měsíce, je však mimo naše chápání a mozek tuto informaci vyhodnotí jako obrovský objekt – mnohem větší, než když je vysoko nad obzorem, kde jej nemůžeme s ničím srovnat. Jakmile tedy Měsíc vystoupí výš nad horizont, nevidíme už kolem něj žádné pozemské objekty a iluze mizí.
Když se Měsíc nachází vysoko nad obzorem, zdá se nám mnohem menší, než když je blízko horizontu. Ačkoli jde mnohdy o jev velmi nápadný, jde skutečně jen o klam. Nejpříhodnější doba k jeho prožití se nabízí v období kolem úplňku, zdroj: NASA
Právě popsaný původ iluze ovšem nevysvětluje skutečnost, proč je měsíční přelud pozorovatelný i nad hladinou moře nebo z palub vysoko letících letadel. V obou případech nelze při obzoru rozeznat žádné objekty, které by mohly zmíněný efekt způsobit. Zajímavé také je, že iluze velkého Měsíce se prudce sníží, pokud se na něj podíváme vzhůru nohama. Na zvětšování Měsíce se proto bude podílet i zvláštní vnímání oblohy nad námi. Tu totiž nechápeme jako polokouli, nýbrž jako zploštělou klenbu.
Pokud bude jasno, můžete se pokusit zažít iluzi velkého Měsíce v pátek 3. dubna kolem 18:42, v sobotu 4. dubna kolem 19:44 a v neděli 5. dubna kolem 20:46, kdy se kotouč našeho souputníka objeví nízko nad východním obzorem.
