Ve středu 25. listopadu, krátce před půlnocí, nastane úplněk. Původní obyvatelé Severní Ameriky listopadové úplňky přezdívali jako sněžné. Právě listopad se totiž vyznačoval chladnými teplotami a příchodem prvního sněhu. Přinese listopadový úplněk sněhovou nadílku i nám?

Hned na samotný úvod si musíme říct, že náš kosmický souputník žádným způsobem pozemské počasí neovlivňuje. Gravitační působení Měsíce sice na Zemi vyvolává periodická kolísání atmosférického tlaku, ale pouze o několik setin hektopascalů, což je změna, která prakticky zaniká ve všeobecném působení mnoha dalších faktorů. Na základě družicových měření energetické bilance Země američtí klimatologové Robert Balling a Randall Cerveny dokonce zjistili, že odražené světlo měsíčního úplňku dokáže měřitelně ohřát Zemi. Ovšem nejásejte předčasně. Průměrná teplota Země se totiž během úplňku zvýší jen o 0,02 °C.

Navzdory těmto faktům koluje mezi lidmi mnoho měsíčních pranostik. Traduje se například, že Měsíc v první čtvrti je příznakem pěkného počasí. Právě odtud ostatně pocházejí i jména většiny měsíčních moří, která má na svědomí italský astronom Giovanni Riccioli (1598 – 1671). Proto se na polokouli, která je viditelná při první čtvrti setkáme s takovými jmény jako Moře klidu, Moře hojnosti, Moře jasu, zatímco na té části Měsíce, která osvětlená při poslední čtvrti, najdeme Moře dešťů, Moře vláhy nebo Moře oblaků. Tato pranostika ovšem spíše dokládá, jak málo si lidé dějů na obloze všímají. Jasně zřetelný Měsíc ve tvaru písmene D je totiž nejlépe viditelný zvečera, kdy lidé sledují oblohu nejčastěji. Jiných fází Měsíce si už lidé tolik nevšímají. Měsíc v poslední čtvrti totiž vychází až kolem půlnoci, kdy už většina z nás sladce spí.

Podobně je to i s pranostikou Za ostré luny jíní rostlinu spálí. Tzv. ostrá luna nastává v dubnu a v květnu za pozdních nočních mrazíků. V této době jsou ještě mladé výhonky rostlin náchylné na mráz. Pranostika skutečně vychází z vypozorované souvislosti, že když svítí Měsíc, může být mráz. Měsíční světlo ovšem v tom nehraje žádnou roli. Pokud je totiž Měsíc v noci vidět, je obloha jasná a země mnohem rychleji vychladne. Naopak, při zatažené obloze, kdy Měsíc nevidíme, vrstva mračen pokles teploty zpomaluje.

Listopadový (čili sněžný) úplněk nám tedy sníh nepřinese. A pokud přece jen nasněží, nebude to jeho vinou.


Měsíc se do mnohých pranostik dostal jen proto, že nám jeho světlo umožňuje lépe sledovat změny nočního počasí. Díky měsíčnímu světlu si například můžeme všimnout, že v noci se většina kupovité oblačnosti, která je typická pro parné letní dny, rychle rozpouští. Za slunného počasí totiž kupovitá oblačnost roste díky vzestupným proudům. Při nočním ochlazení ale převládají proudy sestupné, kupovitá oblaka začnou klesat, ohřívat se a tím i rozplývat. Odtud také pochází francouzské pořekadlo, že Měsíc v úplňku mraky požírá. Foto: Pavel Gabzdyl


Měsíc nezpůsobuje jen přílivy a odlivy vodních mas naší Země, ale také pravidelná vzdouvání jejího vzdušného obalu. Přesto Měsíc na pozemské počasí nijak výrazně nepůsobí. Záběr Měsíce nad zemskou atmosférou pořídila posádka Mezinárodní kosmické stanice. Foto: NASA