Denní chod teploty – kdy měříme nejvyšší
Vlivem slunečního záření mají teploty během dne výrazný denní chod a závisí na době měření. Nejvýraznější denní chod teploty je patrný při anticyklonálním slunečném počasí v letních měsících.
Vlivem slunečního záření mají teploty během dne výrazný denní chod a závisí na době měření. Nejvýraznější denní chod teploty je patrný při anticyklonálním slunečném počasí v letních měsících.
Teplota je důležitou veličinou, která ovlivňuje náš každodenní život. Mnoho lidí si kupuje venkovní teploměry nebo sleduje měření z meteorologických stanic po celém Česku. Údaj, který naměříme na teploměru, nám ovšem nedává ucelený přehled o tom, jak tuto teplotu bude vnímat náš organismus.
Zima v roce 1929 byla extrémní. Pokud se ovšem podíváme do ještě dávnější historie podobných zim nalezneme více. Dostaneme se totiž do období, které se označuje jako malá doba ledová.
Teplotní inverze je meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. Při normálním zvrstvení atmosféry teplota s rostoucí výškou klesá až na přechod troposféry do tropopauzy, kde začíná tzv. trvalá inverze.
V klasickém pojetí, se kterým přišli v 19. století němečtí meteorologové, je fén chápán jako teplý, silný nárazový vítr vanoucí z vysokých hor do údolí. Vzniká, když vlhký vzduch z moře musí překonat vysokou horskou překážku.
Jedním z nejdůležitějších meteorologických prvků je oblačnost, která udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Patří mezi základní údaj, který si navzájem předávají profesionální meteorologické stanice po celém světě.
Kroupy se vyskytují v souvislosti s bouřkovými oblaky. V nich se srážky před pádem na zem vždy po nějakou dobu pohybují směrem nahoru a dolů (díky vzestupným a sestupným proudům uvnitř oblaku). Ledové částice z horních částí oblaku.
Rozlišovat oblačnost začali lidé již v Mezopotámii. Základním poznávacím rozlišením byla barva a tvar oblaku. Podrobnější rozdělení oblačnosti bylo provedeno ovšem až v 19. století, kdy byl vydán první atlas oblaků. Oblačnost byla rozdělena podle tří hlavních znaků – výšky, rozsahu a tvaru.
Pokud se kupovitá oblačnost rozvine až do zmíněného stádia kumulonimbu, musíme posoudit, jestli se jedná opravdu o bouřku. K tomu mohou buď sloužit detektory blesků nebo vlastní pozorování samotného oblaku a jeho struktury. Jedním z poznávacích znaků bouřkového oblaku je tzv. přestřelující vrcholek.
V chladné části roku se při inverzním charakteru počasí můžeme setkat s drobným sněžením, které se vyskytuje jen v určitých oblastech. Na malé části území potom napadne od poprašku až po několik centimetrů sněhu, i když na jiných místech může být zcela slunečno.