Začala astronomická zima
Publikováno: 22.12.2010 |
Dnes v 00:38 našeho času (podle UT, univerzální čas, včera ve 23:38) začala astronomická zima. Dnešní den je označován jako zimní slunovrat, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu nad zemským povrchem dosáhne nejjižnější polohy (obratníku Kozoroha) a začíná se vracet.
Den má 8 hodin a noc 16 hodin (v Praze Slunce vychází v 7:58 a zapadá v 16:02). Díky tomu dostává severní polokoule nejmenší příděly sluneční energie. I přesto v těchto dnech zpravidla není nejchladněji. Mezi nejchladnější období patří až konec ledna. Tedy měsíc po zimním slunovratu. To je způsobeno tím, že oceány mají velkou teplotní setrvačnost. Jsou ještě ohřáté z letních měsíců a tím i zvyšují teplotu v Evropě. Nejvychladlejší jsou až v druhé polovině ledna. Poté se opět začínají pozvolna oteplovat.
Cyklus oběhu země kolem slunce a významné dny - v zimě (přísluní - 2. nebo 3. ledna) je paradoxně země nejblíže Slunci (147,1 mil. km), ale naše polokoule je od Slunce odkloněna. V létě při odsluní (4. nebo 5. července) je naše polokoule Slunci přikloněna, ale je nejdále (152,1 mil. km).
Den má 8 hodin a noc 16 hodin (v Praze Slunce vychází v 7:58 a zapadá v 16:02). Díky tomu dostává severní polokoule nejmenší příděly sluneční energie. I přesto v těchto dnech zpravidla není nejchladněji. Mezi nejchladnější období patří až konec ledna. Tedy měsíc po zimním slunovratu. To je způsobeno tím, že oceány mají velkou teplotní setrvačnost. Jsou ještě ohřáté z letních měsíců a tím i zvyšují teplotu v Evropě. Nejvychladlejší jsou až v druhé polovině ledna. Poté se opět začínají pozvolna oteplovat.
Cyklus oběhu země kolem slunce a významné dny - v zimě (přísluní - 2. nebo 3. ledna) je paradoxně země nejblíže Slunci (147,1 mil. km), ale naše polokoule je od Slunce odkloněna. V létě při odsluní (4. nebo 5. července) je naše polokoule Slunci přikloněna, ale je nejdále (152,1 mil. km).
