Bouřková oblačnost z vesmíru
Jelikož je bouřková sezona v plném proudu, nebude zajisté od věci podívat se na to, jakým způsobem můžeme pozorovat bouřky. V článku se podrobněji zaměříme na vzhled bouřek z pozorovatelen, které jsou vzdáleny zemskému povrchu, a tím jsou meteorologické družice.
Nejprve si ale definujme, co to bouřková oblačnost je. Jde o jeden z deseti základních oblačných druhů, který je pojmenován jako cumulonimbus - Cb (v překladu dešťová kupa). Vzniká za příhodných podmínek vývojem z cumulů. Z této fáze do stádia bouřkové oblačnosti dospěje i v řádech několika desítek minut. Cumulus, případně později cumulonimbus, se vertikálně vyvíjí a roste, dokud nenarazí na vrstvu tropopauzy, která jeho vertikální rozvoj zastaví a růst pokračuje v horizontálním směru. Projevuje se to závojem cirrovité oblačnosti v typickém tvaru kovadliny. Některé bouře jsou však tak silné, že překonají i zádržnou vrstvu tropopauzy a pak hovoříme o izolovaných oblastech takzvaných přestřelujících vrcholků (overshooting top - OT).
V bouřkové oblačnosti panují velmi silné vzestupné a klesavé proudy, a proto je velmi nebezpečná zejména pro leteckou dopravu. Značné škody ovšem bouřky páchají i na zemi v podobě přívalových lijáků, krup, nárazů větru či výjimečně produkují i tornáda.
Přestřelující vrcholek
Ve viditelném spektru záření (VIS) se bouřková oblačnost jeví jako opticky hustá bílá oblast, která směrem od jádra bouře zvyšuje svou propustnost díky řídnutí cirrovité oblačnosti, která tvoří kovadlinu a pohybuje se většinou ve směru výškového proudění. Patrná je taktéž struktura přestřelujících vrcholků, která nás upozorňuje na to, že zde panují velmi silné výstupné proudy a bouřková oblačnost tak má velký potenciál. Přitom je také důležité mít snímky v co nejkratším intervalu, jelikož přestřelující vrcholek může vzniknout a zaniknout v řádu jednotek minut.
Patrná struktura bouřkové oblačnosti nad Českem s výskytem přestřelujících vrcholků - jeden je patrný (jako menší tečka) na bouřkové buňce na západě Královéhradeckého kraje (snímek VIS-IR). Zdroj: ČHMÚ
Pokud přejdeme do spektra, které je blízké infračervenému záření, můžeme u oblačnosti rozlišovat fázi a velikost kapek. Je to velice důležitá vlastnost a využívá se jí většinou u skládání snímků do RGB kompozitů, aby se jednotlivé části oblaku obarvily jinou barvou a vynikly jeho specifické znaky.
Teplota horní hranice bouřkových oblaku
V infračervené oblasti (u vlnových délek bez cílené absorpce atmosférou) se u oblačnosti většinou určuje teplota horní hranice oblačnosti (resp. jasová teplota). Bouřková oblačnost, jelikož dosahuje velkých výšek, má velmi nízkou teplotu. Bouřková oblačnost pak získává sytě bílou barvu. Často se používá obarvení (zvýraznění) pixelů s velmi nízkou teplotou barvou, která je pro uživatele kontrastní. Ve střední Evropě je to většinou pro teploty v rozmezí -30 °C až -70 °C (240 K až 200 K). Na stupnicích pak jsou tyto hodnoty vyznačeny od modré (nejteplejší) po červenou (nejchladnější). V tomto zobrazení nám mohou vyplynout některé zajímavé případy. Jedná se například o studený prstenec, kdy červená barva (nejstudenější oblasti) se formuje právě do tvaru prstence. Uprostřed jsou pak oblasti teplejší. Takto zformovaná bouře pak má potenciál k tomu, aby produkovala nebezpečné meteorologické jevy a způsobovala škody.
Studený prstenec (označen červeně) na silné bouřce v jižních Čechách na zvýrazněném IR snímku. Čím chladnější (červenější) je horní hranice oblačnosti, tím silnější je daná bouřka. Zdroj: ČHMÚ
Dále pak existuje řada RGB produktů, které ať už více či méně mohou bouřkovou oblačnost zobrazovat. Například Storm RGB v sobě obsahuje i mikrofyzikální kanály pro určení velikosti částic. Žlutá barva v sytých odstínech zde může naznačovat velmi studenou horní hranici oblačnosti a potenciálně nebezpečnou bouři.
Aktuální satelitní snímky můžete sledovat na stránce ČHMÚ nebo In-počasí.
Nejprve si ale definujme, co to bouřková oblačnost je. Jde o jeden z deseti základních oblačných druhů, který je pojmenován jako cumulonimbus - Cb (v překladu dešťová kupa). Vzniká za příhodných podmínek vývojem z cumulů. Z této fáze do stádia bouřkové oblačnosti dospěje i v řádech několika desítek minut. Cumulus, případně později cumulonimbus, se vertikálně vyvíjí a roste, dokud nenarazí na vrstvu tropopauzy, která jeho vertikální rozvoj zastaví a růst pokračuje v horizontálním směru. Projevuje se to závojem cirrovité oblačnosti v typickém tvaru kovadliny. Některé bouře jsou však tak silné, že překonají i zádržnou vrstvu tropopauzy a pak hovoříme o izolovaných oblastech takzvaných přestřelujících vrcholků (overshooting top - OT).
V bouřkové oblačnosti panují velmi silné vzestupné a klesavé proudy, a proto je velmi nebezpečná zejména pro leteckou dopravu. Značné škody ovšem bouřky páchají i na zemi v podobě přívalových lijáků, krup, nárazů větru či výjimečně produkují i tornáda.
Bouřková oblačnost na satelitních snímcích
Kromě například radarových měření, sledování aerologických výstupů nebo i detekce bleskové aktivity, můžeme bouřkovou oblačnost pozorovat prostřednictvím družicových snímků. Má to však nevýhodu v tom, že pokud je oblak hustý, družice (v pasivním režimu) registruje jen nejsvrchnější vrstvu - horní hranici oblačnosti (HHO) - a my nemůžeme přímo zjistit, zda se v oblasti pod ním vyskytují srážky, kroupy či tornáda. I tak jsou pro nás informace z družic velice cenné, jelikož vývoj a struktura cumulonimbu zde může poukazovat na míru nebezpečnosti dané bouřky. Snímky z meteorologických družic poskytují informace o teplotě horní hranice oblačnosti, fázi oblačných částic, jejich velikosti či struktuře oblaku.Přestřelující vrcholek
Ve viditelném spektru záření (VIS) se bouřková oblačnost jeví jako opticky hustá bílá oblast, která směrem od jádra bouře zvyšuje svou propustnost díky řídnutí cirrovité oblačnosti, která tvoří kovadlinu a pohybuje se většinou ve směru výškového proudění. Patrná je taktéž struktura přestřelujících vrcholků, která nás upozorňuje na to, že zde panují velmi silné výstupné proudy a bouřková oblačnost tak má velký potenciál. Přitom je také důležité mít snímky v co nejkratším intervalu, jelikož přestřelující vrcholek může vzniknout a zaniknout v řádu jednotek minut.
Patrná struktura bouřkové oblačnosti nad Českem s výskytem přestřelujících vrcholků - jeden je patrný (jako menší tečka) na bouřkové buňce na západě Královéhradeckého kraje (snímek VIS-IR). Zdroj: ČHMÚ
Pokud přejdeme do spektra, které je blízké infračervenému záření, můžeme u oblačnosti rozlišovat fázi a velikost kapek. Je to velice důležitá vlastnost a využívá se jí většinou u skládání snímků do RGB kompozitů, aby se jednotlivé části oblaku obarvily jinou barvou a vynikly jeho specifické znaky.
Teplota horní hranice bouřkových oblaku
V infračervené oblasti (u vlnových délek bez cílené absorpce atmosférou) se u oblačnosti většinou určuje teplota horní hranice oblačnosti (resp. jasová teplota). Bouřková oblačnost, jelikož dosahuje velkých výšek, má velmi nízkou teplotu. Bouřková oblačnost pak získává sytě bílou barvu. Často se používá obarvení (zvýraznění) pixelů s velmi nízkou teplotou barvou, která je pro uživatele kontrastní. Ve střední Evropě je to většinou pro teploty v rozmezí -30 °C až -70 °C (240 K až 200 K). Na stupnicích pak jsou tyto hodnoty vyznačeny od modré (nejteplejší) po červenou (nejchladnější). V tomto zobrazení nám mohou vyplynout některé zajímavé případy. Jedná se například o studený prstenec, kdy červená barva (nejstudenější oblasti) se formuje právě do tvaru prstence. Uprostřed jsou pak oblasti teplejší. Takto zformovaná bouře pak má potenciál k tomu, aby produkovala nebezpečné meteorologické jevy a způsobovala škody.
Studený prstenec (označen červeně) na silné bouřce v jižních Čechách na zvýrazněném IR snímku. Čím chladnější (červenější) je horní hranice oblačnosti, tím silnější je daná bouřka. Zdroj: ČHMÚ
Dále pak existuje řada RGB produktů, které ať už více či méně mohou bouřkovou oblačnost zobrazovat. Například Storm RGB v sobě obsahuje i mikrofyzikální kanály pro určení velikosti částic. Žlutá barva v sytých odstínech zde může naznačovat velmi studenou horní hranici oblačnosti a potenciálně nebezpečnou bouři.
Aktuální satelitní snímky můžete sledovat na stránce ČHMÚ nebo In-počasí.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
