Denní chod teploty – kdy měříme nejvyšší
Vlivem slunečního záření mají teploty během dne výrazný denní chod a závisí na době měření. Nejvýraznější denní chod teploty je patrný při anticyklonálním slunečném počasí v letních měsících. Nejvyšší denní změna teploty vzduchu bez výměny vzduchové hmoty byla na našem území zaznamenána dne 29.7.1933 ve Stráži pod Ralskem. Během dne se oteplilo až o 32,7 °C. Průběh teploty během dne závisí na mnoha faktorech a ani numerický model ho nedokáže přesně modelovat.
Teplota závisí na okolním prostředí Slunce je na obloze nejvýše kolem poledne (mezi 11. až 14. hodinou), přesto kolem poledne nejsou zaznamenávány nejvyšší teploty. Měříme je obvykle o něco později díky tepelné setrvačnosti. Vzduch se nejvíce ohřívá tepelnou výměnou s okolím. Samotné přímé záření od Slunce ho příliš nezahřeje. Čas, kdy naměříme nejvyšší teploty, tak závisí na okolí.
Ve městech nejvyšší teploty později
Při stejné synoptické situaci nenaměříme nejvyšší teploty na všech místech v Česku ve stejný čas. Rozdíly v dosažení nejvyšší teploty ve velkém městě a blízké obci mohou být i přes hodinu. Nejvýraznější rozdíly jsou při slunečném počasí v letních měsících. Ve velkých městech se vytváří tzv. tepelný ostrov. Budovy a silnice přijímají teplo jiným způsobem něž louky v okolí obce. Zástavba v městech funguje jako akumulátor tepla. Prohřátí města ovšem také trvá déle než prohřátí přírody. Pohlcené sluneční záření budovami z části zahřívá vzduch a z části se teplo v budově akumuluje. Vyzařování tepla poté pokračuje i dlouho do noci. U přírody je vychladnutí mnohem rychlejší a prohřívání nočního vzduchu není tak výrazné. Ve velkých městech jsou tak především noční teploty vyšší než v přírodě. Díky tomu jsou průměrné roční teploty ve městech podstatně vyšší. Není ovšem pravidlem, že by nejvyšší denní teploty byly měřeny ve velkých městech.
Nejvyšší teploty nejsou měřeny ve městech
Absolutně nejvyšší teplota (40,4 °C) byla v Česku naměřena v obci Dobřichovice nedaleko Prahy v roce 2012. V Praze byla tehdy teplota na všech stanicích o pár stupňů nižší. V tabulce nejvyšších teplot zpravidla velká města v létě neobsazují přední příčky. Daný efekt opět způsobuje již zmíněná tepelná setrvačnost. V době, kdy má Slunce největší sílu, jsou budovy ještě prochladlé z noci a nedochází k tak výrazné tepelné výměně s okolím. Svého maxima dosáhne tato tepelná výměna až později, kdy už je sluneční záření slabší.
Porovnání velkého města a obce v okolí
Rozdíly mezi Prahou a Čachovicemi (obec nedaleko Prahy ve středních Čechách) si můžeme zobrazit na níže umístěném grafu, který ukazuje průměrný čas naměření nejvyšších teplot v jednotlivých měsících. Data jsou zpracována za rok 2009, 2010, 2011, 2012 a část roku 2013.
Graf zobrazuje průměrný čas naměření nejvyšší teploty v jednotlivých měsících - v Praze (modré sloupce) jsou zejména v létě nejvyšší teploty měřeny i o 90 minut později než v Čachovicích (zelené sloupce). V Praze jsou nepozději měřeny nejvyšší teploty v červenu - v průměru kolem 16:42.
Porovnání nížiny a vyšších poloh
Porovnat můžeme i stanici na Šumavě ve Volarech s nížinou v Čachovicích. Po srovnání je patrné, že nadmořská výška nemá znatelný vliv na čas naměření nejvyšší teploty v letních měsících. V zimních měsících je naopak rozdíl patrný (na Šumavě je nejvyšší teplota naměřena dříve).
Graf zobrazuje průměrný čas naměření nejvyšší teploty v jednotlivých měsících ve Volarech a v Čachovicích
Výsledné porovnání všech tří stanic (Praha, Čachovice, Volary) pomocí regresní analýzy
Pro grafy byla použity data ze stanic: Praha 9, Prosek, Čachovice a Volary. Z dat byly vyřazeny odlehlé hodnoty (nejvyšší teplota naměřena o půlnoci při výměně vzduchové hmoty).
Teplota závisí na okolním prostředí Slunce je na obloze nejvýše kolem poledne (mezi 11. až 14. hodinou), přesto kolem poledne nejsou zaznamenávány nejvyšší teploty. Měříme je obvykle o něco později díky tepelné setrvačnosti. Vzduch se nejvíce ohřívá tepelnou výměnou s okolím. Samotné přímé záření od Slunce ho příliš nezahřeje. Čas, kdy naměříme nejvyšší teploty, tak závisí na okolí.
Ve městech nejvyšší teploty později
Při stejné synoptické situaci nenaměříme nejvyšší teploty na všech místech v Česku ve stejný čas. Rozdíly v dosažení nejvyšší teploty ve velkém městě a blízké obci mohou být i přes hodinu. Nejvýraznější rozdíly jsou při slunečném počasí v letních měsících. Ve velkých městech se vytváří tzv. tepelný ostrov. Budovy a silnice přijímají teplo jiným způsobem něž louky v okolí obce. Zástavba v městech funguje jako akumulátor tepla. Prohřátí města ovšem také trvá déle než prohřátí přírody. Pohlcené sluneční záření budovami z části zahřívá vzduch a z části se teplo v budově akumuluje. Vyzařování tepla poté pokračuje i dlouho do noci. U přírody je vychladnutí mnohem rychlejší a prohřívání nočního vzduchu není tak výrazné. Ve velkých městech jsou tak především noční teploty vyšší než v přírodě. Díky tomu jsou průměrné roční teploty ve městech podstatně vyšší. Není ovšem pravidlem, že by nejvyšší denní teploty byly měřeny ve velkých městech.
Nejvyšší teploty nejsou měřeny ve městech
Absolutně nejvyšší teplota (40,4 °C) byla v Česku naměřena v obci Dobřichovice nedaleko Prahy v roce 2012. V Praze byla tehdy teplota na všech stanicích o pár stupňů nižší. V tabulce nejvyšších teplot zpravidla velká města v létě neobsazují přední příčky. Daný efekt opět způsobuje již zmíněná tepelná setrvačnost. V době, kdy má Slunce největší sílu, jsou budovy ještě prochladlé z noci a nedochází k tak výrazné tepelné výměně s okolím. Svého maxima dosáhne tato tepelná výměna až později, kdy už je sluneční záření slabší.
Porovnání velkého města a obce v okolí
Rozdíly mezi Prahou a Čachovicemi (obec nedaleko Prahy ve středních Čechách) si můžeme zobrazit na níže umístěném grafu, který ukazuje průměrný čas naměření nejvyšších teplot v jednotlivých měsících. Data jsou zpracována za rok 2009, 2010, 2011, 2012 a část roku 2013.
Graf zobrazuje průměrný čas naměření nejvyšší teploty v jednotlivých měsících - v Praze (modré sloupce) jsou zejména v létě nejvyšší teploty měřeny i o 90 minut později než v Čachovicích (zelené sloupce). V Praze jsou nepozději měřeny nejvyšší teploty v červenu - v průměru kolem 16:42.
Porovnání nížiny a vyšších poloh
Porovnat můžeme i stanici na Šumavě ve Volarech s nížinou v Čachovicích. Po srovnání je patrné, že nadmořská výška nemá znatelný vliv na čas naměření nejvyšší teploty v letních měsících. V zimních měsících je naopak rozdíl patrný (na Šumavě je nejvyšší teplota naměřena dříve).
Graf zobrazuje průměrný čas naměření nejvyšší teploty v jednotlivých měsících ve Volarech a v Čachovicích
Výsledné porovnání všech tří stanic (Praha, Čachovice, Volary) pomocí regresní analýzy
Pro grafy byla použity data ze stanic: Praha 9, Prosek, Čachovice a Volary. Z dat byly vyřazeny odlehlé hodnoty (nejvyšší teplota naměřena o půlnoci při výměně vzduchové hmoty).
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
