Jak se tvoří předpověď sněhových lavin
Laviny v horách patří mezi největší nebezpečí, které na jejich návštěvníky čekají. Platí to zejména pro vyznavače freeridu, ale i další milovníky pobytu ve volném horském terénu v zimě. Podle databáze ESWD byly laviny v roce 2015 spolu se sněhovými bouřemi příčinou největšího podílu všech obětí, které způsobilo počasí v celé Evropě. Jejich předpověď má tedy velký smysl. Jak se vlastně vytváří a kdo ji vydává?
Sněhová lavina ve Švýcarsku (Zinal), zdroj: Wikipedia
Ve středoevropském prostoru spadá vydávání informací o stupni lavinového nebezpečí do kompetence příslušné horské služby. Samozřejmě tyto informace vydává v případě, že stupeň lavinového dosáhne alespoň prvního stupně z celoevropské pětidílné stupnice, jinými slovy musí ležet souvislá vrstva sněhu. Jednotlivé stupně pak mají následující označení: nízké, mírné, značné, vysoké a velmi vysoké. Aktuální lavinovou předpověď naleznete na stránkách Horskasluzba.cz. Vydávána je pro Krkonoše a Jeseníky.
Základem pro tvorbu lavinové předpovědi je na jedné straně co nejlepší znalost sněhové pokrývky, na druhé znalost terénu, a konečně v neposlední řadě je důležité znát i průběh a očekávaný vývoj počasí. Obecně platí, že lavinové nebezpečí vzrůstá, pokud roste vrstva nového sněhu a současně fouká vítr, dále když dojde k výraznému oteplení a konečně i při dlouhodobých nízkých teplotách (cca -10 °C a méně po dobu jednoho týdne a déle) – v takovém případě totiž ve vrstvě sněhu může vzniknout nesoudržná vrstva, neboť dochází ke změně struktury krystalů uvnitř sněhového profilu.
Základní informací o stavu sněhové pokrývky poskytne sněhový profil – ten udává nejenom výšku sněhu, jeho strukturu, stupeň tvrdosti a konečně i teplotu ve sněhové pokrývce v různých hloubkách. Platí, že stabilní profil sněhu se vyznačuje nárůstem tvrdosti uvnitř vrstvy sněhu směrem k zemskému povrchu, případně se tvrdost v profilu prakticky nemění. Naopak, pokud leží tvrdší vrstva nad měkčím sněhem, nebo existují-li výrazné skoky či změny tvrdosti v profilu, jedná se o nestabilní situace (obr. 3), které zvyšují lavinové nebezpečí.
Pokud jde o určení tvrdosti sněhu, stanoví se podle toho, jak velkou sílu je nutné použít, aby bylo možné danou vrstvu sněhu prorazit (viz obr. 2). Podle převodních tabulek se pak toto orientační určení přepočte na danou tvrdost a vynese do grafu určujícího profil sněhu (obr. 3 a 4).
Obr. 2: Orientační stanovení tvrdosti sněhu, ze kterého lze stanovit profil sněhu (pěst označuje velmi měkký sníh, prst středně tvrdý a hrot hole tvrdý sníh), zdroj: Hruboskalsko.cz
Obr. 3: Příklad nestabilního profilu sněhu – nesoudržná vrstva uvnitř sněhu (ve výšce cca 30 cm). Tvrdost je označena modrým šrafováním – klesá směrem vzhůru. Na svislé ose je výška sněhu (sloupec H), teplota vynesena červeně, tvrdost na vodorovné ose (R(N)) – čím tvrdší, tím širší, zdroj (upraveno): Horskasluzba.cz
Na základě výše uvedených znalostí je pak možné vydat předpověď lavinového nebezpečí – od roku 2005 se přitom používá tzv. Bavorská matrice. Ta bere v úvahu souvislost základních faktorů, kterými jsou rozsah nebezpečných míst, pravděpodobnost uvolnění laviny a možnost uvolnění samovolných lavin.
Samozřejmě platí, že čím vyšší stupeň lavinového nebezpečí tím větší riziko. Na druhé straně, téměř polovina lavinových nehod (přesněji 47 %) lavinových nehod se stává při 3. stupni lavinového nebezpečí. Jinými slovy, právě tento stupeň představuje velmi zrádnou situaci. Zdůrazněme rovněž, že počet lavin nesouvisí přímo se stupněm lavinového nebezpečí.
Závěrem připomeňme, že stupeň lavinového nebezpečí je informací, která společně s předpovědí počasí pomáhá při plánování túry v horské oblasti. Už při prvním stupni lavinového nebezpečí je ale přitom možné ohrožení pádem laviny (samozřejmě v exponovaném terénu při specifických podmínkách).
Sněhová lavina ve Švýcarsku (Zinal), zdroj: Wikipedia
Ve středoevropském prostoru spadá vydávání informací o stupni lavinového nebezpečí do kompetence příslušné horské služby. Samozřejmě tyto informace vydává v případě, že stupeň lavinového dosáhne alespoň prvního stupně z celoevropské pětidílné stupnice, jinými slovy musí ležet souvislá vrstva sněhu. Jednotlivé stupně pak mají následující označení: nízké, mírné, značné, vysoké a velmi vysoké. Aktuální lavinovou předpověď naleznete na stránkách Horskasluzba.cz. Vydávána je pro Krkonoše a Jeseníky.
Základem pro tvorbu lavinové předpovědi je na jedné straně co nejlepší znalost sněhové pokrývky, na druhé znalost terénu, a konečně v neposlední řadě je důležité znát i průběh a očekávaný vývoj počasí. Obecně platí, že lavinové nebezpečí vzrůstá, pokud roste vrstva nového sněhu a současně fouká vítr, dále když dojde k výraznému oteplení a konečně i při dlouhodobých nízkých teplotách (cca -10 °C a méně po dobu jednoho týdne a déle) – v takovém případě totiž ve vrstvě sněhu může vzniknout nesoudržná vrstva, neboť dochází ke změně struktury krystalů uvnitř sněhového profilu.
Základní informací o stavu sněhové pokrývky poskytne sněhový profil – ten udává nejenom výšku sněhu, jeho strukturu, stupeň tvrdosti a konečně i teplotu ve sněhové pokrývce v různých hloubkách. Platí, že stabilní profil sněhu se vyznačuje nárůstem tvrdosti uvnitř vrstvy sněhu směrem k zemskému povrchu, případně se tvrdost v profilu prakticky nemění. Naopak, pokud leží tvrdší vrstva nad měkčím sněhem, nebo existují-li výrazné skoky či změny tvrdosti v profilu, jedná se o nestabilní situace (obr. 3), které zvyšují lavinové nebezpečí.
Pokud jde o určení tvrdosti sněhu, stanoví se podle toho, jak velkou sílu je nutné použít, aby bylo možné danou vrstvu sněhu prorazit (viz obr. 2). Podle převodních tabulek se pak toto orientační určení přepočte na danou tvrdost a vynese do grafu určujícího profil sněhu (obr. 3 a 4).
Obr. 2: Orientační stanovení tvrdosti sněhu, ze kterého lze stanovit profil sněhu (pěst označuje velmi měkký sníh, prst středně tvrdý a hrot hole tvrdý sníh), zdroj: Hruboskalsko.cz
Obr. 3: Příklad nestabilního profilu sněhu – nesoudržná vrstva uvnitř sněhu (ve výšce cca 30 cm). Tvrdost je označena modrým šrafováním – klesá směrem vzhůru. Na svislé ose je výška sněhu (sloupec H), teplota vynesena červeně, tvrdost na vodorovné ose (R(N)) – čím tvrdší, tím širší, zdroj (upraveno): Horskasluzba.cz
Na základě výše uvedených znalostí je pak možné vydat předpověď lavinového nebezpečí – od roku 2005 se přitom používá tzv. Bavorská matrice. Ta bere v úvahu souvislost základních faktorů, kterými jsou rozsah nebezpečných míst, pravděpodobnost uvolnění laviny a možnost uvolnění samovolných lavin.
Samozřejmě platí, že čím vyšší stupeň lavinového nebezpečí tím větší riziko. Na druhé straně, téměř polovina lavinových nehod (přesněji 47 %) lavinových nehod se stává při 3. stupni lavinového nebezpečí. Jinými slovy, právě tento stupeň představuje velmi zrádnou situaci. Zdůrazněme rovněž, že počet lavin nesouvisí přímo se stupněm lavinového nebezpečí.
Závěrem připomeňme, že stupeň lavinového nebezpečí je informací, která společně s předpovědí počasí pomáhá při plánování túry v horské oblasti. Už při prvním stupni lavinového nebezpečí je ale přitom možné ohrožení pádem laviny (samozřejmě v exponovaném terénu při specifických podmínkách).
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
