Malá doba ledová a rekordní zimy
Minulý rok jsme zažívali na začátku února silné mrazy, které ovšem zdaleka nebyly tak rekordní, jak by se mohlo zdát. Z horských stanic přicházely zprávy o teplotách klesajících pod -30 °C (na Horské Kvildě bylo až -39,4 °C). Naměřené teploty se tak blížily absolutní nejnižší naměřené teplotě u Českých Budějovic v roce 1929, kdy tu bylo -42,2 °C. Hodnoty jsou ovšem nesrovnatelné. Horská Kvilda je mrazovou kotlinou vysoko v horách, kde pravidelně teploty klesají hluboko pod nulu. Silné mrazy v roce 1929 navíc trvaly několik dní. V průměru lze říci, že bylo ještě o 6 °C chladněji. Vývoj teplot v únoru 1929 zachycuje níže umístěný graf.
Tip: Archiv počasí - přehled počasí od roku 1775
Teploty v Praze Klementinu v únoru 1929, mrazivý byl i celý leden
Malá doba ledová
Zima v roce 1929 byla extrémní. Pokud se ovšem podíváme do ještě dávnější historie, podobných zim nalezneme více. Dostaneme se totiž do období, které se označuje jako malá doba ledová (nelze zaměňovat s termínem doba ledová). Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím a vrcholilo v 17. století. V té době Evropa zažívala nejkrutější zimy. Za opravdový počátek malé doby ledové lze považovat sérii studených a vlhkých roků 1315–1322. V nejchladnějších zimách zamrzlo Jaderské moře, řeka Pád nebo kanál La Manche. Nad severním Atlantikem se tvořily hlubší a rychleji se pohybující cyklóny. Alpské ledovce byly o poznání rozsáhlejší než dnes. Mrazy způsobily prudký pokles obyvatelstva Evropy, nedařilo se zemědělství.
Graf zachycuje odchylky teploty v Evropě od dlouhodobého průměru od roku 0 do roku 2000 - záporné odchylky označují chladná staletí. Jednotlivé barvy označují různé zdroje dat. V souhrnu lze říci, že mezi roky 1550 až 1800 byla průměrná teplota 0,5 °C nižší než na začátku 20. století. V opravdové době ledové (před statisíci lety) byla průměrná teplota nižší o 4 °C až 5 °C. Zdroj: Wikipedia
Příčiny malé doby ledové
Za příčiny ochlazení se nejčastěji uvádí 4 faktory. Prvním z nich bylo kolísání sluneční aktivity (zejména v letech 1645 až 1715 bylo pozorováno velmi málo slunečních skvrn - v době, kdy je slunečních skvrn více, vysílá Slunce silnější záři). Dalšími faktory byly změny v oceánských proudech a proudění v atmosféře (nízký index severoatlantické oscilace). Posledním faktorem byl výbuch několika sopek v průběhu staletí.
Nejkrutější zimy
Jedna z nejmrazivějším zim se vyskytla v roce 1739/1740. Tato zima bývá označována jako sibiřská. Zamrzla při ní všechna Švýcarská jezera či řeka Temže. Další historické údaje o zimách naleznete v našem archivu z Prahy - Klementina, například: 5.1.1784, 5.1.1789, 14.1.1799.
Tip: Archiv počasí - přehled počasí od roku 1775
Teploty v Praze Klementinu v únoru 1929, mrazivý byl i celý leden
Malá doba ledová
Zima v roce 1929 byla extrémní. Pokud se ovšem podíváme do ještě dávnější historie, podobných zim nalezneme více. Dostaneme se totiž do období, které se označuje jako malá doba ledová (nelze zaměňovat s termínem doba ledová). Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím a vrcholilo v 17. století. V té době Evropa zažívala nejkrutější zimy. Za opravdový počátek malé doby ledové lze považovat sérii studených a vlhkých roků 1315–1322. V nejchladnějších zimách zamrzlo Jaderské moře, řeka Pád nebo kanál La Manche. Nad severním Atlantikem se tvořily hlubší a rychleji se pohybující cyklóny. Alpské ledovce byly o poznání rozsáhlejší než dnes. Mrazy způsobily prudký pokles obyvatelstva Evropy, nedařilo se zemědělství.
Graf zachycuje odchylky teploty v Evropě od dlouhodobého průměru od roku 0 do roku 2000 - záporné odchylky označují chladná staletí. Jednotlivé barvy označují různé zdroje dat. V souhrnu lze říci, že mezi roky 1550 až 1800 byla průměrná teplota 0,5 °C nižší než na začátku 20. století. V opravdové době ledové (před statisíci lety) byla průměrná teplota nižší o 4 °C až 5 °C. Zdroj: Wikipedia
Příčiny malé doby ledové
Za příčiny ochlazení se nejčastěji uvádí 4 faktory. Prvním z nich bylo kolísání sluneční aktivity (zejména v letech 1645 až 1715 bylo pozorováno velmi málo slunečních skvrn - v době, kdy je slunečních skvrn více, vysílá Slunce silnější záři). Dalšími faktory byly změny v oceánských proudech a proudění v atmosféře (nízký index severoatlantické oscilace). Posledním faktorem byl výbuch několika sopek v průběhu staletí.
Nejkrutější zimy
Jedna z nejmrazivějším zim se vyskytla v roce 1739/1740. Tato zima bývá označována jako sibiřská. Zamrzla při ní všechna Švýcarská jezera či řeka Temže. Další historické údaje o zimách naleznete v našem archivu z Prahy - Klementina, například: 5.1.1784, 5.1.1789, 14.1.1799.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
