Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Dnes už se objeví srážky a hlavně na západě přechodně chladněji

Při jakých podmínkách vznikají bouřky

Bouřka je meteorologický jev, který je charakteristický elektrickou aktivitou v podobě blesků a intenzivními projevy počasí. Mnozí z nás ji se zaujetím pozorují v pohodlí domova, kde mají pocit bezpečí, někteří se jí vyhýbají a dokonce z ní mají strach, ale existují i takoví nadšenci, kteří neváhají za tímto fenoménem ujet desítky kilometrů a pořídit fotografie bouřky. K tomu, abychom se mohli do zvěčňování zmíněného meteorologického jevu zapojit, je nutné nejen být nadšencem a vlastnit fotoaparát, ale i vědět, kde bouřky vzniknou, případně kde najít informace o jejich výskytu. Tuto otázku by měl alespoň částečně zodpovědět předložený článek.

Počasí
Silný blesk dne 6. 6. 2011 ve 21:25 udeřil přímo do centra Plzně

Frontální a nefrontální bouřky

Oblasti s výskytem bouřek bychom mohli rozdělit na frontální a nefrontální (nefrontální bouřky vznikají uvnitř vzduchových hmot - lidově též bouřky z tepla). Frontální plochu definujme jako oblast, kde se střetává relativně chladný s relativně teplejším vzduchem. Dochází zde k vzestupným pohybům, které jsou spolu s dostatečnou vlhkostí a spouštěcím impulsem nutností ke vzniku bouřky. Čím silnější výstupný proud je a čím větší vlhkost se v oblasti nachází, tím silnější mohou být i projevy bouřek. Zejména na studených frontách v letním období se mohou vyskytovat poměrně aktivní bouře s bohatou bleskovou aktivitou většinou na nebo za přízemní čarou studené fronty. Bouřky na výrazných studených frontách bývají i velmi dobře organizované a často se spojují do větších celků, které se označují jako multicely. Na teplých frontách se bouřky vyskytují většinou při dostatečné instabilitě, zejména v létě, a to zpravidla v nočních hodinách. Lokalizujeme je před přízemní čarou fronty. Intenzita se zvyšuje i se zvětšujícím se vlivem návětrné strany pohoří, které způsobuje nucený vzestup vzduchu a bouřka může v této oblasti zesilovat, případně se její postup značně zpomalí. V chladné polovině roku bouřky ve střední Evropě spatříme jen výjimečně z důvodu slabšího oslunění (které způsobuje stoupání teplejšího vzduchu a instabilizuje nejbližší okolí).

Příkladem výskytu bouřky mimo frontální plochu může být například čára instability, což je oblast nevelké rozlohy typická bouřkovou činností, která má výrazné projevy a denní chod. Vyskytuje se v prostoru s instabilním zvrstvením vzduchu a vysokou vlhkostí. Dalším příkladem může být i čára konvergence, která je způsobena například přechodem vzduchu z moře na pevninu, což může mít za následek výstup vzduchu.

Počasí
Výrazný shelf cloud se často vyskytuje při bouřkách spojených s rychle postupující studenou frontou nebo čárou instability.

Počasí
Bouřkový oblak lze z velké vzdálenosti poznat podle charakteristické kovadliny (nejvyšší část oblaku se roztahuje do stran - rozlévá se o zádržnou vrstvu).

Sledování bouřek

Ke sledování bouřek slouží hned několik prostředků. Když pomineme případy, kdy jsme se stali diváky v první řadě, můžeme se zaměřit na vývoj bleskové aktivity, zobrazení radarových odhadů srážek a na nich oblastí s buněčnou strukturou, proměnlivostí hlavně horní hranice oblačnosti a také poměrně vysokými odrazy.

Další variantou, ne však již tak přesnou, jsou i výstupy z aerologických měření poskytující mnoho indexů (CAPE, CIN či Faust), které nám mohou ilustrovat, jak je daná oblast instabilní. To, že se v daném místě nachází instabilní vzduchová hmota, ještě ale nemusí značit bouřkové projevy, jelikož je nutná ještě výše vyjmenovaná vlhkost a spouštěcí impulz. Nakonec je taktéž vhodné rozebrat danou synoptickou situaci a řídit se koncepčními modely front. Intenzitu bouřek ovlivňuje řada faktorů v atmosféře.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.