Znečištění ovzduší při inverzi
Teplotní inverze je meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. Při normálním zvrstvení atmosféry teplota s rostoucí výškou klesá až na přechod troposféry do tropopauzy, kde začíná tzv. trvalá inverze. Zejména v zimních a podzimních měsících se ovšem teplotní inverze tvoří i v nižších částech atmosféry. Dochází k tomu při rozsáhlých tlakových výších (výše nad Skandinávií nebo v těchto dnech výše nad východní Evropou). Při nočních vyjasněních se vzduch rychle ochlazuje a hromadí se v nižších polohách, protože je těžší než teplý vzduch nad ním.
Důležité je, v jaké výšce inverze začíná
Teplotní inverze se nevytvoří v celé vrstvě dolní atmosféry. Začíná až od určité výšky nad zemí a v určité výšce opět končí. Inverzní vrstva (jejíž mohutnost může být např. kolem 1 km) vytváří pokličku, pod kterou se hromadí nečistoty v ovzduší. Při znečištění ovzduší ovšem není důležitá mohutnost teplotní inverze jako výška, ve které začíná. Zejména během dne se vzduch u země prohřívá a teplotní inverze vystupuje výše (např. do výšky 500 m teplota s výškou klesá a až od výšky 500 m začne stoupat). Zvětšuje se tak prostor, ve kterém se mohou rozptýlit nečistoty v ovzduší. Díky tomu jsou právě během dne koncentrace znečisťujících látek v ovzduší nejnižší. Naopak v noci se situace významně zhoršuje.
Smog - znečištění ovzduší
Různé druhy znečistění ovzduší jsou označovány jako smog. Nejznámější je tzv. londýnský (zimní) a losangeleský (letní) smog. Pojmenovány jsou po místech, kde byly v minulých stoletích jako první objeveny. Londýnský smog, který je složen převážně z oxidů siřičitého (důsledek spalování uhlí), provází teplotní inverze s mlhou (díky znečištění ovšem nemusí být pro tvorbu mlhy 100% vlhkost). Škodlivost smogu se zvyšuje přítomností polétavého prachu (PM10 - částice menší než 10 μm), který umožňuje snadný transport plynných složek smogu až do plic. Losangeleský naopak vzniká při slunečném počasí (nejčastěji v létě). Znečištění vzduchu vzniká působením slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu, který může být pozorován jako namodralý opar, a směs uhlovodíků, oxidů dusíku a uhlíku. Obdoba londýnského smogu (zimního) se tvoří i při slunečném počasí bez mlhy (vytvoří se zákal).
Důvod znečištění
Ke znečištění ovzduší dochází především v důsledku lidské činnosti. Teplotní inverze znečištění jen podpoří (látky se nerozptýlí do atmosféry). Téměř trvalá inverze panuje v Antarktidě, kde je vzduch nejčistší na světě.
Největší znečištění ovzduší v Česku je dlouhodobě na Ostravsku a Karvinsku.
Tip: Inverzní oblačnost - jak poznat, kdy se rozpustí
Průběh teploty v dolní vrstvě atmosféry
Jak se teplota s výškou vyvíjí zachycují aerologické výstupy. Na svislé ose je znázorněna teplota, na vodorovné ose výška. Červená čára znázorňuje teplotu (modrá teplotu rosného bodu).
Normální teplotní zvrstvení (Prostějov, poledne 13.11.2012) - teplota s výškou klesá, nečistoty se rozptýlí do atmosféry Zdroj: ČHMÚ
Vytvořila se inverze (Prostějov, poledne 15.11.2012) - do výšky 900 m teplota klesá (zde se hromadí nečistoty), ve výšce od 900 m do 2,2 km je teplotní inverze (teplota s výškou roste) - tato vrstva vytváří pokličku Zdroj: ČHMÚ
Inverze se vytvořila i v nízké vrstvě u země - nečistoty se hromadí na jednom místě, znečištění je vysoké (Prostějov, noc 16.11.2012) Zdroj: ČHMÚ
Znečištění ovzduší poletavými částicemi (PM10) dne 15.11.2012 - nejvyšší hodnoty jsou na Ostravsku a Karvinsku, minulý rok byla v listopadu situace horší Zdroj: ČHMÚ
Důležité je, v jaké výšce inverze začíná
Teplotní inverze se nevytvoří v celé vrstvě dolní atmosféry. Začíná až od určité výšky nad zemí a v určité výšce opět končí. Inverzní vrstva (jejíž mohutnost může být např. kolem 1 km) vytváří pokličku, pod kterou se hromadí nečistoty v ovzduší. Při znečištění ovzduší ovšem není důležitá mohutnost teplotní inverze jako výška, ve které začíná. Zejména během dne se vzduch u země prohřívá a teplotní inverze vystupuje výše (např. do výšky 500 m teplota s výškou klesá a až od výšky 500 m začne stoupat). Zvětšuje se tak prostor, ve kterém se mohou rozptýlit nečistoty v ovzduší. Díky tomu jsou právě během dne koncentrace znečisťujících látek v ovzduší nejnižší. Naopak v noci se situace významně zhoršuje.
Smog - znečištění ovzduší
Různé druhy znečistění ovzduší jsou označovány jako smog. Nejznámější je tzv. londýnský (zimní) a losangeleský (letní) smog. Pojmenovány jsou po místech, kde byly v minulých stoletích jako první objeveny. Londýnský smog, který je složen převážně z oxidů siřičitého (důsledek spalování uhlí), provází teplotní inverze s mlhou (díky znečištění ovšem nemusí být pro tvorbu mlhy 100% vlhkost). Škodlivost smogu se zvyšuje přítomností polétavého prachu (PM10 - částice menší než 10 μm), který umožňuje snadný transport plynných složek smogu až do plic. Losangeleský naopak vzniká při slunečném počasí (nejčastěji v létě). Znečištění vzduchu vzniká působením slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu, který může být pozorován jako namodralý opar, a směs uhlovodíků, oxidů dusíku a uhlíku. Obdoba londýnského smogu (zimního) se tvoří i při slunečném počasí bez mlhy (vytvoří se zákal).
Důvod znečištění
Ke znečištění ovzduší dochází především v důsledku lidské činnosti. Teplotní inverze znečištění jen podpoří (látky se nerozptýlí do atmosféry). Téměř trvalá inverze panuje v Antarktidě, kde je vzduch nejčistší na světě.
Největší znečištění ovzduší v Česku je dlouhodobě na Ostravsku a Karvinsku.
Tip: Inverzní oblačnost - jak poznat, kdy se rozpustí
Průběh teploty v dolní vrstvě atmosféry
Jak se teplota s výškou vyvíjí zachycují aerologické výstupy. Na svislé ose je znázorněna teplota, na vodorovné ose výška. Červená čára znázorňuje teplotu (modrá teplotu rosného bodu).
Normální teplotní zvrstvení (Prostějov, poledne 13.11.2012) - teplota s výškou klesá, nečistoty se rozptýlí do atmosféry Zdroj: ČHMÚ
Vytvořila se inverze (Prostějov, poledne 15.11.2012) - do výšky 900 m teplota klesá (zde se hromadí nečistoty), ve výšce od 900 m do 2,2 km je teplotní inverze (teplota s výškou roste) - tato vrstva vytváří pokličku Zdroj: ČHMÚ
Inverze se vytvořila i v nízké vrstvě u země - nečistoty se hromadí na jednom místě, znečištění je vysoké (Prostějov, noc 16.11.2012) Zdroj: ČHMÚ
Znečištění ovzduší poletavými částicemi (PM10) dne 15.11.2012 - nejvyšší hodnoty jsou na Ostravsku a Karvinsku, minulý rok byla v listopadu situace horší Zdroj: ČHMÚ
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
