Problematika zvlněných studených front
Zvlněná studená fronta se udržuje nad střední Evropou téměř bez pohybu - když taková situace nastane, nejeden meteorolog si řekne, že bude problematická předpověď. Co je to vlastně zvlněná studená fronta? Vzniká na dlouhých studených frontách, na kterých se v určitých, zpravidla kratších úsecích mění charakter fronty na opačný, tedy na frontu teplou. Jsou většinou spojeny s mohutnou (vertikálně i horizontálně) oblačností, která bývá provázena i trvalejšími srážkami, v létě pak často bouřkami. V podstatě si její vznik můžeme představit, jako když posouváme hadici, která není úplně napnutá, po zemském povrchu – vlivem určitých terénních překážek (drnů/trsů trávy, kamení apod.) se některé části hadice budou opožďovat oproti zbytku, po překonání překážky se ale třeba výrazně rychleji posunou dopředu.
Obr. 1: Dvě zvlněné studené fronty ovlivňovaly 9. června 2015 počasí nad Evropou a okolím – jedna nad střední Evropou včetně Česka, druhá nad severním Atlantikem. Zdroj: ČHMÚ
Pokud už na studené frontě vznikne vlna, znamená to komplikaci předpovědi počasí. Její projevy totiž můžou být velmi různé – od vcelku nevýznamných až po poměrně dramatické – výrazné zesílení srážek a výskyt bouřek (obr. 2). Vzhledem k tomu, že zvlněné studené fronty postupují pomalu, někdy jen pár desítek kilometrů za den, nebo se dokonce v určité části vracejí, přinášejí víc srážek a taky v dané oblasti ovlivňují počasí podstatně déle, než běžná fronta – jinými slovy v řádu dní versus v řádu hodin. Zejména v návětrných oblastech hor pak můžou být úhrny srážek extrémní a vést až ke katastrofálním povodním nebo v zimě k extrémně vydatnému sněžení.
Obr. 2: Zvlněná studená fronta může přinášet velmi vydatné srážky, často ve spojení se silnými bouřkami.
Současně zvlněná studená fronta často znamená velký kontrast v teplotě vzduchu – zatímco před ní pokračuje příliv teplého vzduchu a teploty v létě ve střední Evropě klidně můžou dosáhnout tropických hodnot, za ní, v přílivu vzduchu studeného, mohou být i o víc než 15 stupňů nižší (obr. 3).
Obr. 3: 9. června v poledne je patrný velký teplotní gradient (v teplotě ve 2 m nad povrchem) nad střední Evropou v oblasti, kde se nachází zvlněná studená fronta (viz obr. 1). Zdroj: Wetter3.de
Proč se vlastně fronta stává zvlněnou? Může za to několik faktorů. Prvním je rozložení tlakového pole. Pomáhá, když izobary protínají frontu pod malým úhlem nebo pokud fronta leží v hodně protáhlé brázdě, protože pak je složka pohybu fronty směrem dopředu malá, navíc často je proudění spíš souběžné s frontou. Dále je to dáno vlastnostmi a charakterem samotné fronty, důležité je i proudění ve výšce (může podpořit rozvoj vzestupných pohybů vedoucích ke vzniku oblaků a srážek), a konečně velký vliv má terén. Čím složitější je (hlavně v oblasti rozsáhlejších pohoří), tím snadněji se fronta začne vlnit. Za vhodných podmínek se na vrcholu vlny začne vytvářet nová cyklóna (dochází tedy k procesu cyklogeneze) a pak dochází v její oblasti k dalšímu zesílení srážek a zvýraznění oblačnosti.
Obecně se zvlněným frontám daří spíš při menším tlakovém gradientu nad střední Evropou, tedy když je rychlost proudění menší a celkově existuje tendence k určité meridionalizaci proudění. Naopak, při silném jihozápadním až severozápadním proudění fronty přecházejí v „čistém“ tvaru a nevlní se. Podle některých studií změna klimatu vede k častějšímu výskytu meridionálního a tím i slabšího západního proudění, a to znamená, že by měl existovat určitý trend v jejich častějším výskytu. K potvrzení tohoto trendu ale zatím chybějí dostatečná data.
A jak je to s předpovědí zvlněných studených front? Předpovědět vznik vln není úplně jednoduchou záležitostí a to ani pro současné numerické předpovědní modely. Sice došlo k určitému zlepšení, ale přesná lokalizace a načasování výskytu srážek za těchto situací má určité rezervy. Vzhledem k tomu, jak rozmanitou ale taková situace dovede být a jak velké rozdíly v počasí dokáže přinést, neměli bychom očekávat tak vysokou spolehlivost předpovědí jako v jiných případech a situacích.
Na závěr dodejme, že vzácně můžeme pozorovat vlny na teplé frontě, přičemž určitý úsek teplé fronty přijímá charakter studené fronty, a potom mluvíme o zvlněné teplé frontě.
Obr. 1: Dvě zvlněné studené fronty ovlivňovaly 9. června 2015 počasí nad Evropou a okolím – jedna nad střední Evropou včetně Česka, druhá nad severním Atlantikem. Zdroj: ČHMÚ
Pokud už na studené frontě vznikne vlna, znamená to komplikaci předpovědi počasí. Její projevy totiž můžou být velmi různé – od vcelku nevýznamných až po poměrně dramatické – výrazné zesílení srážek a výskyt bouřek (obr. 2). Vzhledem k tomu, že zvlněné studené fronty postupují pomalu, někdy jen pár desítek kilometrů za den, nebo se dokonce v určité části vracejí, přinášejí víc srážek a taky v dané oblasti ovlivňují počasí podstatně déle, než běžná fronta – jinými slovy v řádu dní versus v řádu hodin. Zejména v návětrných oblastech hor pak můžou být úhrny srážek extrémní a vést až ke katastrofálním povodním nebo v zimě k extrémně vydatnému sněžení.
Obr. 2: Zvlněná studená fronta může přinášet velmi vydatné srážky, často ve spojení se silnými bouřkami.
Současně zvlněná studená fronta často znamená velký kontrast v teplotě vzduchu – zatímco před ní pokračuje příliv teplého vzduchu a teploty v létě ve střední Evropě klidně můžou dosáhnout tropických hodnot, za ní, v přílivu vzduchu studeného, mohou být i o víc než 15 stupňů nižší (obr. 3).
Obr. 3: 9. června v poledne je patrný velký teplotní gradient (v teplotě ve 2 m nad povrchem) nad střední Evropou v oblasti, kde se nachází zvlněná studená fronta (viz obr. 1). Zdroj: Wetter3.de
Proč se vlastně fronta stává zvlněnou? Může za to několik faktorů. Prvním je rozložení tlakového pole. Pomáhá, když izobary protínají frontu pod malým úhlem nebo pokud fronta leží v hodně protáhlé brázdě, protože pak je složka pohybu fronty směrem dopředu malá, navíc často je proudění spíš souběžné s frontou. Dále je to dáno vlastnostmi a charakterem samotné fronty, důležité je i proudění ve výšce (může podpořit rozvoj vzestupných pohybů vedoucích ke vzniku oblaků a srážek), a konečně velký vliv má terén. Čím složitější je (hlavně v oblasti rozsáhlejších pohoří), tím snadněji se fronta začne vlnit. Za vhodných podmínek se na vrcholu vlny začne vytvářet nová cyklóna (dochází tedy k procesu cyklogeneze) a pak dochází v její oblasti k dalšímu zesílení srážek a zvýraznění oblačnosti.
Obecně se zvlněným frontám daří spíš při menším tlakovém gradientu nad střední Evropou, tedy když je rychlost proudění menší a celkově existuje tendence k určité meridionalizaci proudění. Naopak, při silném jihozápadním až severozápadním proudění fronty přecházejí v „čistém“ tvaru a nevlní se. Podle některých studií změna klimatu vede k častějšímu výskytu meridionálního a tím i slabšího západního proudění, a to znamená, že by měl existovat určitý trend v jejich častějším výskytu. K potvrzení tohoto trendu ale zatím chybějí dostatečná data.
A jak je to s předpovědí zvlněných studených front? Předpovědět vznik vln není úplně jednoduchou záležitostí a to ani pro současné numerické předpovědní modely. Sice došlo k určitému zlepšení, ale přesná lokalizace a načasování výskytu srážek za těchto situací má určité rezervy. Vzhledem k tomu, jak rozmanitou ale taková situace dovede být a jak velké rozdíly v počasí dokáže přinést, neměli bychom očekávat tak vysokou spolehlivost předpovědí jako v jiných případech a situacích.
Na závěr dodejme, že vzácně můžeme pozorovat vlny na teplé frontě, přičemž určitý úsek teplé fronty přijímá charakter studené fronty, a potom mluvíme o zvlněné teplé frontě.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
