Čeká nás letos El Niño?
Možná jste zaregistrovali informace týkající se nástupu jevu El Niño následovaný zpravidla popisem všech možných katastrofických scénářů, které by to mohlo způsobit. Pojďme se teď podívat, jak to vlastně s předpovědí tohoto jevu je a co nás letos čeká.
El Niňo ve své podstatě znamená zvýšení povrchové teploty vody ve východním a středním tropickém Pacifiku. Podotkněme, že pro označení stavu Pacifiku jako fáze El Niño je nutné, aby odchylka teploty povrchu vody v oblasti Nino (120° až 170° z.š. a 5° s.š. až 5 °j.š.) dosáhla alespoň půl stupně Celsia nad normálem. V současnosti je stav hodnocen jako neutrální.
Teplota povrchu vody a její odchylka od dlouhodobého normálu v únoru 2014, zdroj: NOAA
El Niňo přichází nepravidelně, opakuje se obvykle jednou za 2 až 7 let. A právě tato nepravidelnost ve spojení s důsledky, které přináší, jsou důvodem, proč se předpovědi tohoto jevu věnuje velká pozornost. Předpovědi přitom používají v podstatě dvou přístupů – modelů statistických a modelů dynamických.
Statistické modely
Statistické modely vycházejí z analýz stavu atmosféry nad Pacifikem během mnoha uplynulých desítek let. Základní myšlenkou je, že pokud aktuální stav atmosféry (rozložení tlakových útvarů) nad Tichým oceánem je hodně podobný nějakému stavu v minulosti, pak se i vývoj v současnosti bude odehrávat podobným způsobem, jako tomu bylo v minulosti (tento postup se dříve používal i v Česku při tvorbě měsíčních předpovědí počasí). Tento přístup ale naráží na fakt, že atmosféra není nikdy ve stejném stavu dvakrát, a tak tato předpověď nemůže být nikdy dokonalá. Problém je také rozhodnout, který faktor je nejdůležitější: teplota vody, oblačnost, tlak vzduchu, proudění a nebo jiný parametr? Ty nejlepší předpovědní modely vycházejí z pečlivého výběru vážených průměrů klíčových proměnných a to často v 3měsíčním období před vydáním předpovědi.
Dynamické modely
Dynamické modely jsou založeny na numerických modelech zahrnujících chování oceánu i atmosféry. Uvažuje se v nich dynamika chování oceánu i atmosféry. V podstatě jde o stejný princip, jaký používají numerické modely předpovídající počasí. Důležitými vstupními informacemi jsou ale ty o proudění, teplotě a salinitě v různých hloubkách Tichého oceánu v blízkosti povrchu.
Předpovědních modelů, které zkoumají jev El Niño je velké množství a počítají je různá předpovědní centra po celém světě. A jak už to bývá, jejich výsledky se jen málokdy vzájemně úplně shodují, častější je spíše jakási tendence ke shodě, ale s poměrně velkými rozdíly mezi jednotlivými modely. S tím je třeba počítat, pokud se pokoušíme o prognózu vývoje El Niño. Samozřejmě i kvalita jednotlivých modelů se liší. Celkově pak pravděpodobnost předpovědi klesá s rostoucí dobou, na kterou je vydána. Navíc, předpovědi vydávané od února do května zpravidla trpí menší úspěšností, než předpovědi ze zbývající části roku.
Aktuální předpověď
A jaká je tedy ta aktuální předpověď? Jak je patrné z obrázku níže, lze očekávat vzestup teploty vody v tropickém východním Pacifiku a s pravděpodobností větší než 50 procent také nástup fáze El Niño v polovině letošního roku.
Předpověď odchylky teploty od dlouhodobého průměru v oblasti Nino (120° až 170° z.š. a 5° s.š. až 5 °j.š.) pro klouzavé tříměsíční průměry. Zobrazeny jsou různé modelové prognózy vydané na konci února a začátku března, zdroj: Columbia.edu
Tyto poslední předpovědi se přitom shodují s těmi, vydanými před měsícem. Zdá se tedy, že El Niño by během letošního léta opravdu mohlo dorazit. Jisté to bude ale až v příštích měsících. Důležité pro jeho nástup každopádně je to, aby se nad západními oblastmi tropického Pacifiku udržovaly západní větry, pak je totiž vývoj El Niño mnohem pravděpodobnější.
Důsledky nástupu El Niño
A co by vlastně nástup El Niño během léta mohl znamenat? Především nadprůměrně vysoké teploty na západním pobřeží jižní Ameriky (od Ekvádoru až po severní Chile), nadprůměrně teplá zima (jsme na jižní polokouli) zpravidla přichází i do jihovýchodní Brazílie. Určité zvýšení srážek nastává na západě USA, hlavně ale v tropických oblastech středozápadního Pacifiku (mj. na Kiribati, Samoe, Fidži). Velkým negativním dopadem je pak sucho, které postihuje Indonésii, Filipíny a velkou část Austrálie, ale vede i ke zeslabení indického monzunu. A málo srážek přichází také do Karibiku. Navíc se mění podmínky proudění ve vyšších hladinách, což v důsledku vede ke snížení počtu hurikánů v Atlantiku (včetně Karibské oblasti) a naopak jejich četnějšímu výskytu na východě Pacifiku. Detaily jsou patrné na níže uvedeném obrázku.
Dopady jevu El Niňo na počasí během letní sezóny, zdroj: NOAA
Na závěr ještě poznamenejme, že v některých částech světa (zejména v USA) se předpovědi chování jevu El Niño využívá k sestavování sezónních předpovědí. Pro Evropu je ale vliv signálu El Niño velmi slabý, takže se pro přípravu dlouhodobé předpovědi počasí nedá využít.
El Niňo ve své podstatě znamená zvýšení povrchové teploty vody ve východním a středním tropickém Pacifiku. Podotkněme, že pro označení stavu Pacifiku jako fáze El Niño je nutné, aby odchylka teploty povrchu vody v oblasti Nino (120° až 170° z.š. a 5° s.š. až 5 °j.š.) dosáhla alespoň půl stupně Celsia nad normálem. V současnosti je stav hodnocen jako neutrální.
Teplota povrchu vody a její odchylka od dlouhodobého normálu v únoru 2014, zdroj: NOAA
El Niňo přichází nepravidelně, opakuje se obvykle jednou za 2 až 7 let. A právě tato nepravidelnost ve spojení s důsledky, které přináší, jsou důvodem, proč se předpovědi tohoto jevu věnuje velká pozornost. Předpovědi přitom používají v podstatě dvou přístupů – modelů statistických a modelů dynamických.
Statistické modely
Statistické modely vycházejí z analýz stavu atmosféry nad Pacifikem během mnoha uplynulých desítek let. Základní myšlenkou je, že pokud aktuální stav atmosféry (rozložení tlakových útvarů) nad Tichým oceánem je hodně podobný nějakému stavu v minulosti, pak se i vývoj v současnosti bude odehrávat podobným způsobem, jako tomu bylo v minulosti (tento postup se dříve používal i v Česku při tvorbě měsíčních předpovědí počasí). Tento přístup ale naráží na fakt, že atmosféra není nikdy ve stejném stavu dvakrát, a tak tato předpověď nemůže být nikdy dokonalá. Problém je také rozhodnout, který faktor je nejdůležitější: teplota vody, oblačnost, tlak vzduchu, proudění a nebo jiný parametr? Ty nejlepší předpovědní modely vycházejí z pečlivého výběru vážených průměrů klíčových proměnných a to často v 3měsíčním období před vydáním předpovědi.
Dynamické modely
Dynamické modely jsou založeny na numerických modelech zahrnujících chování oceánu i atmosféry. Uvažuje se v nich dynamika chování oceánu i atmosféry. V podstatě jde o stejný princip, jaký používají numerické modely předpovídající počasí. Důležitými vstupními informacemi jsou ale ty o proudění, teplotě a salinitě v různých hloubkách Tichého oceánu v blízkosti povrchu.
Předpovědních modelů, které zkoumají jev El Niño je velké množství a počítají je různá předpovědní centra po celém světě. A jak už to bývá, jejich výsledky se jen málokdy vzájemně úplně shodují, častější je spíše jakási tendence ke shodě, ale s poměrně velkými rozdíly mezi jednotlivými modely. S tím je třeba počítat, pokud se pokoušíme o prognózu vývoje El Niño. Samozřejmě i kvalita jednotlivých modelů se liší. Celkově pak pravděpodobnost předpovědi klesá s rostoucí dobou, na kterou je vydána. Navíc, předpovědi vydávané od února do května zpravidla trpí menší úspěšností, než předpovědi ze zbývající části roku.
Aktuální předpověď
A jaká je tedy ta aktuální předpověď? Jak je patrné z obrázku níže, lze očekávat vzestup teploty vody v tropickém východním Pacifiku a s pravděpodobností větší než 50 procent také nástup fáze El Niño v polovině letošního roku.
Předpověď odchylky teploty od dlouhodobého průměru v oblasti Nino (120° až 170° z.š. a 5° s.š. až 5 °j.š.) pro klouzavé tříměsíční průměry. Zobrazeny jsou různé modelové prognózy vydané na konci února a začátku března, zdroj: Columbia.edu
Tyto poslední předpovědi se přitom shodují s těmi, vydanými před měsícem. Zdá se tedy, že El Niño by během letošního léta opravdu mohlo dorazit. Jisté to bude ale až v příštích měsících. Důležité pro jeho nástup každopádně je to, aby se nad západními oblastmi tropického Pacifiku udržovaly západní větry, pak je totiž vývoj El Niño mnohem pravděpodobnější.
Důsledky nástupu El Niño
A co by vlastně nástup El Niño během léta mohl znamenat? Především nadprůměrně vysoké teploty na západním pobřeží jižní Ameriky (od Ekvádoru až po severní Chile), nadprůměrně teplá zima (jsme na jižní polokouli) zpravidla přichází i do jihovýchodní Brazílie. Určité zvýšení srážek nastává na západě USA, hlavně ale v tropických oblastech středozápadního Pacifiku (mj. na Kiribati, Samoe, Fidži). Velkým negativním dopadem je pak sucho, které postihuje Indonésii, Filipíny a velkou část Austrálie, ale vede i ke zeslabení indického monzunu. A málo srážek přichází také do Karibiku. Navíc se mění podmínky proudění ve vyšších hladinách, což v důsledku vede ke snížení počtu hurikánů v Atlantiku (včetně Karibské oblasti) a naopak jejich četnějšímu výskytu na východě Pacifiku. Detaily jsou patrné na níže uvedeném obrázku.
Dopady jevu El Niňo na počasí během letní sezóny, zdroj: NOAA
Na závěr ještě poznamenejme, že v některých částech světa (zejména v USA) se předpovědi chování jevu El Niño využívá k sestavování sezónních předpovědí. Pro Evropu je ale vliv signálu El Niño velmi slabý, takže se pro přípravu dlouhodobé předpovědi počasí nedá využít.
