Extrémní srážky přinesly do Evropy rozsáhlé povodně
Tlaková níže Elvira a Friederike – jména, která se vryjí do paměti nejednomu obyvateli střední a západní Evropy (obr. 1). Ani jedna z nich sice nebyla nějak mimořádně hluboká, ale vysoká vlhkost a dlouhá doba, po kterou nad střední Evropou setrvaly, se postaraly o až extrémní projevy počasí.
Oblasti nižšího tlaku vzduchu jsou obecně příznivé pro vznik výstupných pohybů, které vedou k tvorbě oblačnosti a následně srážek. Když se k tomu přidá vysoká vlhkost vzduchu, která při kondenzaci vede k uvolnění latentního tepla, které dále zesiluje intenzitu výstupných pohybů, je zaděláno na vertikálně mohutné oblaky druhu Cumulonimbus. A protože jsme na začátku léta, slunce má velkou sílu, takže i relativně krátká doba svitu postačí, aby podpořilo intenzivní konvektivní pohyby. To samo o sobě tedy vede k intenzivním bouřkám, připočteme-li ještě poměrně malé tlakové rozdíly, které se nad střední Evropou udržují, je zřejmé, že jde o bouřky pomalu postupující. Ty tak můžou v určité oblasti za poměrně malou dobu přinést až extrémní množství srážek, případně i silné a dlouhotrvající krupobití.
Obr. 1: Povětrností situace nad Evropou 27. května (půlnoc světového času), zdroj: Met.fu-berlin.de
Všechny tyto jevy zažíváme už od minulého týdne nejen my, ale taky obyvatelé pásu zemí táhnoucího se z Francie přes Německo, Polsko až nad severní Balkán. Všude tam se vyskytují prudké bouře doprovázené přívalovými dešti, krupobitím, ale i poměrně četnými tornády. V některých oblastech se ale objevují i srážky trvalé a intenzivní, které pak vedou i ke vzniku rozsáhlejších povodní.
Trvalé a intenzivní deště se nejprve vyskytly nad Francií (obr. 2) – v centrálních částech země jižně od Paříže spadlo na některých místech až kolem 150 mm srážek. Výsledkem jsou rozsáhlé povodně v centrální a severní Francii, rozbouřená Seina citelně zasahuje i do života francouzské metropole. Hladina řeky Seiny dosáhne výšky přes šesti metrů, očekává se 6,5 metru (před týdnem byla zhruba na úrovni 150 centimetrů). Nově očekávaná výška hladiny Seiny by znamenala druhou nejvyšší úroveň od roku 1910, kdy to bylo 8,62 metru. Evakuováno bylo ve Francii tisíce lidí.
Začátkem června pak vydatné deště zasáhly i sever Balkánu, Ukrajinu a hlavně Německo. Tam bylo trvalými dešti nejvíc postiženo východní Bavorsko a severozápad Rakouska, kde napršelo za tři dny i kolem 150 mm (obr. 3), z toho 110 mm za pouhých 24 hodin. Situaci navíc lokálně zhoršují bouřky s přívalovými dešti. V Bavorsku si již povodně vyžádaly 6 obětí. Dramatická situace nastala ve čtvrtek na řece Ahr v Porýní-Falci, která přesáhla dosavadní historický rekord o 20 cm. Záplavy si tento týden v celém Německu vyžádaly už přinejmenším deset obětí.
Obr. 2: 3-denní srážkové úhrny nad Evropou (od 28. 5. do 31. 5. 20:00 SELČ), zdroj: Wetteronline.de
Obr. 3: Srážky v Německu - vlevo celkové srážkové úhrny od 1. 6. 2016 8:00 do 2. 6. 2016 8:00 (na jihu Bavorska zakroužkována oblast s extrémními srážkami, které si ve městě Simbach am Inn vyžádaly několik obětí), vpravo celkové srážkové úhrny od 26. 5. 2016 do 2. 6. 2016 8:00, zdroj: DWD.de
Obr. 6: 3-denní úhrn srážek od úterý 31. května do pátku 3. června (od 7 do 7 h SELČ), zdroj: ČHMÚ
Oblasti nižšího tlaku vzduchu jsou obecně příznivé pro vznik výstupných pohybů, které vedou k tvorbě oblačnosti a následně srážek. Když se k tomu přidá vysoká vlhkost vzduchu, která při kondenzaci vede k uvolnění latentního tepla, které dále zesiluje intenzitu výstupných pohybů, je zaděláno na vertikálně mohutné oblaky druhu Cumulonimbus. A protože jsme na začátku léta, slunce má velkou sílu, takže i relativně krátká doba svitu postačí, aby podpořilo intenzivní konvektivní pohyby. To samo o sobě tedy vede k intenzivním bouřkám, připočteme-li ještě poměrně malé tlakové rozdíly, které se nad střední Evropou udržují, je zřejmé, že jde o bouřky pomalu postupující. Ty tak můžou v určité oblasti za poměrně malou dobu přinést až extrémní množství srážek, případně i silné a dlouhotrvající krupobití.
Obr. 1: Povětrností situace nad Evropou 27. května (půlnoc světového času), zdroj: Met.fu-berlin.de
Všechny tyto jevy zažíváme už od minulého týdne nejen my, ale taky obyvatelé pásu zemí táhnoucího se z Francie přes Německo, Polsko až nad severní Balkán. Všude tam se vyskytují prudké bouře doprovázené přívalovými dešti, krupobitím, ale i poměrně četnými tornády. V některých oblastech se ale objevují i srážky trvalé a intenzivní, které pak vedou i ke vzniku rozsáhlejších povodní.
Trvalé a intenzivní deště se nejprve vyskytly nad Francií (obr. 2) – v centrálních částech země jižně od Paříže spadlo na některých místech až kolem 150 mm srážek. Výsledkem jsou rozsáhlé povodně v centrální a severní Francii, rozbouřená Seina citelně zasahuje i do života francouzské metropole. Hladina řeky Seiny dosáhne výšky přes šesti metrů, očekává se 6,5 metru (před týdnem byla zhruba na úrovni 150 centimetrů). Nově očekávaná výška hladiny Seiny by znamenala druhou nejvyšší úroveň od roku 1910, kdy to bylo 8,62 metru. Evakuováno bylo ve Francii tisíce lidí.
Začátkem června pak vydatné deště zasáhly i sever Balkánu, Ukrajinu a hlavně Německo. Tam bylo trvalými dešti nejvíc postiženo východní Bavorsko a severozápad Rakouska, kde napršelo za tři dny i kolem 150 mm (obr. 3), z toho 110 mm za pouhých 24 hodin. Situaci navíc lokálně zhoršují bouřky s přívalovými dešti. V Bavorsku si již povodně vyžádaly 6 obětí. Dramatická situace nastala ve čtvrtek na řece Ahr v Porýní-Falci, která přesáhla dosavadní historický rekord o 20 cm. Záplavy si tento týden v celém Německu vyžádaly už přinejmenším deset obětí.
Obr. 2: 3-denní srážkové úhrny nad Evropou (od 28. 5. do 31. 5. 20:00 SELČ), zdroj: Wetteronline.de
Obr. 3: Srážky v Německu - vlevo celkové srážkové úhrny od 1. 6. 2016 8:00 do 2. 6. 2016 8:00 (na jihu Bavorska zakroužkována oblast s extrémními srážkami, které si ve městě Simbach am Inn vyžádaly několik obětí), vpravo celkové srážkové úhrny od 26. 5. 2016 do 2. 6. 2016 8:00, zdroj: DWD.de
Extrémní srážky v České republice
Ve výčtu míst postižených velkou vodou by se dalo ještě dlouze pokračovat, zaměřme se teď ale na Česko. I tady zažíváme od minulého pondělí prakticky denně bouřky, občas velmi silné. Za poslední tři dny pršelo skoro všude (obr. 6), i když na jižní a střední Moravě spadlo místy jen pár kapek. Vůbec nejextrémnější déšť zaznamenala stanice Město Albrechtice (Žáry) na severu Moravy, kde za 3 hodiny v úterý večer 31. května spadlo 145,5 mm srážek, z toho 130 mm za pouhou hodinu. Minutové intenzity deště v extrému přesáhly 6 mm. Jde o naprosto bezprecedentní extrém, minimálně od roku 1960 nic takového v Česku zaznamenáno nebylo. Na druhou stranu, ještě větší extrém zažilo Česko v roce 1872, kdy v květnu spadlo v Mladoticích neuvěřitelných 237 mm za hodinu a půl.Obr. 6: 3-denní úhrn srážek od úterý 31. května do pátku 3. června (od 7 do 7 h SELČ), zdroj: ČHMÚ
