Únor se chýlí ke svému konci a s ním i zima, tedy alespoň ta meteorologická. Už teď se dá s jistotou říct, že jako celek bude teplejší, než je obvyklé, i když tak výrazný přebytek tepla a deficit sněhu jako zima loňská nepřinesla.

V neděli 1. března už začíná meteorologické jaro a naskýtá se otázka, jaké bude. Na rozdíl od zimy, která je mediálně vděčnější, se zatím neobjevují v médiích nějaké katastrofické a zcestné scénáře o jeho průběhu.

Začněme nejprve tím, co je k dispozici od českých kolegů v ČHMÚ – jejich poslední dlouhodobý výhled zatím pokrývá jen první tři týdny v březnu (obr. 1). První týden by mohl být i mírně teplotně podprůměrný, pak by se ale teploty měly pohybovat nejspíš kolem obvyklých hodnot, což odpoledne znamená už i přes 10 °C, v noci ale stále může slabě mrznout. Doplňme, že srážkově by příští týden měl být poněkud bohatší, další dva týdny víceméně v mezích normálu.


Obr. 1: Předpověď pravděpodobnosti kategorie teplot pro první tři březnové týdny v Česku podle ČHMÚ, zdroj: ČHMÚ

Poněkud dál vidí předpovědní model britské povětrnostní služby. Její poslední výpočet z února opět ve formě pravděpodobnostní předpovědi počítá s největší pravděpodobností s teplotně nadprůměrnou variantu letošního jara jako celku (40 až 60 procent, viz obr. 2). To, že by jaro bylo teplotně průměrné, je pravděpodobné podle tohoto modelu z 20 až 40 procent, pravděpodobnost chladnějšího jara je jen 20 procent. Připomeňme, že správná interpretace pravděpodobnostní předpovědi není taková, že jaro bude teplejší, nicméně tato pravděpodobnost je mnohem větší, než že by jaro bylo chladnější.


Obr. 2: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro jaro (první obrázek pravděpodobnost teplotně nadprůměrného, druhý teplotně průměrného a třetí teplotně podprůměrného období březen až květen 2015), zdroj: metoffice.gov.uk

Dlouhodobé předpovědi pravidelně vydává i Klimatické předpovědní centrum americké organizace NOAA (Climate Forecasting System). K dispozici jsou předpovědi různých prvků, nejen teploty. Použijeme-li předpověď, která vychází z posledního desetidenního období (tedy od 12. do 21. února), měl by březen být měsícem s největší kladnou odchylkou z celého jara (teplejší zhruba o 1 °C). Duben a květen by se pak od normálu příliš lišit neměly (obr. 3). Je nutné ale podotknout, že vypovídací schopnost květnové předpovědi se nejeví jako příliš velká.


Obr. 3: Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé jarní měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA

Pokud jde o srážky, jejichž předpověď bývá obecně méně úspěšná, počítá britský model s největší pravděpodobností s jejich obvyklým množstvím. Americký model CFS nabízí předpověď pro jednotlivé měsíce a podle jeho posledního výpočtu by březen měl být sušší, zato květen spíš vlhčí. Dubnové množství srážek by se výrazněji nemělo lišit od dlouhodobého normálu. Je nutné ale podotknout, že spolehlivost květnové předpovědi se – podobně jako u teplot – v současnosti jeví jako ne příliš velká, takže i tuto předpověď je nutné brát s velkou rezervou.

Celkově tedy současné modely naznačují spíš pokračující trend teplotně mírně nadprůměrného počasí. Připomeňme, že výše citované předpovědi nám poskytují informace jen o celkovém charakteru daného období. Tedy jak to konkrétně bude s počasím v jednotlivých dnech, není možné takto dopředu určit a je nutné si počkat na klasické předpovědi, které má smysl vydávat maximálně 10 dnů dopředu. Předpovědi na zimu z listopadu se dlouhodobým modelům, které počítaly s teplotně nadprůměrnou zimou, naplnily zcela přesně (viz článek z úvodu listopadu 2014).