Na Severním pólu je až o 35 °C tepleji, než je obvyklé
Zatímco ve střední Evropě zažíváme v posledních týdnech většinou podnormální teploty, daleko na severu, v Arktidě, registrují teploty neobvykle vysoké, které stoupají až k nule. Důvodem je příliv mimořádně teplého vzduchu do této části světa od jihu. V tomto týdnu jej způsobila mimořádně hluboká tlaková níže, která se začátkem týdne prohloubila nad severním Atlantikem (minimální tlak vzduchu 932 hPa, viz video níže). Ta díky své severní poloze doslova pumpovala velmi teplý vzduch do arktických oblastí včetně severního pólu. Vše pak podpořila další hluboká tlaková níže, která ve středu zasáhla Island (nárazy větru na letišti v Reykjavíku dosáhly 146 km/h).
Rychlé prohloubení tlakové níže v Atlantiku v pondělí 6. února 2017 na animaci prostřednictvím Ventusky
Kromě hlubokých tlakových níží pomáhá přílivu teplého vzduchu i mohutná tlaková výše, která se udržuje nad severovýchodní Evropou, případně severní Sibiří. Mezi nimi pak přes Barentsovo a Karské moře proudí nadprůměrně teplý vzduch do polárních oblastí. V tomto týdnu (ve čtvrtek) se teploty dostaly v blízkosti pólu až k nule, což je zhruba o 35 °C více, než je tam v tuhle roční dobou obvyklá teplota. Zajímavá je i razance nástupu oteplení, například na stanici Kap Morris Jesup, která leží na severním pobřeží Grónska, teplota během pouhých 24 hodin stoupla o téměř 35 °C! Zatímco 7. ledna v 15 hodin UTC udávala teplotu -34,0 °C, o den později, v 15 hodin UTC, už teplota stoupla na +0,8 °C. Tak vysoké teploty jsou v této části světa typické spíš pro letní měsíce než pro únor.
Současná mimořádně teplá epizoda v blízkosti severního pólu je už přitom třetí takovou během této zimy (a čtvrtou za poslední rok), což je situace naprosto mimořádná. Podle dostupných dat se totiž tak vysoké teploty v této části světa v zimních měsících objevují v průměru jednou za 10 až 20 let. Současné studie ale naznačují, že by právě četnost těchto intenzívních oteplení měla narůstat.
Ruku v ruce s mimořádně vysokými teplotami jde i rekordně nízký rozsah mořského ledu v Arktidě, který je pozorován už od loňského října (obr. 2). Za letošní leden činí jeho průměrná rozloha 13,38 km2, což je asi o milión a čtvrt méně než dlouhodobý normál a zhruba o 100 000 km2 nižší hodnota než předchozí rekord z loňského ledna.
Obr. 2: Rozsah mořského ledu v Arktidě v za posledních 5 zimních sezón ve srovnání s mediánem třicetiletí 1981-2010, zdroj: Nsidc.org
Je nutné podotknout, že teplý vzduch se do arktických oblastí dostává i z Pacifiku, přes Beringovu úžinu. Díky převládajícímu jižnímu proudění je tak letošní zima v Arktidě mimořádně teplá i jako celek (v některých oblastech až o 5 °C teplejší), i když zatím není jisté, jestli překoná i dosud nejteplejší zimu 2015/2016 (od začátku družicových měření, tedy za 38 let). Vše samozřejmě závisí na dalším vývoji povětrnostní situace, v nejbližších dnech se ale žádné výraznější ochlazení v Arktidě nečeká (obr. 3).
Obr. 3: Předpověď 5-ti denní odchylky průměrné teploty vzduchu od dlouhodobého normálu (od 10. do 14. února 2017) - na Severním pólu bude stále nadprůměrné teplo, zdroj: Pamola.um.maine.edu
Rychlé prohloubení tlakové níže v Atlantiku v pondělí 6. února 2017 na animaci prostřednictvím Ventusky
Kromě hlubokých tlakových níží pomáhá přílivu teplého vzduchu i mohutná tlaková výše, která se udržuje nad severovýchodní Evropou, případně severní Sibiří. Mezi nimi pak přes Barentsovo a Karské moře proudí nadprůměrně teplý vzduch do polárních oblastí. V tomto týdnu (ve čtvrtek) se teploty dostaly v blízkosti pólu až k nule, což je zhruba o 35 °C více, než je tam v tuhle roční dobou obvyklá teplota. Zajímavá je i razance nástupu oteplení, například na stanici Kap Morris Jesup, která leží na severním pobřeží Grónska, teplota během pouhých 24 hodin stoupla o téměř 35 °C! Zatímco 7. ledna v 15 hodin UTC udávala teplotu -34,0 °C, o den později, v 15 hodin UTC, už teplota stoupla na +0,8 °C. Tak vysoké teploty jsou v této části světa typické spíš pro letní měsíce než pro únor.
Současná mimořádně teplá epizoda v blízkosti severního pólu je už přitom třetí takovou během této zimy (a čtvrtou za poslední rok), což je situace naprosto mimořádná. Podle dostupných dat se totiž tak vysoké teploty v této části světa v zimních měsících objevují v průměru jednou za 10 až 20 let. Současné studie ale naznačují, že by právě četnost těchto intenzívních oteplení měla narůstat.
Ruku v ruce s mimořádně vysokými teplotami jde i rekordně nízký rozsah mořského ledu v Arktidě, který je pozorován už od loňského října (obr. 2). Za letošní leden činí jeho průměrná rozloha 13,38 km2, což je asi o milión a čtvrt méně než dlouhodobý normál a zhruba o 100 000 km2 nižší hodnota než předchozí rekord z loňského ledna.
Obr. 2: Rozsah mořského ledu v Arktidě v za posledních 5 zimních sezón ve srovnání s mediánem třicetiletí 1981-2010, zdroj: Nsidc.org
Je nutné podotknout, že teplý vzduch se do arktických oblastí dostává i z Pacifiku, přes Beringovu úžinu. Díky převládajícímu jižnímu proudění je tak letošní zima v Arktidě mimořádně teplá i jako celek (v některých oblastech až o 5 °C teplejší), i když zatím není jisté, jestli překoná i dosud nejteplejší zimu 2015/2016 (od začátku družicových měření, tedy za 38 let). Vše samozřejmě závisí na dalším vývoji povětrnostní situace, v nejbližších dnech se ale žádné výraznější ochlazení v Arktidě nečeká (obr. 3).
Obr. 3: Předpověď 5-ti denní odchylky průměrné teploty vzduchu od dlouhodobého normálu (od 10. do 14. února 2017) - na Severním pólu bude stále nadprůměrné teplo, zdroj: Pamola.um.maine.edu
