Vydatné sněžení, silný vítr tvořící sněhové jazyky i vysoké závěje a taky mimořádně nízké teploty – to je stručná charakteristika počasí posledních několika dnů v Česku. Je nutné říct, že toto studené počasí bylo poměrně dobře předpovídáno s několikadenním předstihem, přesto se v médiích často objevily titulky o údajně nečekaném návratu zimy a sněhu, který zaskočil Česko. Postaral se o to příliv studeného, původem arktického vzduchu od severu až severovýchodu v týlu tlakové níže nad Maďarskem (obr. 1).


Obr. 1: Analýza teploty v hladině 850 hPa ve středu 19. 4. 2017 v poledne, Zdroj: Ventusky

Je nutné zdůraznit, že vlna studeného počasí uplynulých dnů byla výjimečná. O tom svědčí třeba množství nového sněhu, které za 48 hodin naměřily některé stanice na Moravě a ve Slezsku, hlavně v Jeseníkách, kde zafungoval návětrný efekt od severovýchodu. Na stanici Vidly napadlo celkem 70 cm sněhu, Paprsek naměřil 63 cm, Šerák a Světlá Hora (na Bruntálsku) shodně 40 cm (obr. 2, na další fotografie ze Světlé hory se můžete podívat v Počasí u vás), na Lysé hoře pak 23 cm. Působivý je rovněž údaj z Opavy (20 cm za 48 h), přičemž sněhové vločky se objevily na většině míst Moravy a Slezska a to i v nížinách, i když tam sníh většinou rychle tál nebo se ani neudržel. Jak to s výškou celkové sněhové pokrývky vypadalo ve středu a ve čtvrtek ráno, je patrné z obr. 3 a 4 (pozn.: nejvíce sněhu zůstává na Labské boudě, přes 1 metr, ale tam jde z větší části o zbytky ze zimy, nicméně ve středu údaj z této stanice chybí, proto jsou na mapě v Krkonoších nižší hodnoty).


Obr. 2: Sněhová vánice ve Světlé Hoře, autor: Slunečník


Obr. 3: Výška sněhu ve středu ráno (v 8:00) v Česku, zdroj: ČHMÚ


Obr. 4: Výška sněhu ve čtvrtek ráno (v 8:00) v Česku, zdroj: ČHMÚ

Na druhou stranu, sníh v dubnu samozřejmě výjimečný v Česku není, ostatně v roce 1916 spadlo 16. dubna za jeden den na Lysé hoře 108 cm – což je dokonce i nejvyšší jednodenní úhrn sněhu v Beskydech naměřený během celého roku vůbec! V roce 1964 napadlo ve Velkých Karlovicích 81 cm (11. dubna). Z doby poměrně nedávné zmiňme 23. duben 1980, kdy sněžilo hlavně na Šumavě a v Krušných horách – Špičák naměřil 60 cm a Potůčky dokonce 65 cm za pouhý den, celkově tam místy leželo kolem metru sněhu. Pro srovnání, alespoň dvacet centimetrů nového sněhu za den napadne v dubnu v Ostravě Mošnově zhruba jednou za 20 let.

Zaměříme-li se ještě na teploty vzduchu, průměrné denní teploty se ve středu a ve čtvrtek pohybovaly asi o 5-7 °C pod dlouhodobým průměrem. Přesto rekordně nízké teploty byly zaznamenány jen na menším počtu stanic – v pátek 21. dubna mrzlo nejvíc na šumavských pláních (Jezerní slať -20 °C). Kromě centra Prahy klesla rtuť teploměru pod nulu prakticky všude, i když hodnoty pod -5 °C byly v nižších polohách jen výjimečné.

Vpády studeného vzduchu v dubnu jsou ve střední Evropě sice poměrně častou záležitostí, nicméně současná epizoda je svou délkou a zejména rozsahem oblasti, kterou zasáhla (v podstatě většina střední Evropy), už docela neobvyklá. Podle různých kritérií (ať už množství nového sněhu nebo teplot) lze hovořit, že jde o záležitost, která se v průměru objeví jednou za 20 až 50 let. Z hlediska sněhového šlo o záležitost víc extrémní než z pohledu teplot.

A ještě jedna poznámka na závěr – mnoho lidí má pocit, že současné počasí vyvrací probíhající změnu klimatu a globální oteplování. Nicméně tak to není, oteplující se klima má tendenci vést k častějším extrémům, mezi které můžeme počítat i vpády studeného vzduchu na jaře. Problém je, že vegetace bývá často díky předchozím teplejším dnům už v pokročilém stádiu vývoje a tyto jarní mrazy pro ni představují velké nebezpečí. Jde ale zřejmě o jev, se kterým se budeme setkávat spíš častěji.