Srážek je dostatek, sucho už hlásí jen východ Čech
Přesně před rokem jsme zažívali nejdelší vlnu veder roku 2015, která prohlubovala mimořádně výrazné sucho. Letos je situace o poznání příznivější. Nejen, že je chladněji, ale na většině území spadlo od začátku roku množství srážek blízké obvyklým hodnotám, na jihozápadě Čech je srážek dokonce víc. Poněkud hůře jsou na tom východní Čechy a pak části Zlínského kraje, kde chybí kolem 20 až 30 % srážek (obr. 1).
Obr. 1: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 7. srpna 2016 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ
Zajímavé je srovnání letošních měsíčních odchylek s loňským rokem – po srážkově bohatém únoru bylo na jaře srážek méně, léto je ale v mezích normálu. Rok 2015 přinesl naopak výrazně sušší únor, v březnu sice srážky deficit částečně snížily, ale pak následovaly 4 měsíce výrazně podnormální s až extrémní odchylkou v červenci (tab. 1).
Tab. 1: Odchylky měsíčních úhrnů srážek od dlouhodobého normálu za prvních 7 měsíců letošního a loňského roku
Jak současná situace vypadá ze zemědělského pohledu? Například 1měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index (využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu) ukazuje, že ve většině zemědělsky významných oblastí Česka panuje většinou jen slabé až mírné sucho s několika výjimkami. Tou největší je oblast východních Čech, kde je sucho hodnoceno až jako extrémní (obr. 2).
Obr. 2: 1měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index udávající kategorii sucha suchem (0 - bez sucha, 1 – slabé sucho, 2 – mírné sucho, 3 – výrazné sucho, 4 – výjimečné sucho, 5 – extrémní sucho), zdroj: ČHMÚ
Také z hlediska hydrologického je nejméně příznivá situace ve východních Čechách a přilehlých oblastech (obr. 3). Tamní toky mají většinou 20 až 50 % vody ve srovnání se srpnovým dlouhodobým průměrem. Na ostatním území jsou toky blízké normálu, na severovýchodě a jihozápadě Česka i lehce nadnormální. Loni touto dobou byla situace dramaticky odlišná – prakticky na všech tocích panovaly hluboce podnormální průtoky a nouze nebyla ani o historicky nízké hodnoty.
Obr. 3: Porovnání aktuálního stavu vodnosti (horní obrázek) na tocích v ČR se situací před rokem (spodní obrázek). Procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok, zdroj: ČHMÚ
Oproti jaru se v posledních měsících mírně zlepšil stav podzemních vod v mělkých vrtech (obr. 4). Silně podnormální jsou pouze vrty na severovýchodě Čech, případně na střední Moravě. Před rokem byly touto dobou na většině území Česka hladiny podzemní vody v mělkých vrtech podnormální, v některých oblastech až mimořádně.
Obr. 4: Aktuální stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech (za období od 25. do 31. července 2016, horní obrázek) a situace před rokem (za období od 3. do 9. srpna 2015), zdroj: ČHMÚ
Celkově tedy můžeme konstatovat, že letošní sucho se týká v podstatě pouze východních Čech a ve srovnání s loňským rokem je výrazně menší. Dodejme ale, že v hlubokých vrtech je situace poněkud méně příznivá, pro jejich doplnění by bylo potřebné, aby následující zima přinesla alespoň průměrnou sněhovou pokrývku, která koncem zimy jen zvolna roztaje.
Obr. 1: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 7. srpna 2016 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ
Zajímavé je srovnání letošních měsíčních odchylek s loňským rokem – po srážkově bohatém únoru bylo na jaře srážek méně, léto je ale v mezích normálu. Rok 2015 přinesl naopak výrazně sušší únor, v březnu sice srážky deficit částečně snížily, ale pak následovaly 4 měsíce výrazně podnormální s až extrémní odchylkou v červenci (tab. 1).
Tab. 1: Odchylky měsíčních úhrnů srážek od dlouhodobého normálu za prvních 7 měsíců letošního a loňského roku
Jak současná situace vypadá ze zemědělského pohledu? Například 1měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index (využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu) ukazuje, že ve většině zemědělsky významných oblastí Česka panuje většinou jen slabé až mírné sucho s několika výjimkami. Tou největší je oblast východních Čech, kde je sucho hodnoceno až jako extrémní (obr. 2).
Obr. 2: 1měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index udávající kategorii sucha suchem (0 - bez sucha, 1 – slabé sucho, 2 – mírné sucho, 3 – výrazné sucho, 4 – výjimečné sucho, 5 – extrémní sucho), zdroj: ČHMÚ
Také z hlediska hydrologického je nejméně příznivá situace ve východních Čechách a přilehlých oblastech (obr. 3). Tamní toky mají většinou 20 až 50 % vody ve srovnání se srpnovým dlouhodobým průměrem. Na ostatním území jsou toky blízké normálu, na severovýchodě a jihozápadě Česka i lehce nadnormální. Loni touto dobou byla situace dramaticky odlišná – prakticky na všech tocích panovaly hluboce podnormální průtoky a nouze nebyla ani o historicky nízké hodnoty.
Obr. 3: Porovnání aktuálního stavu vodnosti (horní obrázek) na tocích v ČR se situací před rokem (spodní obrázek). Procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok, zdroj: ČHMÚ
Oproti jaru se v posledních měsících mírně zlepšil stav podzemních vod v mělkých vrtech (obr. 4). Silně podnormální jsou pouze vrty na severovýchodě Čech, případně na střední Moravě. Před rokem byly touto dobou na většině území Česka hladiny podzemní vody v mělkých vrtech podnormální, v některých oblastech až mimořádně.
Obr. 4: Aktuální stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech (za období od 25. do 31. července 2016, horní obrázek) a situace před rokem (za období od 3. do 9. srpna 2015), zdroj: ČHMÚ
Celkově tedy můžeme konstatovat, že letošní sucho se týká v podstatě pouze východních Čech a ve srovnání s loňským rokem je výrazně menší. Dodejme ale, že v hlubokých vrtech je situace poněkud méně příznivá, pro jejich doplnění by bylo potřebné, aby následující zima přinesla alespoň průměrnou sněhovou pokrývku, která koncem zimy jen zvolna roztaje.
