Česká republika se aktuálně nachází v období s vysokými teplotami vzduchu, které mají za následek zvýšený výpar vody. Nejen, že některé části republiky již delší dobu trpí nedostatkem srážek, ale vláha je jim rovněž odebírána právě intenzivním slunečním zářením. Tento stav krajiny můžeme charakterizovat pojmem sucho, na které se zaměříme v následujícím článku.

Sucho není přesně charakterizováno, ale víceméně znamená nedostatek vláhy v oblasti, která může být způsobena jak malým množstvím atmosférických srážek, vysokými teplotami, tak se na něm podílí svými zásahy i člověk, ale většinou se jedná o kombinaci všech tří faktorů. V některých oblastech světa se sušší období střídají s deštivějšími dny a jedná se tak o poměrně pravidelný jev. V našich podmínkách jde převážně o nepravidelné periody. Sucho působí nepříjemnosti v mnoha odvětvích lidské činnosti, a to zejména v zemědělství, kvůli nedostatečnému zavlažování plodin. Kromě vlivu na každého člověka v pocitu horka (při vysokých teplotách) je nebezpečné také zvyšující se riziko požárů, které mohou daleko snadněji vzniknout a šířit se vysušeným okolím. Mnohem větší problémy než u nás se suchem mají ale například na jihozápadě Spojených států, kde musely zasáhnout i úřady (zejména v oblasti úspory vody).

Od začátku roku se u nás vyskytovaly periody se suchými dny, hlavně v minulém měsíci. Poté však byly vystřídány dny deštivými a alespoň vrchní část půdy zaznamenaly určité zlepšení vláhové bilance. Nejvýrazněji se suché období podepsalo na jihu Moravy, a to zejména pokud se podíváme na vrstvu mezi 0 a 100 cm pod zemským povrchem. Aktuálně v Česku stoupají maximální teploty většinou nad 30 °C (zejména v Čechách) a i v horských oblastech se člověk příliš neochladí. V kombinaci s nedostatkem srážek je situace velmi vhodná pro rozvoj sucha. Pokud se podíváme na nasycení, je patrné, že s výjimkou míst na horách zaznamenáváme slabé či velmi slabé nasycení půdy.


Mapa odhadu nasycení půdy v ČR ke 3. červenci 2015 (čím červenější barevný odstín, tím slabší nasycení, čím zelenější, tím silnější), zdroj: Hydro.chmi.cz

Rovněž ilustrace indexu nebezpečí požáru je velice zajímavá, a to v tom ohledu, že každý další horký den beze srážek roste plocha s vysokým a velmi vysokým stupněm nebezpečí. Lidé by se v těchto dnech měli vyvarovat rozdělávání ohňů ve volné přírodě, jelikož hrozí, že by se mohly nekontrolovaně šířit dále.


Mapa indexu nebezpečí požárů (2 – nízké riziko, 3 - střední riziko, 4 – vysoké riziko, 5 – velmi vysoké riziko), zdroj: ČHMÚ

Sucho můžeme pozorovat i na průtocích českých toků. Většinou zde protéká méně než 40 % vody, než je pro tuto dobu obvyklé. Na některých stanicích jde dokonce o méně než 10 % průměrného průtoku.


Mapa znázorňující procentuální průtok vztažený k dlouhodobému normálu v měsíci (stav k 4. červenci 2015) - na většině území jsou průtoky v řekách podprůměrné. Zdroj: ČHMÚ


Mapa ukazuje srovnání úhrnu srážek od začátku roku v porovnání s dlouhodobým průměrem. Na jižní Moravě na Břeclavsku spadla dokonce méně než polovina běžného množství srážek a deficit je tak výrazný. Nejvíce naopak pršelo v Ústeckém kraji, kde jsou srážkové úhrny normální. Zdroj: ČHMÚ

Prognóza na následující dny není příliš příznivá, jelikož díky vysokým teplotám by se mělo sucho zvětšovat. V přeháňkách či bouřkách však může být lokálně tento stav zmírněn. Částečně by se situace měla zlepšit příští týden při přechodu front.