Ve čtvrtek 1. prosince začíná meteorologická zima. Otázka, jaká zima bude, se pravidelně objevuje už někdy od září, vzhledem k možnostem a schopnostem dlouhodobých předpovědí poskytnout nějakou relevantní prognózu v prostoru střední Evropy, není ale ani teď jednoduché na tuto otázku odpovědět. Jedno je však jisté – listopad 2016 skončí teplotně podprůměrným počasím.

Vlastní zima zřejmě začne meteorologicky zajímavou severozápadní cyklonální situací spojenou s větrným a vlhkým počasím, které minimálně do horských oblastí na severu a severovýchodě Česka přinese poměrně velké množství sněhu (model GFS očekává v pátek večer v Krkonoších a Beskydech i přes 30 cm sněhu). V nížinách ale bude zpočátku většinou pršet.

Pokud se podíváme na následující období, pak podle nejčerstvějšího dlouhodobého výhledu ČHMÚ vychází příští týden (od 5. prosince) s největší pravděpodobností jako teplotně průměrný a další dva týdny (včetně začátku Vánoc) jako teplotně průměrné až slabě nadprůměrné – znamená to průměrnou týdenní maximální teplotu kolem 3 °C a minimální kolem -2 °C. Jedná se však jen o průměr, který nedokáže vystihnout přesnou předpověď pro Vánoce, kterou na základě těchto průměrů v posledních dnech publikovaly některé noviny.

Dál už tak detailní prognózu k dispozici nemáme. Nicméně podle sezónního předpovědního modelu Britské povětrnostní služby by zima jako celek měla být s největší pravděpodobností teplotně průměrná (zhruba s 50procentní pravděpodobností, viz obr. 1), s 30procentní šancí teplotně nadprůměrná a zhruba s 20procentní pravděpodobností by pak měla být chladnější než je dlouhodobý průměr. Povšimněte si ale výrazně teplejších severních polárních oblastí, tedy Arktidy – ostatně Arktida je letos na podzim mimořádně teplá a s tím souvisejí také úvahy o častějším meandrování západovýchodního proudění. Důvodem je menší teplotní kontrast mezi severními polárními oblastmi a subtropy, který je hnacím motorem tohoto západního přenosu. To může vést k méně častému proudění přímo z Atlantiku do střední Evropy a častějšímu sklonu k proudění se severní nebo naopak jižní složkou.


Obr. 1: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro zimu (období prosinec 2016 až únor 2017), zdroj: Metoffice.gov.uk

Nejčerstvější předpovědi (vycházejí z období 17. až 26. listopadu 2016) Klimatického předpovědního centra americké organizace NOAA (Climate Forecasting System) počítají naopak s teplotně nadprůměrnou zimou – jen prosinec by měl být blízko průměru, leden a hlavně únor pak teplotně nadprůměrný. Zajímavě se jeví prosinec na východě kontinentu, kde se podle tohoto modelu očekávají podstatně nižší teploty (obr. 2).


Obr. 2: Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé zimní měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA.gov

Jak to bude se sněhem, respektive srážkami? Podle ČHMÚ by následující 4 týdny měly být srážkově průměrné (tento a příští týden spíš srážkově slabě nadprůměrné, další dva týdny spíš slabě podprůměrné). Britský model nepatrně preferuje variantu s normálními srážkami pro celou zimu jako celek, podobně je na tom i model americký (i když prosinec by podle něj měl být slabě nadnormální).

Shrneme-li tedy prognózy současných modelů, vypadá to, že mimořádně teplá zima jako loni se opakovat nebude. Minimálně prosinec by se měl chovat v mezích normálu, leden a únor by ale mohly přinést o něco vyšší teploty. Vzhledem k očekávaným teplotám a srážkám je tu jistá šance, že by se minimálně na horách mohla vytvořit i slušnější zásoba sněhu. Kdyby vydržela do jara, bylo by to ideální pro doplnění spodních vod, které v minulých zimách trpěly nedostatkem vláhy z tajícího sněhu. Je ale nutné podotknout, že schopnost modelů předpovídat pro středoevropský region na období delší než měsíc je poměrně malá a pro konkrétní podobu počasí je nutné si počkat na prognózy s maximálně 7 až 10-ti denním předstihem.


Obr. 3: Další mimořádně teplá zima nás zřejmě již nečeká, na horách se očekává dostatek sněhu.