Na dovolenou na Marsu teď není zrovna ideální doba. Červenou planetu totiž zachvátila obrovská prachová bouře, jež stále nabírá na síle.

Lokální prachové bouře jsou na Marsu běžné, zejména v průběhu jara a léta. V té době zde totiž vzniká množství malých větrných vírů, které začínají zvedat do atmosféry jemný marsovský prach. Takové bouře obvykle setrvávají na jednom místě a během několika týdnů ustanou. Letos jsme ale svědky něčeho mnohem většího!

Zárodek velké prachové bouře zaznamenala z oběžné dráhy Marsu americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter už 30. března 2018. Bouře postupně nabírala na síle a počátkem června už zachvátila více než 18 milionů kilometrů čtverečních marsova povrchu, což je skoro dvakrát víc než plocha celé Evropy. V neděli, 10. června, měla bouře rozlohu 41 milionů kilometrů čtverečních, takže pokrývala celou čtvrtinu povrchu červené planety. Tím to ale neskončilo! Ve středu, 20. června, bouře narostla do takových rozměrů, že ji vědci z NASA oficiálně uznali za globální prachovou bouři. Rychlost větru potom v bouři dosahuje až 100 km/h. Podobné bouře vědci už několikrát pozorovali. Obzvlášť silná prachová bouře se přes Mars prohnala v roce 2001, kdy z prachového závoje pokrývajícího skutečně celou planetu, vyčnívalo jen několik vrcholů nejvyšších sopek. Poslední globální prašná bouře se na Marsu odehrála v roce 2007.

Možná si říkáte, že extrémní počasí na Marsu nás pozemšťany zatím nemusí nijak trápit. Ale není tomu tak. Na povrchu červené planety totiž máme dva aktivní robotické vyslance. Prvním z nich je automatické vozidlo Opportunity, které na Marsu pracuje už od roku 2004. Druhým je vozidlo Curiosity pracující v oblasti kráteru Gale od srpna 2012.

S letošní prachovou bouři se setkalo nejprve vozítko Opportunity, jehož přístroje zaregistrovaly narůstající zaprášení atmosféry už koncem května. Pro vozítko není nebezpečím silný vítr, ale nedostatek energie. Vozítko Opportunity je doslova životně závislé na slunečním světle, ze kterého čerpá energii pomocí solárních panelů. Je-li světla málo, akumulátory se vybíjí a sonda umírá. Vozítko Opportunity bylo vydáno prachu na pospas 12. června, kdy přestalo odpovídat na povely vysílané ze Země. To však ještě neznamená, že bychom o vozítko přišli. Robot je pouze ve stavu hibernace. Vozítko Opportunity ostaně podobný stav zažilo při velké prachové bouři i v roce 2007. Důležité je, aby bouře netrvala příliš dlouho, a aby se sonda mohla ze svého spánku opět probrat. K vyspělejšímu a bytelnějšímu vozidlu Curiosity pak prašná bouře došla 13. června. V tomto případě se ale o sondu nemusíme bát. Sondě totiž dodává šťávu radioizotopový generátor, který má stálý výkon ve dne i v noci.

V případě letošní prachové bouře ovšem nejde jen o přežití vozítek. Jde o samotné pochopení extrémních atmosférických jevů na Marsu. Dosud totiž nikdo nedokáže globální prachové bouře předpovědět. A který z budoucích astronautů by si asi chtěl vyzkoušet roli Marka Watneye (Matta Damona)?


Mars před (10. června) a během (31. července) velké prašné bouře v roce 2001. Foto: NASA


Snímek vlevo pořídila sondy Curiosity 21. května 2018, snímek vpravo vznikl o necelý měsíc později. Na první pohled je patrné, že během prašné bouře se atmosféra výrazně zakalila, obraz zčervenal (i vinou delší expozice) a ostré stíny zmizely. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS