Začátek září přál pozorování tenkého měsíčního srpku, lovcům se ho podařilo zachytit extrémně tenký
Vyhledání velmi úzkého měsíčního srpku je náročnou pozorovatelskou disciplínou. Jsou k tomu zapotřebí nejen vynikající atmosférické podmínky, ale také vhodné postavení Měsíce a štěstí. Na začátku letošního září se takové pozorování povedlo hned dvěma zkušeným pozorovatelům, kteří spatřili a vyfotografovali Měsíc zhruba 21 hodin před novoluním (novem)!
Detail srpku z 6. září 2021 v 05:31 SELČ, zdroj: Marián Dujnič
Jistě jste tenký měsíční srpek už zahlédli (dobře viditelný byl například v minulém týdnu). Pohled na úzký měsíční srpek se nám během lunárního cyklu nabízí hned dvakrát: pár dní po novu a pár dní před ním. V prvním případě jde o tzv. mladý měsíc, protože od počátku celého cyklu (novu) Měsíc „zestárnul“ jen o několik hodin nebo dnů. Ve druhém případě, kdy srpek „couvá“ a blíží se k závěru lunárního cyklu, pozorujeme naopak starý měsíc.
Tenký měsíční srpek je výzva pro lovce rekordů
Neobyčejná podívaná na měsíční srpek tenký jako nit je dokonce výzvou pro lovce rekordů. Spatřit Měsíc, kterého dělí od novu méně než 24 hodin je totiž slušný výkon. Jas takového srpku je totiž tisíckrát menší než jas Měsíce v úplňku, a navíc musíme počítat s poměrně světlou oblohou a malou výškou nad obzorem, kde je obraz našeho souputníka zeslabován přízemními vrstvami vzduchu. Jestliže tedy chcete být při lovu úspěšní, měli byste si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru. Výbornou pomůckou pro hledání úzkého srpku je lovecký triedr s velkým zorným polem.
Vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku nám nabízí jen málo lunací. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jenom několik hodin starý měsíc. Následující večer se však jeho stáří přiblíží čtyřiceti hodinám, a to už je srpek docela „obtloustlý“. Důležité je i roční období, ve kterém budete chtít mladý či starý měsíc vyhlížet. Optimální doba pro spatření mladého měsíce z našich zeměpisných šířek nastává poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Vhodné pozorovací podmínky nastávají rovněž kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenký Měsíc příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek utápí jen nevysoko nad zakaleným horizontem.
Dobré podmínky ke sledování nastaly i 6. září 2021 ráno. Novoluní nastalo o den později v 02:51 SELČ, takže 6. září bylo možné zahlédnout brzy ráno Měsíc, kterému do novu zbývalo jen 21 hodin. I Když atmosférické podmínky nebyly zrovna ideální (na řadě míst se u nás po obloze rozprostírala řídká řasová oblačnost), dvěma zkušeným pozorovatelům Mariánu Dujničovi a Mariánu Runkasovi se srpek podařilo vyhledat. Marián Dujnič ze Slovenska na svém facebookovém profilu napsal „Vydal som sa o trištvrte na päť na osvedčené miesto k Budmerickému rybníku a jedenásť minút po piatej sa nad východný obzor "vykotúľal" Mesiac“. Měsíc pozoroval až do 05:56 SELČ, kdy Měsíc dělilo od novu 21 hodin a 5 minut. Marián Runkas, který srpek sledoval ze Slavětic na Vysočině, na svých snímcích zachytil ještě o něco užší srpek. Poslední snímek totiž zachycuje srpek jen 20 hodin a 37 minut před novem! Jednalo se dokonce o šestý nejtenčí srpek zaznamenaný z našeho území bez dalekohledu (viz seznam rekordních pozorování).
Velmi tenký srpek z 6. září 2021, krátce po svém východu v 05:16 SELČ na Slovensku, zdroj: Marián Dujnič
Detail velmi tenkého měsíčního srpku z 6. září 2021 z Česka, zdroj: Marián Runkas
Poslední snímek, na kterém je ještě srpek z 6. září 2021 lehce patrný (zhruba uprostřed snímku), pořídil Marián Runkas v 06:14 SELČ, zdroj: Marián Runkas
A kdo vlastně drží světový rekord v pozorování tenkého srpku bez dalekohledu? Je to Američan Stephen James O´Meara, který 20. května 1990 pouhýma očima spatřil mladý měsíční srpek, kterého dělilo od novu pouhých 15 hodin a 7 minut! Fotografický rekord pak drží francouzský fotograf Thierry Legault, který pomocí speciální techniky vyfotografoval 14. dubna 2010 Měsíc přímo v novoluní, jen 4,55° od Slunce!
Detail srpku z 6. září 2021 v 05:31 SELČ, zdroj: Marián Dujnič
Jistě jste tenký měsíční srpek už zahlédli (dobře viditelný byl například v minulém týdnu). Pohled na úzký měsíční srpek se nám během lunárního cyklu nabízí hned dvakrát: pár dní po novu a pár dní před ním. V prvním případě jde o tzv. mladý měsíc, protože od počátku celého cyklu (novu) Měsíc „zestárnul“ jen o několik hodin nebo dnů. Ve druhém případě, kdy srpek „couvá“ a blíží se k závěru lunárního cyklu, pozorujeme naopak starý měsíc.
Tenký měsíční srpek je výzva pro lovce rekordů
Neobyčejná podívaná na měsíční srpek tenký jako nit je dokonce výzvou pro lovce rekordů. Spatřit Měsíc, kterého dělí od novu méně než 24 hodin je totiž slušný výkon. Jas takového srpku je totiž tisíckrát menší než jas Měsíce v úplňku, a navíc musíme počítat s poměrně světlou oblohou a malou výškou nad obzorem, kde je obraz našeho souputníka zeslabován přízemními vrstvami vzduchu. Jestliže tedy chcete být při lovu úspěšní, měli byste si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru. Výbornou pomůckou pro hledání úzkého srpku je lovecký triedr s velkým zorným polem.
Vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku nám nabízí jen málo lunací. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jenom několik hodin starý měsíc. Následující večer se však jeho stáří přiblíží čtyřiceti hodinám, a to už je srpek docela „obtloustlý“. Důležité je i roční období, ve kterém budete chtít mladý či starý měsíc vyhlížet. Optimální doba pro spatření mladého měsíce z našich zeměpisných šířek nastává poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Vhodné pozorovací podmínky nastávají rovněž kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenký Měsíc příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek utápí jen nevysoko nad zakaleným horizontem.
Dobré podmínky ke sledování nastaly i 6. září 2021 ráno. Novoluní nastalo o den později v 02:51 SELČ, takže 6. září bylo možné zahlédnout brzy ráno Měsíc, kterému do novu zbývalo jen 21 hodin. I Když atmosférické podmínky nebyly zrovna ideální (na řadě míst se u nás po obloze rozprostírala řídká řasová oblačnost), dvěma zkušeným pozorovatelům Mariánu Dujničovi a Mariánu Runkasovi se srpek podařilo vyhledat. Marián Dujnič ze Slovenska na svém facebookovém profilu napsal „Vydal som sa o trištvrte na päť na osvedčené miesto k Budmerickému rybníku a jedenásť minút po piatej sa nad východný obzor "vykotúľal" Mesiac“. Měsíc pozoroval až do 05:56 SELČ, kdy Měsíc dělilo od novu 21 hodin a 5 minut. Marián Runkas, který srpek sledoval ze Slavětic na Vysočině, na svých snímcích zachytil ještě o něco užší srpek. Poslední snímek totiž zachycuje srpek jen 20 hodin a 37 minut před novem! Jednalo se dokonce o šestý nejtenčí srpek zaznamenaný z našeho území bez dalekohledu (viz seznam rekordních pozorování).
Velmi tenký srpek z 6. září 2021, krátce po svém východu v 05:16 SELČ na Slovensku, zdroj: Marián Dujnič
Detail velmi tenkého měsíčního srpku z 6. září 2021 z Česka, zdroj: Marián Runkas
Poslední snímek, na kterém je ještě srpek z 6. září 2021 lehce patrný (zhruba uprostřed snímku), pořídil Marián Runkas v 06:14 SELČ, zdroj: Marián Runkas
A kdo vlastně drží světový rekord v pozorování tenkého srpku bez dalekohledu? Je to Američan Stephen James O´Meara, který 20. května 1990 pouhýma očima spatřil mladý měsíční srpek, kterého dělilo od novu pouhých 15 hodin a 7 minut! Fotografický rekord pak drží francouzský fotograf Thierry Legault, který pomocí speciální techniky vyfotografoval 14. dubna 2010 Měsíc přímo v novoluní, jen 4,55° od Slunce!
