Co se bude dít na nebi v roce 2020?
Rok 2020 bude ve znamení astronomických úkazů jejichž hlavními aktéry budou především planety. V první polovině roku zkrášlí večerní oblohu jasná Venuše, po prázdninách se můžeme připravit na příznivou opozici Marsu a na sklonku roku nás čeká opravdu výjimečné přiblížení dvou plynných obrů.
4. ledna ráno: meteorický roj Kvadrantidy
Hned z kraje roku pro nás naše planetární prostředí namíchá prašný koktejl se záblesky prskavek. Na nebi se totiž v noci z 3. na 4. ledna „rozprší“ Kvadrantidy – meteorický roj, který zdánlivě vylétá ze souhvězdí Pastýře. Tou dobou naše Země protne dráhu prachových částeček, které při svém rychlém průletu zemskou atmosférou vytvářejí světelné stopy známé jako meteory. V případě Kvadrantid pocházejí tyto prachové částečky nejspíš z planetky 2003 EH1. Ta je podle některých astronomů „vyhaslou“ kometou C/1490 Y, kterou čínští a japonští astronomové pozorovali už před zhruba pěti sty lety. Maximum aktivity roje Kvadrantid by letos mělo nastat 4. ledna v 9 h 20 min SEČ. Pokud nám tedy bude přát počasí, měli bychom se v sobotu brzy ráno, kdy už nebude rušit dorůstající půlměsíc, dočkat zhruba 80 „padajících hvězd“ za hodinu.
10. ledna: polostínové zatmění Měsíce
První úplněk roku 2020 bude poněkud zvláštní. Měsíc totiž projde 10. ledna ve 20 h 10 min SEČ velmi blízko plného zemského stínu, takže znatelně potemní jižní (spodní) část jeho disku. Nepůjde však o úkaz, kvůli kterého bychom měli začít přehodnocovat plány na tento páteční večer. Zatmění bude nevýrazné a potěší spíš fotografy než občasné obdivovatele oblohy. Polostínové zatmění Měsíce u nás letos nastane ještě 5. června ve 21 h 25 min SELČ, to ale bude ještě méně výrazné než to lednové. Dobře viditelné zatmění u nás proběhne až 28. října 2023, kdy se měsíční disk ponoří 12 % svého průměru do plného zemského stínu. Úplné zatmění Měsíce z Česka (snad) uvidíme až večer 7. září 2025.
24. března: Venuše nejdál od Slunce
Už v těchto dnech můžete na večerním nebi sledovat Venuši – planetu, které se žádná jiná oběžnice na pozemském nebi svým leskem nevyrovná. A bude líp! Venuše se totiž na nebi od Slunce postupně vzdaluje, takže se její viditelnost bude zlepšovat až do 24. března, kdy se od naší denní hvězdy vzdálí na 46°. Načasování této tzv. největší východní elongace Venuše s dobou jarní rovnodennosti (20. března 2020), bude letos natolik dobré, že půjde o jedno z vůbec nejpříhodnějších období ke sledování Venuše v průběhu celé nadcházející dekády! Venuše tak letos na večerní obloze sehraje řadu fotogenických seskupení s jinými nebeskými tělesy. Do kalendáře bychom si měli poznamenat 28. března 2020, kdy dojde k seskupení Venuše, dorůstajícího měsíčního srpku a hvězdokupy Plejády, dále 3. dubna 2020, kdy se třpytivá Venuše promítne přímo do hvězdokupy Plejády a 26. dubna, kdy se večernice opět dostane do společnosti dorůstajícího měsíčního srpku a hvězdokupy Plejády.
Pohled k západnímu obzoru 28. března 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
Venuše a hvězdokupa Plejády 3. dubna 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Stellarium.org
Pohled k západnímu obzoru 26. dubna 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
13. srpna: meteorický roj Perseidy
Smutnou zprávou letošního roku jsou pozorovací podmínky nejproslulejšího meteorického roje. Perseidy, které jsou oblíbené díky maximu v příjemných letních teplotách, bude letos ve druhé polovině noci rušit Měsíc po poslední čtvrti. Je to ale pořád lepší situace než v roce 2019, kdy dorůstající měsíc rušil „padající hvězdy“ svým jasem skoro celou noc. Pokud tedy budete chtít spatřit „Slzy svatého Vavřince“ připravte si spacáky na noci 11./12. a 12./13. srpna.
Celooblohový pohled na meteorický roj Perseid nad kolonickou observatoří v roce 2018. Autor: Petr Horálek.
13. října: Mars v opozici
Zrezivělá planeta se 6. října 2020 přiblíží k Zemi na 62 milionů kilometrů, což je třetí největší přiblížení Marsu k Zemi od roku 1971 (blíže k nám byl Mars jen v roce 2003 a 2018). O pár dní později, 13. října, se Mars dostane na pozemském nebi do opozice se Sluncem, což znamená, že bude vidět po celou noc. Příhodné bude nejen samotné přiblížení Marsu, ale i jeho pozice na nebi. V době opozice se totiž bude promítat do souhvězdí Ryb, které u nás o půlnoci vystoupá až 45° na obzor. Letošní opozici Marsu by si tedy neměli nechat ujít především majitelé větších astronomických dalekohledů. Podobně příznivé podmínky ke sledování povrchových útvarů červené planety totiž nastanou až v roce 2035.
21. prosince: těsné přiblížení Saturnu a Jupiteru
Asi nejúžasnější a zároveň nejvzácnější astronomický úkaz si pro nás rok 2020 připravil až na 21. prosince, kdy se k sobě na pozemském nebi přiblíží planety Jupiter a Saturn. A přiblížení to bude vskutku velkolepé! Planety budou od sebe na obloze vzdáleny jen 6 úhlových minut, což je zhruba pětkrát méně než průměr měsíčního disku! Takto těsné přiblížení se naposledy odehrálo 16. července 1623. Příští takové setkání obou planet nastane až 15. března 2080. To si prostě nemůžete nechat ujít!
Přiblížení Jupiteru a Saturnu 21. prosince 2020 okolo 17. hodiny při pohledu dalekohledem. Průměr tmavé plochy odpovídá měsíčnímu úplňku. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
4. ledna ráno: meteorický roj Kvadrantidy
Hned z kraje roku pro nás naše planetární prostředí namíchá prašný koktejl se záblesky prskavek. Na nebi se totiž v noci z 3. na 4. ledna „rozprší“ Kvadrantidy – meteorický roj, který zdánlivě vylétá ze souhvězdí Pastýře. Tou dobou naše Země protne dráhu prachových částeček, které při svém rychlém průletu zemskou atmosférou vytvářejí světelné stopy známé jako meteory. V případě Kvadrantid pocházejí tyto prachové částečky nejspíš z planetky 2003 EH1. Ta je podle některých astronomů „vyhaslou“ kometou C/1490 Y, kterou čínští a japonští astronomové pozorovali už před zhruba pěti sty lety. Maximum aktivity roje Kvadrantid by letos mělo nastat 4. ledna v 9 h 20 min SEČ. Pokud nám tedy bude přát počasí, měli bychom se v sobotu brzy ráno, kdy už nebude rušit dorůstající půlměsíc, dočkat zhruba 80 „padajících hvězd“ za hodinu.
10. ledna: polostínové zatmění Měsíce
První úplněk roku 2020 bude poněkud zvláštní. Měsíc totiž projde 10. ledna ve 20 h 10 min SEČ velmi blízko plného zemského stínu, takže znatelně potemní jižní (spodní) část jeho disku. Nepůjde však o úkaz, kvůli kterého bychom měli začít přehodnocovat plány na tento páteční večer. Zatmění bude nevýrazné a potěší spíš fotografy než občasné obdivovatele oblohy. Polostínové zatmění Měsíce u nás letos nastane ještě 5. června ve 21 h 25 min SELČ, to ale bude ještě méně výrazné než to lednové. Dobře viditelné zatmění u nás proběhne až 28. října 2023, kdy se měsíční disk ponoří 12 % svého průměru do plného zemského stínu. Úplné zatmění Měsíce z Česka (snad) uvidíme až večer 7. září 2025.
24. března: Venuše nejdál od Slunce
Už v těchto dnech můžete na večerním nebi sledovat Venuši – planetu, které se žádná jiná oběžnice na pozemském nebi svým leskem nevyrovná. A bude líp! Venuše se totiž na nebi od Slunce postupně vzdaluje, takže se její viditelnost bude zlepšovat až do 24. března, kdy se od naší denní hvězdy vzdálí na 46°. Načasování této tzv. největší východní elongace Venuše s dobou jarní rovnodennosti (20. března 2020), bude letos natolik dobré, že půjde o jedno z vůbec nejpříhodnějších období ke sledování Venuše v průběhu celé nadcházející dekády! Venuše tak letos na večerní obloze sehraje řadu fotogenických seskupení s jinými nebeskými tělesy. Do kalendáře bychom si měli poznamenat 28. března 2020, kdy dojde k seskupení Venuše, dorůstajícího měsíčního srpku a hvězdokupy Plejády, dále 3. dubna 2020, kdy se třpytivá Venuše promítne přímo do hvězdokupy Plejády a 26. dubna, kdy se večernice opět dostane do společnosti dorůstajícího měsíčního srpku a hvězdokupy Plejády.
Pohled k západnímu obzoru 28. března 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
Venuše a hvězdokupa Plejády 3. dubna 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Stellarium.org
Pohled k západnímu obzoru 26. dubna 2020 ve 20 h 00 min SEČ. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
13. srpna: meteorický roj Perseidy
Smutnou zprávou letošního roku jsou pozorovací podmínky nejproslulejšího meteorického roje. Perseidy, které jsou oblíbené díky maximu v příjemných letních teplotách, bude letos ve druhé polovině noci rušit Měsíc po poslední čtvrti. Je to ale pořád lepší situace než v roce 2019, kdy dorůstající měsíc rušil „padající hvězdy“ svým jasem skoro celou noc. Pokud tedy budete chtít spatřit „Slzy svatého Vavřince“ připravte si spacáky na noci 11./12. a 12./13. srpna.
Celooblohový pohled na meteorický roj Perseid nad kolonickou observatoří v roce 2018. Autor: Petr Horálek.
13. října: Mars v opozici
Zrezivělá planeta se 6. října 2020 přiblíží k Zemi na 62 milionů kilometrů, což je třetí největší přiblížení Marsu k Zemi od roku 1971 (blíže k nám byl Mars jen v roce 2003 a 2018). O pár dní později, 13. října, se Mars dostane na pozemském nebi do opozice se Sluncem, což znamená, že bude vidět po celou noc. Příhodné bude nejen samotné přiblížení Marsu, ale i jeho pozice na nebi. V době opozice se totiž bude promítat do souhvězdí Ryb, které u nás o půlnoci vystoupá až 45° na obzor. Letošní opozici Marsu by si tedy neměli nechat ujít především majitelé větších astronomických dalekohledů. Podobně příznivé podmínky ke sledování povrchových útvarů červené planety totiž nastanou až v roce 2035.
21. prosince: těsné přiblížení Saturnu a Jupiteru
Asi nejúžasnější a zároveň nejvzácnější astronomický úkaz si pro nás rok 2020 připravil až na 21. prosince, kdy se k sobě na pozemském nebi přiblíží planety Jupiter a Saturn. A přiblížení to bude vskutku velkolepé! Planety budou od sebe na obloze vzdáleny jen 6 úhlových minut, což je zhruba pětkrát méně než průměr měsíčního disku! Takto těsné přiblížení se naposledy odehrálo 16. července 1623. Příští takové setkání obou planet nastane až 15. března 2080. To si prostě nemůžete nechat ujít!
Přiblížení Jupiteru a Saturnu 21. prosince 2020 okolo 17. hodiny při pohledu dalekohledem. Průměr tmavé plochy odpovídá měsíčnímu úplňku. Vizualizace: Pavel Gabzdyl
