Konec října a začátek listopadu se zapíše černým písmem do dějin Itálie. Příčinou je bouřlivé počasí, jehož následkům podlehlo přes 30 lidí. Vše začalo výraznou tlakovou níží, která se poslední říjnový víkend vytvořila nad západním Středomořím a přinesla v následujících dnech extrémní projevy počasí – od mimořádných srážek a rekordních (na tuto roční dobu) přívalů sněhu v Alpách až po letní počasí na Balkáně. A do Itálii pak přinesla sérii velmi silných bouří doprovázených přívalovými dešti, nárazy větru ale taky intenzivním krupobitím.

Náraz větru přes 200 km/h
Vydatné deště vyvolaly ničivé sesuvy půdy, vítr vyvrátil desetitisíce stromů a výrazně poškodil elektrická vedení. Asi nejvýraznější projevy se objevily na studené frontě, která v pondělí 29. října odpoledne a večer přešla přes velkou část země. Na frontě se vytvořily mimořádně intenzivní bouře (obr. 1). Na ostrově Montecristo ležícím severozápadně od Říma dosáhl náraz větru 202 km/h (jen o 8 km/h méně než dosavadní absolutní rekord celé Itálie!).

Vlny dosáhly výšky 10-ti metrů
Hlavně západní pobřeží země bičovaly na tuto část Evropy nezvykle vysoké, až 10-ti metrové vlny, které napáchaly značné materiální škody na Ligurské riviéře. Silný jižní až jihovýchodní vítr na přední straně zmíněné tlakové níže vedl k záplavám v Benátkách. Tzv. aqua alta (vysoká voda) sice není ve městě protkaném kanály nic neobvyklého, výška 156 cm nad normálem změřená u náměstí svatého Marka znamená už ale mimořádně vysokou hladinu. Od roku 1872 byla jen třikrát zaznamenána vyšší úroveň (rekord drží 4. listopad 1966 s výškou 194 cm).


Obr. 1: Družicový snímek z pondělí 29. října v 16:30 SEČ zachycuje pás intenzivních bouří nad Itálií, které se vytvořily na studené frontě, zdroj: ČHMÚ a EUMETSAT


Obr. 2: Radarový snímek z pondělí 29. října v 15:00 SEČ - nad Itálií se nacházelo pásmo silných bouřek, zdroj: Ventusky

A co vlastně vedlo ke vzniku tak výrazných až extrémních projevů počasí, respektive tlakové níže? Na počátku stál vpád studeného, původem arktického vzduchu daleko na jih, až nad severozápadní Afriku. Ten vedl k výraznému prohloubení tlakové níže nad západním Středomořím (tlak v jejím centru klesl téměř na 980 hPa), což následně vyvolalo silný vítr a značná dynamika atmosféry podpořila vznik vertikálně mohutných bouřkových oblaků. K jejich intenzitě přispěla i nadprůměrně teplá voda západního Středomoří, zvětšují vertikální rozdíl teplot, což se následně projevuje vznikem intenzivních výstupných pohybů. A samozřejmě i samotný horizontální kontrast teploty, kdy rozdíly napříč Itálií dosáhly až 15 °C (obr. 3).


Obr. 3: Analýza teploty v hladině 850 hPa (1500 m) z 29. října v 16 h SEČ - nad Francii proniká studený vzduch, nad Itálii naopak velmi teplý z Afriky.

Aby toho nebylo málo, o pár dní později už Itálii zasáhla další tlaková níže. Ta sice tentokrát nebyla tak hluboká, přesto hlavně do jižních částí země přinesla bouře doprovázené přívalovým deštěm, které vyvolaly rychlé povodně i sesuvy půdy.

Ani vyhlídky na nejbližší dny nejsou ideální – další níže přinese v nejbližších dnech další vlnu bouří a dešťů, na jižním návětří Alp může místy spadnou přes 100 litrů vody na metr čtvereční. Je to sice výrazně méně než na konci října, vzhledem k často nasyceným povodím může být ale hydrologická odezva poměrně výrazná. Příčinou opakovaného výskytu níží v Itálii a okolí je blokující efekt tlakové výše nad východní Evropou, který brání postupu níží z Atlantiku nad pevninu, které pak musí putovat buď k severu nebo právě jižní drahou, nad západní Středomoří. To se sice občas na podzim stává, nicméně projevy počasí, které v minulých dnech Itálie zažila jsou opravdu extrémní zejména s ohledem na rozsah zasaženého území.