Městský tepelný ostrov (MTO) je poměrně známý a výrazný rys městského klimatu, který se projevuje zvýšením teplot v hustě zastavěných oblastech velkých měst. Příčinou je jednak samotná geometrie uličních kaňonů umožňující efektivnější pohlcování slunečního záření a jeho přeměnu v teplo, ale i rychlý odtok srážkové vody kanalizací. Významným činitelem je však taky odpadní teplo, které se uvolňuje v průmyslu, při topení, klimatizaci a dopravě. Vlivem všech těchto činitelů mohou být centra větších měst i o 3 až 5 stupňů teplejší než okolní venkovská krajina.

Zajímavé zjištění chování MTO publikovali nyní vědci z univerzity v Nanjingu, a to v souvislosti s čínským lunárním novým rokem. Ten je totiž naprosto výjimečnou událostí na naší planetě z pohledu masového přesunu lidí. Během tohoto týden trvajícího svátku, resp. oslav, dochází globálně k nejmasivnější odstávce výroby i služeb. To umožňuje stovkám miliónů lidí žijících ve velkých čínských městech vyrazit za svými příbuznými na venkově nebo v menších městech. Takto masové utlumení výroby a dopravy se v 31 studovaných čínských velkoměstech (vesměs provinčních metropolí) projevilo měřitelným a poměrně významným snížením intenzity MTO, tedy rozdílu teploty vzduchu mezi středy měst a okolím, zhruba o jednu třetinu. Jako období pro srovnání vlivu dopadu byl zvolen časový úsek dva týdny před plus dva týdny po čínském novém roku.

Detailní pohled na změny chování MTO během čínského nového roku umožnila hustá síť nově instalovaných cca 3 tisíc meteorologických stanic s automatickým měřením. Ty umožňují prakticky nepřetržité sledování teplotních podmínek ve městech a jejich okolí. Měření proběhla v letech 2017 až 2019, a to v různých klimatických podmínkách podle polohy daného města.


Průměrná změna intenzity MTO pro vybraná čínská města z různých klimatických regionů (viz vlevo) v denních (uprostřed) a nočních (vpravo) hodinách vyjádřené v Kelvinech (což odpovídá °C), zdroj: agupubs.onlinelibrary.wiley.com

Výsledky ukazují na snížení intenzity MTO v průměru o 0,25 °C, přičemž snížení bylo větší v nočních než denních hodinách. Z pohledu daného města nastává vcelku očekávatelně výraznější snížení v centrech měst (o 0,54 °C) než na okrajích (méně než o 0,1 °C). Hlavními příčinami pozorovaných změn jsou zejména nižší potřeba vytápění, které je v zimě významným zdrojem odpadního tepla, ale i snížení intenzity dopravy.


Průběh intenzity MTO během dne (od 7 h daného dne do 7 h dne následujícího). Modře pro referenční období, zeleně pro období čínského nového roku, červeně pak odpovídající změna intenzity MTO (průměr a rozptyl pro všechna města), zdroj: agupubs.onlinelibrary.wiley.com

Z hlediska klimaticky odlišných oblastí pak větší snížení nastalo v teplejších regionech (především na východě Číny) než v oblastech chladnějších. Největší redukci ze studovaných měst vykazuje Jinan (Ťinan) ležící v teplé oblasti (v noci pokles intenzity MTO až o 0,74 °C). Naopak prakticky nulový dopad byl zaznamenán u měst ležících na tibetském plateau – z těchto oblastí totiž velká města (například Lhasu) opouští jen malá část obyvatel.

K podobným závěrům dospěly i dřívější studie všímající si dopadu útlumu výroby a služeb během lockdownů spojených s onemocněním COVID-19 (především v roce 2020) na území Číny. Podobné dopady na intenzitu MTO, i když zřejmě s menší velikostí, lze očekávat v souvislosti s významnými svátky (například Vánocemi) i v dalších rozsáhlých městských oblastech v jiných státech světa.