Arktida hlásí rekordně málo ledu za dobu měření, zima potvrdila klesající trend
Rozsah mořského ledu v Arktidě dosahuje v průběhu roku svého maxima během března, na konci zimy severní polokoule. Během právě skončené zimy bylo nejvyššího rozsahu dosaženo 22. března, což je mimochodem později, než odpovídá dlouhodobému průměru. Rozsah mořského ledu 22. března 2025 dosáhl 14,33 miliónů kilometrů čtverečních. Tato hodnota je nejnižším sezonním maximem, které bylo dosaženo za 47 let, tedy za celou dobu družicových měření, které započaly v roce 1979.
Nízký rozsah mořského ledu přetrvával po většinu zimní sezóny 2024/2025, a to na většině území Severního ledového oceánu a přilehlých oblastech. Na začátku sezóny bylo výrazně nižší množství ledu v jihovýchodní části Hudsonova zálivu, což přispělo k dosažení rekordně nízkého rozsahu arktického mořského ledu v prosinci. Tvorba ledu v této oblasti se opozdila kvůli vysokým teplotám vody. Tu způsobila mořská horká vlna, která zde přetrvávala po většinu podzimu, vedla i k vyšší teplotě moře začátkem zimy. Mimochodem této mořské horké vlně napomohlo neobvykle brzké tání ledu ve východní a jižní části Hudsonova zálivu v květnu loňského roku. Oproti ledu výrazně tmavší mořská voda pak přijímala značné množství dopadající sluneční energie.
Vývoj rozsahu mořského ledu v letošním roce (modrá čára na začátku) ve srovnáním s dlouhodobým průměrem a rokem 2018 (černá čára), kdy bylo dosaženo druhého nejnižšího maxima v historii měření, zdroj: nsidc.org
V Barentsově moři zůstal okraj zaledněné oblasti po celou zimu severněji než obvykle. Jedinou výjimkou byl východ Grónského moře, kde se po většinu zimy udržoval téměř průměrný rozsah ledu. V únoru se ve všech ostatních arktických oblastech vyskytl podprůměrný stav mořského ledu a období růstu ledu skončilo 22. března. Celkový lednový rozsah mořského ledu byl druhý nejnižší a únorový pak opět rekordně nízký. A nepřekvapivě taky březen 2025 přepsal dosavadní měsíční rekordní minimum.
Od dosažení maximálního rozsahu mořský led v březnu začal rychle ustupovat v Ochotském a Barentsově moři a taky v oblasti severně od Země Františka Josefa. Koncentrace ledu se snížila i v Hudsonově zálivu, kde se po průchodu hluboké tlakové níže vytvořily oblasti otevřené vody. Níže se pohybovala podél jižního okraje zálivu a přinášela silné větry z jihu až východu, které vyvolaly rozpad ledu v této oblasti. Kvůli těmto faktorům zůstávaly denní hodnoty rozsahu mořského ledu na rekordně nízké úrovni až do 6. dubna, od té doby jsou na druhém až třetím místě.
Aktuální rozsah mořského ledu v Arktidě – led chybí hlavně v Barenstově a Ochotském moři, zdroj: nsidc.org
Klesající trend rozsahu mořského ledu v zimních měsících je jasným dopadem oteplování. Množství nárůstu mořského ledu před zimním maximem je stejně důležité jako to, jak se mořský led udrží během zimy. Na počátku satelitních záznamů, tedy v 80. letech minulého století, rozsah často překračoval 14 milionů kilometrů čtverečních po dobu více než čtyř měsíců každé zimy. V posledních dvou desetiletích se však doba trvání nad touto úrovní výrazně snížila na dva až tři měsíce. V uplynulé zimě 2024/2025 rozsah ledu přesáhl 14 milionů kilometrů čtverečních pouze po dobu 21 dní, což je méně než polovina počtu dní oproti předchozímu minimu z roku 2018. A rozsah ledu nad 15 miliony kilometrů čtverečních, který běžně trval více než tři měsíce každou zimu, se v posledním desetiletí stal dokonce zcela vzácným a krátkodobým jevem. Od zimy 2012/2013 byl překročen v pouhých pěti dnech.
Klimatické modely počítají s tím, že trend poklesu rozsahu mořského ledu bude pokračovat i do budoucna. V letních měsících by přitom ještě v této polovině století mohla nastat situace, kdy bude Severní ledový oceán kompletně leduprostý. Současně je vhodné připomenout, že dění v Arktidě má dopady na podobu počasí i v mnohem vzdálenějších oblastech. Celkově se snižuje mezi-šířkový rozdíl teploty, což podle řady studií usnadňuje meandrování tryskového proudění a následně dochází k výskytu intenzivnějších i delších teplotně nebo srážkově nad/podprůměrných period.
Počet dní s rozsahem mořského ledu nad danou hranicí – červeně nad 15 milióny km2, modře nad 14 milióny km2 (hodnoty ze letošek ještě samozřejmě nejsou komečné), zdroj: nsidc.org
Nízký rozsah mořského ledu přetrvával po většinu zimní sezóny 2024/2025, a to na většině území Severního ledového oceánu a přilehlých oblastech. Na začátku sezóny bylo výrazně nižší množství ledu v jihovýchodní části Hudsonova zálivu, což přispělo k dosažení rekordně nízkého rozsahu arktického mořského ledu v prosinci. Tvorba ledu v této oblasti se opozdila kvůli vysokým teplotám vody. Tu způsobila mořská horká vlna, která zde přetrvávala po většinu podzimu, vedla i k vyšší teplotě moře začátkem zimy. Mimochodem této mořské horké vlně napomohlo neobvykle brzké tání ledu ve východní a jižní části Hudsonova zálivu v květnu loňského roku. Oproti ledu výrazně tmavší mořská voda pak přijímala značné množství dopadající sluneční energie.
Vývoj rozsahu mořského ledu v letošním roce (modrá čára na začátku) ve srovnáním s dlouhodobým průměrem a rokem 2018 (černá čára), kdy bylo dosaženo druhého nejnižšího maxima v historii měření, zdroj: nsidc.org
V Barentsově moři zůstal okraj zaledněné oblasti po celou zimu severněji než obvykle. Jedinou výjimkou byl východ Grónského moře, kde se po většinu zimy udržoval téměř průměrný rozsah ledu. V únoru se ve všech ostatních arktických oblastech vyskytl podprůměrný stav mořského ledu a období růstu ledu skončilo 22. března. Celkový lednový rozsah mořského ledu byl druhý nejnižší a únorový pak opět rekordně nízký. A nepřekvapivě taky březen 2025 přepsal dosavadní měsíční rekordní minimum.
Od dosažení maximálního rozsahu mořský led v březnu začal rychle ustupovat v Ochotském a Barentsově moři a taky v oblasti severně od Země Františka Josefa. Koncentrace ledu se snížila i v Hudsonově zálivu, kde se po průchodu hluboké tlakové níže vytvořily oblasti otevřené vody. Níže se pohybovala podél jižního okraje zálivu a přinášela silné větry z jihu až východu, které vyvolaly rozpad ledu v této oblasti. Kvůli těmto faktorům zůstávaly denní hodnoty rozsahu mořského ledu na rekordně nízké úrovni až do 6. dubna, od té doby jsou na druhém až třetím místě.
Aktuální rozsah mořského ledu v Arktidě – led chybí hlavně v Barenstově a Ochotském moři, zdroj: nsidc.org
Klesající trend rozsahu mořského ledu v zimních měsících je jasným dopadem oteplování. Množství nárůstu mořského ledu před zimním maximem je stejně důležité jako to, jak se mořský led udrží během zimy. Na počátku satelitních záznamů, tedy v 80. letech minulého století, rozsah často překračoval 14 milionů kilometrů čtverečních po dobu více než čtyř měsíců každé zimy. V posledních dvou desetiletích se však doba trvání nad touto úrovní výrazně snížila na dva až tři měsíce. V uplynulé zimě 2024/2025 rozsah ledu přesáhl 14 milionů kilometrů čtverečních pouze po dobu 21 dní, což je méně než polovina počtu dní oproti předchozímu minimu z roku 2018. A rozsah ledu nad 15 miliony kilometrů čtverečních, který běžně trval více než tři měsíce každou zimu, se v posledním desetiletí stal dokonce zcela vzácným a krátkodobým jevem. Od zimy 2012/2013 byl překročen v pouhých pěti dnech.
Klimatické modely počítají s tím, že trend poklesu rozsahu mořského ledu bude pokračovat i do budoucna. V letních měsících by přitom ještě v této polovině století mohla nastat situace, kdy bude Severní ledový oceán kompletně leduprostý. Současně je vhodné připomenout, že dění v Arktidě má dopady na podobu počasí i v mnohem vzdálenějších oblastech. Celkově se snižuje mezi-šířkový rozdíl teploty, což podle řady studií usnadňuje meandrování tryskového proudění a následně dochází k výskytu intenzivnějších i delších teplotně nebo srážkově nad/podprůměrných period.
Počet dní s rozsahem mořského ledu nad danou hranicí – červeně nad 15 milióny km2, modře nad 14 milióny km2 (hodnoty ze letošek ještě samozřejmě nejsou komečné), zdroj: nsidc.org
