Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Na jakou vzdálenost ovšem k takovému propojení může dojít? Rozbor dat z družic ukázal, že tyto vzdálenosti mohou dosahovat i téměř neuvěřitelných hodnot. Světová meteorologická organizace v minulém týdnu oficiálně uznala nejdelší změřený blesk na Zemi, který se vyskytl dne 31. října 2018 v jižní Americe nad Argentinou a Brazílií (viz tisková zpráva). Jeho délka dosáhla neuvěřitelných 709 km. Tak dlouhý blesk by pro představu propojil nejzápadnější místa Čech s východní hranicí Slovenska. Výrazně byl překonán předchozí rekord z roku 2007, kdy zaznamenali nad USA blesk o délce 321 km. Překonání rekordu umožnilo především zavedení satelitních pozorování, ze kterých je možné blesky přesněji vyhodnocovat a měřit.


Satelitní snímek rekordně dlouhého blesku z 31. října 2018 - vyskytl se v rozsáhlém bouřkovém oblaku, zdroj: public.wmo.int

Světová meteorologická organizace v této souvislosti upozorňuje, že bouřky mohou být nebezpečné na velmi velké vzdálenosti. Blesk může člověka zasáhnout, i když se samotná bouřka nachází i stovky kilometrů daleko. Samotný proces vzniku takto dlouhých blesků (někdy označovaných jako mega-blesků) je zatím ovšem stále předmětem výzkumů.

Kromě rekordně dlouhého blesku byl také oznámen oficiální rekord v délce trvání jednoho blesku. Dne 4. března 2019 byl zaznamenán nad Argentinou blesk, který trval 16,73 sekund.


Označení obou rekordů na mapě, zdroj: public.wmo.int

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.

Encyklopedie počasí