Mořská bríza stojí za osvěžujícím pocitem u pobřeží, vzniká díky tlakovým rozdílům
Nadcházející letní dovolenou stráví řada obyvatel Česka u moře. Častým argumentem pro preferenci dovolené u moře místo naší přehrady nebo rybníka je kromě odlišné kvality vody i osvěžující vítr, který u moře často zmírňuje pocit horka, zatímco v Česku chybí. Jde o brízu, která během dne vane z moře nad pevninu a v noci obráceně – tu znají hlavně lidé, kteří kotví přes noc na moři v blízkosti břehů.
Denní schéma brízové cirkulace. Nad teplejším povrchem pevniny vzniká oblast nižšího tlaku vzduchu (1), nad mořem v chladnějším vzduchu vyššího tlaku (2). Chladnější vzduch směřuje z moře nad pevninu (2), nad kterou pak vyvolává výstupný pohyb teplého vzduchu (3). Ve výšce pak dochází ke kompenzačnímu pohybu v protisměru (5)., zdroj: noaa.gov
Noční schéma brízové cirkulace. Nad teplejším povrchem moře vzniká oblast nižšího tlaku vzduchu (4), nad pevninou vyššího (1). Chladnější vzduch směřuje z pevniny (2) nad moře, kde vyvolává výstupný pohyb teplého vzduchu (3). Ve výšce pak dochází ke kompenzačnímu pohybu v protisměru (6)., zdroj: noaa.gov
Proč vlastně bríza vzniká? Důvodem – jako ostatně u každého větru – je rozdíl tlaku vzduchu. Během dne se při slunečném počasí (o které není v létě ve Středomoří nouze) pevnina a následně od ní i přilehlé vrstvy vzduchu poměrně intenzivně ohřívají, což vede k poklesu tlaku vzduchu, neboť teplejší vzduch je lehčí než vzduch chladnější. Povrchové vrstvy vody se přes den prohřejí výrazně méně, spíše o desetiny než jednotky stupně, zůstávají tedy chladnější a s nimi i přilehlý vzduch. A tento studenější a těžší vzduch vytvářejí vyšší tlak nad mořem. Bríza se tedy snaží vyrovnat rozdíly tlaku vzduchu vzniklé nerovnoměrným ohřevem vzduchu.
Zatímco přes den vane bríza z moře nad pevninu (a označuje se jako mořská), v noci fouká obráceně – z pevniny, která se vlivem vyzařování stává chladnější, nad teplejší moře (a nazýváme ji pevninskou). Na rozdíl od mořské brízy je tato noční bríza slabší a nezasahuje ani tak daleko od pevniny nad moře jako je tomu v obráceném případě přes den. Rychlost větru se v bríze pohybuje většinou kolem několika metrů za sekundu, v případě denní brízy občas přesahuje 5 m/s, výjimečně dosahuje i kolem 8 m/s. Na rozdíl od poměrů u země panuje ve vyšších vrstvách, většinou mezi jedním a třemi kilometry, situace odlišná, a to ve formě kompenzujícího proudění směřujícího opačným směrem než u povrchu. A celkově jsou v této oblasti rychlosti větru nižší než u země.
Mořská bríza zasahuje nejprve pobřežní oblasti, ale během dne se při vhodných podmínkách postupně šíří do nitra pevniny, přičemž v případě rovinatého terénu může proniknout do hloubky vícero desítek kilometrů, v tropických a teplejších subtropických oblastech i do vzdálenosti 100 až 250 kilometrů. A v Austrálii se uvádí dokonce až 500 kilometrů při příznivých podmínkách. Čelo chladnějšího vzduchu směřujícího z moře nad pevninu se někdy může zformovat do jakési linie označované jako brízová fronta. Ta pak zejména ve větší vzdálenosti od moře může během denních hodin vést k rychlému poklesu teploty vzduchu i o 10 °C. Pevninská bríza mívá příslušnou frontu jen slabou, často se spíše nevytváří vůbec.
Bríza ale nevzniká nutně každý den – důležitý je už zmíněný rozdíl teploty mezi pevninou a mořem, tudíž při velké oblačnosti a zejména srážkách se nevytváří. Naopak příznivé podmínky pro její vznik panují, když počasí v dané oblasti ovlivňuje tlaková výše. Současně platí, že čím jsou rozdíly mezi teplotou moře a pevniny větší, tím je i vítr při bríze silnější. Ideální podmínky proto panují u břehů omývaných studenými mořskými proudy v subtropech, kde počasí dlouhodobě ovlivňuje subtropická tlaková výše přinášející stabilní slunečné počasí – což je příklad třeba Kalifornie, severozápadní Afriky nebo západní Austrálie. Zatímco v subtropech a tropech se bríza vyskytuje celoročně, v mírných zeměpisných šířkách vzniká pouze v letním období, kdy je dostatečný příkon energie slunečního záření.
Efekt jezerní brízy na tvorbu kupovité oblačnosti u břehů Erijského jezera – oblaky vznikají až v určité vzdálenosti do břehů, kde chladný vzduch tlumí výstupné pohyby, zdroj: noaa.gov
Zatímco v pobřežních oblastech panuje při denní bríze typicky slunečné počasí bez oblačnosti, dále od pobřeží dochází vlivem konvergence (sbíhavosti) proudění vyvolaného třením k výstupům vzduchu a tvorbě kupovité oblačnosti. Ta sice zpravidla nemívá výraznější vertikální rozsah, ale to nemusí platit u kopcovitých pobřeží, kde je vzduch nucen stoupat do větší výšky, čímž vznikají mohutnější kupovité oblaky. To samé může nastat u vhodně orientované pevninské šíje, nad níž dochází ke sbíhání brízy z dvou různých směrů, od dvou protilehlých pobřeží. Pak můžou vznikat i mohutné oblaky druhu cumulonimbus s přeháňkami, případně bouřkami.
Bríza nemusí nutně vznikat jen u moře, ale i u větších vodních ploch ve vnitrozemí. Zatímco Lipno nebo Orlík jsou ale příliš malé, Viktoriino jezero v Africe nebo Velká jezera na pomezí USA a Kanady jsou ideálními oblastmi, kde lze brízu potkat.
Brízková cirkulace je zejména v teplejších oblastech významným dlouhodobým a pravidelně se opakujícím faktorem ovlivňujícím místní klima a přispívá ke zmírňování denních maxim teploty vzduchu. V oblastech se silnější brízou se pak její síly stále častěji využívá ve větrné energetice.
Denní schéma brízové cirkulace. Nad teplejším povrchem pevniny vzniká oblast nižšího tlaku vzduchu (1), nad mořem v chladnějším vzduchu vyššího tlaku (2). Chladnější vzduch směřuje z moře nad pevninu (2), nad kterou pak vyvolává výstupný pohyb teplého vzduchu (3). Ve výšce pak dochází ke kompenzačnímu pohybu v protisměru (5)., zdroj: noaa.gov
Noční schéma brízové cirkulace. Nad teplejším povrchem moře vzniká oblast nižšího tlaku vzduchu (4), nad pevninou vyššího (1). Chladnější vzduch směřuje z pevniny (2) nad moře, kde vyvolává výstupný pohyb teplého vzduchu (3). Ve výšce pak dochází ke kompenzačnímu pohybu v protisměru (6)., zdroj: noaa.gov
Proč vlastně bríza vzniká? Důvodem – jako ostatně u každého větru – je rozdíl tlaku vzduchu. Během dne se při slunečném počasí (o které není v létě ve Středomoří nouze) pevnina a následně od ní i přilehlé vrstvy vzduchu poměrně intenzivně ohřívají, což vede k poklesu tlaku vzduchu, neboť teplejší vzduch je lehčí než vzduch chladnější. Povrchové vrstvy vody se přes den prohřejí výrazně méně, spíše o desetiny než jednotky stupně, zůstávají tedy chladnější a s nimi i přilehlý vzduch. A tento studenější a těžší vzduch vytvářejí vyšší tlak nad mořem. Bríza se tedy snaží vyrovnat rozdíly tlaku vzduchu vzniklé nerovnoměrným ohřevem vzduchu.
Zatímco přes den vane bríza z moře nad pevninu (a označuje se jako mořská), v noci fouká obráceně – z pevniny, která se vlivem vyzařování stává chladnější, nad teplejší moře (a nazýváme ji pevninskou). Na rozdíl od mořské brízy je tato noční bríza slabší a nezasahuje ani tak daleko od pevniny nad moře jako je tomu v obráceném případě přes den. Rychlost větru se v bríze pohybuje většinou kolem několika metrů za sekundu, v případě denní brízy občas přesahuje 5 m/s, výjimečně dosahuje i kolem 8 m/s. Na rozdíl od poměrů u země panuje ve vyšších vrstvách, většinou mezi jedním a třemi kilometry, situace odlišná, a to ve formě kompenzujícího proudění směřujícího opačným směrem než u povrchu. A celkově jsou v této oblasti rychlosti větru nižší než u země.
Mořská bríza zasahuje nejprve pobřežní oblasti, ale během dne se při vhodných podmínkách postupně šíří do nitra pevniny, přičemž v případě rovinatého terénu může proniknout do hloubky vícero desítek kilometrů, v tropických a teplejších subtropických oblastech i do vzdálenosti 100 až 250 kilometrů. A v Austrálii se uvádí dokonce až 500 kilometrů při příznivých podmínkách. Čelo chladnějšího vzduchu směřujícího z moře nad pevninu se někdy může zformovat do jakési linie označované jako brízová fronta. Ta pak zejména ve větší vzdálenosti od moře může během denních hodin vést k rychlému poklesu teploty vzduchu i o 10 °C. Pevninská bríza mívá příslušnou frontu jen slabou, často se spíše nevytváří vůbec.
Bríza ale nevzniká nutně každý den – důležitý je už zmíněný rozdíl teploty mezi pevninou a mořem, tudíž při velké oblačnosti a zejména srážkách se nevytváří. Naopak příznivé podmínky pro její vznik panují, když počasí v dané oblasti ovlivňuje tlaková výše. Současně platí, že čím jsou rozdíly mezi teplotou moře a pevniny větší, tím je i vítr při bríze silnější. Ideální podmínky proto panují u břehů omývaných studenými mořskými proudy v subtropech, kde počasí dlouhodobě ovlivňuje subtropická tlaková výše přinášející stabilní slunečné počasí – což je příklad třeba Kalifornie, severozápadní Afriky nebo západní Austrálie. Zatímco v subtropech a tropech se bríza vyskytuje celoročně, v mírných zeměpisných šířkách vzniká pouze v letním období, kdy je dostatečný příkon energie slunečního záření.
Efekt jezerní brízy na tvorbu kupovité oblačnosti u břehů Erijského jezera – oblaky vznikají až v určité vzdálenosti do břehů, kde chladný vzduch tlumí výstupné pohyby, zdroj: noaa.gov
Zatímco v pobřežních oblastech panuje při denní bríze typicky slunečné počasí bez oblačnosti, dále od pobřeží dochází vlivem konvergence (sbíhavosti) proudění vyvolaného třením k výstupům vzduchu a tvorbě kupovité oblačnosti. Ta sice zpravidla nemívá výraznější vertikální rozsah, ale to nemusí platit u kopcovitých pobřeží, kde je vzduch nucen stoupat do větší výšky, čímž vznikají mohutnější kupovité oblaky. To samé může nastat u vhodně orientované pevninské šíje, nad níž dochází ke sbíhání brízy z dvou různých směrů, od dvou protilehlých pobřeží. Pak můžou vznikat i mohutné oblaky druhu cumulonimbus s přeháňkami, případně bouřkami.
Bríza nemusí nutně vznikat jen u moře, ale i u větších vodních ploch ve vnitrozemí. Zatímco Lipno nebo Orlík jsou ale příliš malé, Viktoriino jezero v Africe nebo Velká jezera na pomezí USA a Kanady jsou ideálními oblastmi, kde lze brízu potkat.
Brízková cirkulace je zejména v teplejších oblastech významným dlouhodobým a pravidelně se opakujícím faktorem ovlivňujícím místní klima a přispívá ke zmírňování denních maxim teploty vzduchu. V oblastech se silnější brízou se pak její síly stále častěji využívá ve větrné energetice.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
