Poručíme větru, dešti. Záměrnými zásahy do počasí lidé vyvolávají déšť či zabraňují krupobití
Poručíme větru, dešti. Heslo, které bylo během minulého století poněkud zprofanováno, přesto v sobě obsahuje jistou touhu ovlivňovat počasí. Vyvolat déšť nebo naopak slunečné počasí třeba na vojenskou přehlídku? Přání nejednoho hospodáře, politika, vojevůdce. Rozvoj našich znalostí o fungování atmosféry umožnil vzniknout konkrétním teoriím, které se věnují možným způsobům ovlivňování počasí. Jak se ale ukázalo, cesta do praktického uplatnění teorií není úplně jednoduchá.
Z různých teorií dosáhly největšího rozmachu zásahy do vývoje oblaků. Pro tento účel se používá tzv. umělá infekce oblaků, kdy se v nich rozptýlí uměle připravené částice, které mají ovlivnit přirozený vývoj oblaku žádaným způsobem. Dodané částice mohou působit jako dodatečná kondenzační jádra nebo ledová jádra, která vyvolají změnu koncentrace kapek nebo ledových krystalů. Cílem umělé infekce oblaků v určité oblasti může být vyvolání nebo zvýšení srážek, rozpuštění oblaků či mlhy, nebo potlačení vývoje krup. Nejčastěji se k tomu používají pyrotechnické směsi obsahující částice soli (NaCl), která fungují jako umělá kondenzační jádra, nebo částice jodidu stříbrného, které naopak fungují jako umělá ledová jádra. Byla však testována i řada dalších látek. Umělá infekce se provádí letecky nebo pomocí raket odpalovaných ze země, někde se používají i pozemní generátory (obr. 1).
Schéma umělé infekce oblaků, zdroj: Wikipedia
Jednou z možností, jak předejít krupobití, je vytvoření umělých ledových jader v oblaku (vypuštěním jodidu stříbrného). Ta mají vyvolat zvýšení koncentrace vznikajících zárodečných ledových krystalků, které při svém růstu odčerpají vodní páru potřebnou pro vývoj velkých kroupových zárodků. Malé ledové částice tudíž nemohou narůst do krup velkých rozměrů a vzniklé malé krupky stačí během svého pádu k zemi roztát. Jinými slovy ledové částice si vlastně vzájemně „konkurují“ v „boji“ o vodní páru a tím se zlikvidují.
Další možností, jak zabránit krupobití, je infekce oblaku umělými kondenzačními jádry (vypuštěním částic soli). Tento způsob předpokládá urychlení vývoje dešťových srážek a pokles množství přechlazené vody, která pak již nestačí na růst dostatečně velkých krup. Tato metoda se označuje jako princip předčasného deště. Zásah zpravidla zajišťuje specializovaná složka meteorologické služby, případně soukromá společnost, která na základě znalosti vývoje meteorologické situace použije raketovou nebo dělostřeleckou techniku, případně pozemní generátory nebo speciálně vybavená letadla.
Aktivní ochrana před krupobitím bývá prováděna v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou, kde se krupobití vyskytuje pravidelně a s vysokou četností. V současné době probíhá se státní či jinou podporou v několika zemích jižní Evropy. Známé jsou také dlouhodobé letecké akce v kanadské Albertě. Jde o finančně náročné technologie, jejichž pozitivní výsledek je ale obtížně prokazatelný, i když jde o jedinou statisticky ověřenou a Světovou meteorologickou organizací uznávanou metodu ovlivňování oblaků.
Kromě uvedených technologií se vyskytují i další, čistě komerční produkty údajně poskytující ochranu před krupobitím, založené na jiných principech (akustické efekty). Úroveň jejich spolehlivosti je však velmi problematická a lze ji obtížně ověřit. Každopádně lze konstatovat, že umělá infekce oblaků je nákladná a její výsledek není vždy jednoznačný. To dokládá například i nedávný případ z Mexika, kdy Volkswagen chtěl ochránit venkovní sklad aut před kroupami právě pomocí akustických děl. Jejich účinnost je sice nejistá, ale zemědělci v dané lokalitě je okamžitě považovali za hlavní důvod sucha, která nestalo (ačkoliv s akustickými děly nemuselo vůbec souviset). Volkswagen po problémech a nevoli místních děla zrušil a raději nad venkovní sklad aut natáhl síť. (viz iHned.cz).
Obr. 2: Velká vrtule v pravé části obrázku slouží jako zařízení pro ochranu před přízemním mrazem založené na principu promíchávání vzduchu, zdroj: Goodfruit.com
Zařadit sem musíme i antropogenní ovlivňování počasí, což je obvykle nežádoucí ovlivňování průběhu počasí negativními účinky lidské činnosti (zejména průmysl a energetika). Jde například o vyvolání tzv. průmyslového sněžení v místech s významnou produkcí vodní páry (chladicí věže), specifika počasí ve velkoměstech, vznik smogu. Závěrem nelze opomenout ani klimatologické dopady lidské činnosti produkce skleníkových plynů vedoucích ke globálnímu oteplování, resp. změně klimatu.
Obr. 3: Produkce skleníkových plynů vede v globálním měřítku k nežádoucím ovlivňování počasí, zdroj: Wikipedia
Dodejme, že v souvislosti s ovlivňováním počasí se občas vynoří různé konspirační teorie, jako např. chemtrails (ovlivňování lidí prostřednictvím zplodin vypouštěných z leteckých motorů). Ty těží z toho, že většina lidí toho o fyzikálních principech fungování atmosféry ví poměrně málo, takže je relativně snadné je přesvědčit, že fyzikálně jednoduše zdůvodnitelné jevy mají jiné příčiny.
Z různých teorií dosáhly největšího rozmachu zásahy do vývoje oblaků. Pro tento účel se používá tzv. umělá infekce oblaků, kdy se v nich rozptýlí uměle připravené částice, které mají ovlivnit přirozený vývoj oblaku žádaným způsobem. Dodané částice mohou působit jako dodatečná kondenzační jádra nebo ledová jádra, která vyvolají změnu koncentrace kapek nebo ledových krystalů. Cílem umělé infekce oblaků v určité oblasti může být vyvolání nebo zvýšení srážek, rozpuštění oblaků či mlhy, nebo potlačení vývoje krup. Nejčastěji se k tomu používají pyrotechnické směsi obsahující částice soli (NaCl), která fungují jako umělá kondenzační jádra, nebo částice jodidu stříbrného, které naopak fungují jako umělá ledová jádra. Byla však testována i řada dalších látek. Umělá infekce se provádí letecky nebo pomocí raket odpalovaných ze země, někde se používají i pozemní generátory (obr. 1).
Schéma umělé infekce oblaků, zdroj: Wikipedia
Zabránění krupobití
Zabránění krupobití je jedním z nejčastějších záměrných důvodů k zásahů do počasí. Kroupy totiž způsobují značné škody ať už na úrodě nebo majetku a firmám se tak vyplatí investovat poměrně veliké sumy do technik, které zabrání krupobití. Vyvinuta tak byla celá řada technik, které mají za cíl potlačit krupobití.Jednou z možností, jak předejít krupobití, je vytvoření umělých ledových jader v oblaku (vypuštěním jodidu stříbrného). Ta mají vyvolat zvýšení koncentrace vznikajících zárodečných ledových krystalků, které při svém růstu odčerpají vodní páru potřebnou pro vývoj velkých kroupových zárodků. Malé ledové částice tudíž nemohou narůst do krup velkých rozměrů a vzniklé malé krupky stačí během svého pádu k zemi roztát. Jinými slovy ledové částice si vlastně vzájemně „konkurují“ v „boji“ o vodní páru a tím se zlikvidují.
Další možností, jak zabránit krupobití, je infekce oblaku umělými kondenzačními jádry (vypuštěním částic soli). Tento způsob předpokládá urychlení vývoje dešťových srážek a pokles množství přechlazené vody, která pak již nestačí na růst dostatečně velkých krup. Tato metoda se označuje jako princip předčasného deště. Zásah zpravidla zajišťuje specializovaná složka meteorologické služby, případně soukromá společnost, která na základě znalosti vývoje meteorologické situace použije raketovou nebo dělostřeleckou techniku, případně pozemní generátory nebo speciálně vybavená letadla.
Aktivní ochrana před krupobitím bývá prováděna v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou, kde se krupobití vyskytuje pravidelně a s vysokou četností. V současné době probíhá se státní či jinou podporou v několika zemích jižní Evropy. Známé jsou také dlouhodobé letecké akce v kanadské Albertě. Jde o finančně náročné technologie, jejichž pozitivní výsledek je ale obtížně prokazatelný, i když jde o jedinou statisticky ověřenou a Světovou meteorologickou organizací uznávanou metodu ovlivňování oblaků.
Kromě uvedených technologií se vyskytují i další, čistě komerční produkty údajně poskytující ochranu před krupobitím, založené na jiných principech (akustické efekty). Úroveň jejich spolehlivosti je však velmi problematická a lze ji obtížně ověřit. Každopádně lze konstatovat, že umělá infekce oblaků je nákladná a její výsledek není vždy jednoznačný. To dokládá například i nedávný případ z Mexika, kdy Volkswagen chtěl ochránit venkovní sklad aut před kroupami právě pomocí akustických děl. Jejich účinnost je sice nejistá, ale zemědělci v dané lokalitě je okamžitě považovali za hlavní důvod sucha, která nestalo (ačkoliv s akustickými děly nemuselo vůbec souviset). Volkswagen po problémech a nevoli místních děla zrušil a raději nad venkovní sklad aut natáhl síť. (viz iHned.cz).
Vyvolání srážek
Dalším typem umělých zásahů do oblaků souvisí s požadavkem na vyvolání srážek. V našich zeměpisných šířkách lze využít faktu, že významné srážky vypadávají výlučně ze smíšených oblaků (obsahujících ledové částice a kapičky přechlazené vody). Je-li v oblaku přítomna jen přechlazená voda, pak umělým vpravením krystalků jodidu stříbrného do oblaku vyvoláme de facto srážkotvorný proces. Částice s jodidem stříbrným pak narůstají na úkor vody, až následně začnou padat k zemi ve formě srážek z oblaku, který by jinak srážky nepřinesl. Podobným způsobem je možné vyvolat rozpuštění mlhy při teplotách pod nulou, kdy se mlha takzvaně vyprší (nebo spíš vymrholí).Oteplení vzduchu
Mezi metody modifikace počasí ale patří i méně sofistikované procesy jako je zeslabení nebo likvidace přízemních mrazů v ovocnářsky cenných lokalitách, což se děje například zadýmováním nebo rozviřováním vzduchu (obr. 2).Obr. 2: Velká vrtule v pravé části obrázku slouží jako zařízení pro ochranu před přízemním mrazem založené na principu promíchávání vzduchu, zdroj: Goodfruit.com
Zařadit sem musíme i antropogenní ovlivňování počasí, což je obvykle nežádoucí ovlivňování průběhu počasí negativními účinky lidské činnosti (zejména průmysl a energetika). Jde například o vyvolání tzv. průmyslového sněžení v místech s významnou produkcí vodní páry (chladicí věže), specifika počasí ve velkoměstech, vznik smogu. Závěrem nelze opomenout ani klimatologické dopady lidské činnosti produkce skleníkových plynů vedoucích ke globálnímu oteplování, resp. změně klimatu.
Obr. 3: Produkce skleníkových plynů vede v globálním měřítku k nežádoucím ovlivňování počasí, zdroj: Wikipedia
Dodejme, že v souvislosti s ovlivňováním počasí se občas vynoří různé konspirační teorie, jako např. chemtrails (ovlivňování lidí prostřednictvím zplodin vypouštěných z leteckých motorů). Ty těží z toho, že většina lidí toho o fyzikálních principech fungování atmosféry ví poměrně málo, takže je relativně snadné je přesvědčit, že fyzikálně jednoduše zdůvodnitelné jevy mají jiné příčiny.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
