Karl, Petra, Kyrill, Emma. I tlakové níže a výše mají svá jména
„Počasí v Česku ovlivňuje tlaková níže Karl, za kterou se k nám rozšíří tlaková výše Petra.“ To je popis povětrnostní situace, se kterým se u nás nesetkáme, ale u našich západních sousedů jsou jména cyklón a anticyklón, tedy tlakových výší a níží, věcí naprosto běžnou.
U nás se jméno tlakového útvaru obvykle objeví jen ve spojení s výjimečně hlubokou tlakovou níží, která přináší silný vítr nebo vichřici (například Kyrill, Emma, Herwart), a má tak potenciál způsobit značné škody nebo i zranění lidí. Často se vychází právě z německého systému pojmenování. Ten vznikl už v roce 1954 z jednoduchého důvodu – pro lepší sledování a popis těchto tlakových útvarů, a to i při prezentaci předpovědi pro širokou veřejnost. Mimochodem průkopnicí byla tehdejší studentka a později meteoroložka i moderátorka televizních předpovědí počasí Karla Wege. Systém pojmenování spadal léta pod Institut pro meteorologii na Svobodné univerzitě v Berlíně. Situace se změnila v roce 2002. Tehdy byla v rámci projektu „Patron povětrnosti“ (Wetterpate) zřízena společnost Berliner Wetterkarte a jména začala vybírat přímo široká veřejnost. Byl tak nastaven systém, kdy za určitou úhradu je možné si vybrat jméno, které pak bude přiřazeno tlakové výši nebo níži mající potenciál ovlivnit počasí ve střední Evropě, až na ni během roku dojde řada. Tlaková výše aktuálně stojí v základu 360 Euro, níže pak 240 Euro (obvykle se totiž výše na povětrnostní mapě vyskytuje delší dobu než níže). Peníze se přitom využívají pro studenty a činnost poměrně výjimečné stanice Berlin-Dahlem spadající pod Svobodnou univerzitu. Pravidelně se přitom střídají mužská a ženská jména (jednou pro cyklóny, poté pro anticyklóny).
Aktuálně (26. října) pojmenované níže a výše v Evropě podle Berliner Wetterkarte na oficiální synotické mapě německého ústavu (DWD), zdroj: met.fu-berlin.de
Různá centra, různá jména
Kromě tohoto propracovaného systému přidělování jmen pro výše a níže se v Evropě můžeme setkat i s dalšími meteorologickými pracovišti, která jména přidělují. Platí to například o Norské povětrnostní službě, která ale uděluje jména pouze hlubokým tlakovým nížím (tedy systémům označovaným často jako bouře). Předností nazývat daný útvar konkrétním jménem využívají od roku 2015 i meteorologické služby Irska (Met Eireann) a Velké Británie (UKMET), kdy pilotní projekt byl spuštěn pod hlesem „Pojmenujme naše bouře“. I tyto povětrnostní služby se zaměřují pouze na potenciálně nebezpečné tlakové níže. Současně těchto jmen pak využívají v oficiální komunikaci a výstrahách pro veřejnost. Podobným způsobem přidělují jména také například meteorologické služby Dánska, Švédska a Evropské centrum bouří. Dodejme, že někdy se můžeme setkat i s bývalým hurikánem, kterému bylo přiřazeno jméno na základě seznamu Národního hurikánového centra v Miami. A po přeměně na mimotropickou tlakovou níži je pak na mapě uváděn název bouře/hurikánu s předponou Ex (například Ex-Ophelia).
Je zřejmé, že občas nastane situace, kdy hluboká tlaková níže pojmenovaná různými jmény putuje Evropou, kdy veřejnost, ale i novináři, čerpající z různých zdrojů, pak můžou nabýt dojmu, že jde o dva (nebo více) různých tlakových útvarů. A nemusíme chodit daleko do historie, minulý týden ve čtvrtek zasáhla Českou republiku vichřice, kterou přinesla bouře Aurore (pojmenování v západní Evropě) neboli Ignatz (německé pojmenování). V některých případech jsme se dokonce mohli setkat s pěti (!) jmény pro tu samou bouři/tlakovou níži. Samozřejmě, že nejde o úplně ideální situaci. A to zejména díky rozvoji sociálních sítí, kdy se pojmenování systémů stalo poměrně rozšířenou a tím pádem i velmi důležitou záležitostí. Matení veřejnosti různými jmény pak může být velmi kontraproduktivní.
Snahy o sjednocení
Kvůli problémům s velkým množstvím jmen pro jeden systém byla před několika lety v rámci evropských předpovědních služeb vytvořena pracovní skupina meteorologů, která se zabývá sjednocování pojmenování tlakových útvarů. Děje se tak pod hlavičkou sdružení meteorologických služeb EUMETNET. V současnosti tak existuje několik skupin sdružujících příslušné povětrnostní služby s jednotným seznamem jmen, které tyto země používají. Jde například o skupinu západní (Irsko, Británie, Nizozemsko), jihozápadní (Francie, Portugalsko a Španělsko), střední (Německo, Rakousko, Švýcarsko) nebo trojstrannou (Kypr, Řecko, Izrael). Jména, vydaná příslušnou skupinou, se pak může objevit i na mapě vydané povětrnostní službou z jiné oblasti, použije se přitom předpona „int“, jak je patrné z přiložené mapy, kde je uvedena u níže Ballos (obrázek 2). Snad v ne tak vzdálené budoucnosti by ale měla nastat situace, kdy jedné níži bude v rámci Evropy přiděleno jen jediné jméno. A pokud jde o tlakové výše, ty zůstanou plně v kompetenci německých kolegů.
Povětrnostní mapa ze 16. října 2021 s uvedením jména Ballos pro tlakovou níži nad Řeckem a okolím, zdroj: met.fu-berlin.de
U nás se jméno tlakového útvaru obvykle objeví jen ve spojení s výjimečně hlubokou tlakovou níží, která přináší silný vítr nebo vichřici (například Kyrill, Emma, Herwart), a má tak potenciál způsobit značné škody nebo i zranění lidí. Často se vychází právě z německého systému pojmenování. Ten vznikl už v roce 1954 z jednoduchého důvodu – pro lepší sledování a popis těchto tlakových útvarů, a to i při prezentaci předpovědi pro širokou veřejnost. Mimochodem průkopnicí byla tehdejší studentka a později meteoroložka i moderátorka televizních předpovědí počasí Karla Wege. Systém pojmenování spadal léta pod Institut pro meteorologii na Svobodné univerzitě v Berlíně. Situace se změnila v roce 2002. Tehdy byla v rámci projektu „Patron povětrnosti“ (Wetterpate) zřízena společnost Berliner Wetterkarte a jména začala vybírat přímo široká veřejnost. Byl tak nastaven systém, kdy za určitou úhradu je možné si vybrat jméno, které pak bude přiřazeno tlakové výši nebo níži mající potenciál ovlivnit počasí ve střední Evropě, až na ni během roku dojde řada. Tlaková výše aktuálně stojí v základu 360 Euro, níže pak 240 Euro (obvykle se totiž výše na povětrnostní mapě vyskytuje delší dobu než níže). Peníze se přitom využívají pro studenty a činnost poměrně výjimečné stanice Berlin-Dahlem spadající pod Svobodnou univerzitu. Pravidelně se přitom střídají mužská a ženská jména (jednou pro cyklóny, poté pro anticyklóny).
Aktuálně (26. října) pojmenované níže a výše v Evropě podle Berliner Wetterkarte na oficiální synotické mapě německého ústavu (DWD), zdroj: met.fu-berlin.de
Různá centra, různá jména
Kromě tohoto propracovaného systému přidělování jmen pro výše a níže se v Evropě můžeme setkat i s dalšími meteorologickými pracovišti, která jména přidělují. Platí to například o Norské povětrnostní službě, která ale uděluje jména pouze hlubokým tlakovým nížím (tedy systémům označovaným často jako bouře). Předností nazývat daný útvar konkrétním jménem využívají od roku 2015 i meteorologické služby Irska (Met Eireann) a Velké Británie (UKMET), kdy pilotní projekt byl spuštěn pod hlesem „Pojmenujme naše bouře“. I tyto povětrnostní služby se zaměřují pouze na potenciálně nebezpečné tlakové níže. Současně těchto jmen pak využívají v oficiální komunikaci a výstrahách pro veřejnost. Podobným způsobem přidělují jména také například meteorologické služby Dánska, Švédska a Evropské centrum bouří. Dodejme, že někdy se můžeme setkat i s bývalým hurikánem, kterému bylo přiřazeno jméno na základě seznamu Národního hurikánového centra v Miami. A po přeměně na mimotropickou tlakovou níži je pak na mapě uváděn název bouře/hurikánu s předponou Ex (například Ex-Ophelia).
Je zřejmé, že občas nastane situace, kdy hluboká tlaková níže pojmenovaná různými jmény putuje Evropou, kdy veřejnost, ale i novináři, čerpající z různých zdrojů, pak můžou nabýt dojmu, že jde o dva (nebo více) různých tlakových útvarů. A nemusíme chodit daleko do historie, minulý týden ve čtvrtek zasáhla Českou republiku vichřice, kterou přinesla bouře Aurore (pojmenování v západní Evropě) neboli Ignatz (německé pojmenování). V některých případech jsme se dokonce mohli setkat s pěti (!) jmény pro tu samou bouři/tlakovou níži. Samozřejmě, že nejde o úplně ideální situaci. A to zejména díky rozvoji sociálních sítí, kdy se pojmenování systémů stalo poměrně rozšířenou a tím pádem i velmi důležitou záležitostí. Matení veřejnosti různými jmény pak může být velmi kontraproduktivní.
Snahy o sjednocení
Kvůli problémům s velkým množstvím jmen pro jeden systém byla před několika lety v rámci evropských předpovědních služeb vytvořena pracovní skupina meteorologů, která se zabývá sjednocování pojmenování tlakových útvarů. Děje se tak pod hlavičkou sdružení meteorologických služeb EUMETNET. V současnosti tak existuje několik skupin sdružujících příslušné povětrnostní služby s jednotným seznamem jmen, které tyto země používají. Jde například o skupinu západní (Irsko, Británie, Nizozemsko), jihozápadní (Francie, Portugalsko a Španělsko), střední (Německo, Rakousko, Švýcarsko) nebo trojstrannou (Kypr, Řecko, Izrael). Jména, vydaná příslušnou skupinou, se pak může objevit i na mapě vydané povětrnostní službou z jiné oblasti, použije se přitom předpona „int“, jak je patrné z přiložené mapy, kde je uvedena u níže Ballos (obrázek 2). Snad v ne tak vzdálené budoucnosti by ale měla nastat situace, kdy jedné níži bude v rámci Evropy přiděleno jen jediné jméno. A pokud jde o tlakové výše, ty zůstanou plně v kompetenci německých kolegů.
Povětrnostní mapa ze 16. října 2021 s uvedením jména Ballos pro tlakovou níži nad Řeckem a okolím, zdroj: met.fu-berlin.de
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
