Z přeháněk v uplynulých dnech se sypaly i sněhové krupky, vznikají procesem ozrnění
V chladném a vlhkém severozápadním proudění vznikaly nad naším územím během středy a čtvrtku četné a místy i intenzivní přeháňky, na některých místech se ojediněle vyskytly také bouřky. V silnějších přeháňkách často klesala dohlednost a promptně se tvořila vrstva sněhu nebo krupek, což způsobilo například komplikace v dopravě. Tyto přeháňky se formují díky vpádu chladného vzduchu původem až z Arktidy. Tato vzduchová hmota je ve výškách okolo 5 až 6 km velice chladná, teploty zde klesají až pod -40 °C, ovšem ve spodních vrstvách se vzduchová hmota již stihla proteplit. Z tohoto vyplývá, že se v této vzduchové hmotě nachází razantní vertikální teplotní gradient (teplota rychle s výškou klesá), což zapříčiňuje vhodné podmínky pro vznik stoupavých proudů a formaci přeháněk.
Obr. 1: Intenzivní přeháňka zachycená z Mošnova, zdroj: Matěj Grék
Jak ukazuje obrázek 1, některé přeháňky byly i intenzivní se silnými srážkami. Z přeháněk vypadávaly srážky většinou v podobě sněžení, v nižších polohách i deště se sněhem, a místy se z nebe sypaly tzv. sněhové krupky, které svým vzhledem připomínají rozdrobený polystyrén (obr. 2). Jedná se o bílé a neprůsvitné tuhé srážky většinou kulatého tvaru s průměrem mezi 2 – 5 mm. Při dopadu na tvrdší povrch tyto krupky odskakují nebo se tříští a jsou právě charakteristické pro přeháňky, kdy se přízemní teploty pohybují okolo 0 °C.
Obr. 2: Sněhové krupky, které vypadávaly z čtvrteční přeháňky, zdroj: Matěj Grék
Jak dochází k tvorbě těchto sněhových krupek? Tyto tzv. hydrometeory jsou typické pro zimní přeháňky, případně bouřky. Vznikají, když se na padající ledové krystalky začnou nabalovat přechlazené vodní kapičky, které hned na povrchu krystalku mrznou. Tento proces označujeme jako ozrnění. Při silném ozrnění již není zachován původní tvar ledového krystalku a částice se pak mění na krupku. Kapičky přechlazené vody mohou existovat v kapalném stavu i při teplotách pod -30 °C, ovšem s klesající teplotou klesá pravděpodobnost jejich výskytu.
Z mikroskopického pozorování vyplývá, že se námraza může vyskytovat takřka na všech typech ledových krystalků, včetně destiček, dendritů, sloupů a jehel. Jak proces ozrnění pokračuje, krusta zmrzlých kapiček mraku nakonec zakrývá původní formu ledového krystalku, což vede ke vzniku krupky (obr. 3).
Obr. 3: Mikroskopický pohled na krupku, kde vrstva zmrzlých kapiček obaluje původní formu ledového krystalku, zdroj: en.wikipedia.org
Také jsme registrovali přeháňky, kde se střídaly srážky ve formě sněžení a sněhových krupek. To může být způsobeno existencí konvekčního proudění v oblaku. Konvekce znamená přenos tepla prouděním a tyto přeháňky vznikaly právě díky relativně teplejším stoupavým proudům. Pokud je vzestupné proudění v oblaku silné, může zpomalovat nebo bránit ledovým krystalkům ve vypadávání z oblaku. Ty pak setrvávají v oblaku déle a mohou na sebe nabalovat více kapiček přechlazené vody, čímž dochází k silnějšímu ozrnění. Čili pokud se v oblaku vyskytne dostatečně silný stoupavý proud a dostatek přechlazené vody, dochází ke vzniku sněhových krupek. Z toho vyplývá, že v místech, kde se v oblaku nenachází stoupavý proud, vypadávaly srážky většinou ve formě sněžení.
Obr. 4: Přeháňka nad Moravskou bránou, zdroj: Radek Šubert
Přeháňky byly také velice fotogenické, jak dokazuje obr. 4. Na snímku vidíme oblak cumulonimbus, ze kterého vypadávají srážky v podobě sněhových krupek nebo sněžení. Zřetelné jsou také srážkové pruhy, které se dotýkají zemského povrchu. Tento jev označujeme jako praecipitatio. V některých přeháňkách docházelo také k tvorbě blesků, což svědčí o silnějších vertikálních pohybech v oblaku.
Obr. 1: Intenzivní přeháňka zachycená z Mošnova, zdroj: Matěj Grék
Jak ukazuje obrázek 1, některé přeháňky byly i intenzivní se silnými srážkami. Z přeháněk vypadávaly srážky většinou v podobě sněžení, v nižších polohách i deště se sněhem, a místy se z nebe sypaly tzv. sněhové krupky, které svým vzhledem připomínají rozdrobený polystyrén (obr. 2). Jedná se o bílé a neprůsvitné tuhé srážky většinou kulatého tvaru s průměrem mezi 2 – 5 mm. Při dopadu na tvrdší povrch tyto krupky odskakují nebo se tříští a jsou právě charakteristické pro přeháňky, kdy se přízemní teploty pohybují okolo 0 °C.
Obr. 2: Sněhové krupky, které vypadávaly z čtvrteční přeháňky, zdroj: Matěj Grék
Jak dochází k tvorbě těchto sněhových krupek? Tyto tzv. hydrometeory jsou typické pro zimní přeháňky, případně bouřky. Vznikají, když se na padající ledové krystalky začnou nabalovat přechlazené vodní kapičky, které hned na povrchu krystalku mrznou. Tento proces označujeme jako ozrnění. Při silném ozrnění již není zachován původní tvar ledového krystalku a částice se pak mění na krupku. Kapičky přechlazené vody mohou existovat v kapalném stavu i při teplotách pod -30 °C, ovšem s klesající teplotou klesá pravděpodobnost jejich výskytu.
Z mikroskopického pozorování vyplývá, že se námraza může vyskytovat takřka na všech typech ledových krystalků, včetně destiček, dendritů, sloupů a jehel. Jak proces ozrnění pokračuje, krusta zmrzlých kapiček mraku nakonec zakrývá původní formu ledového krystalku, což vede ke vzniku krupky (obr. 3).
Obr. 3: Mikroskopický pohled na krupku, kde vrstva zmrzlých kapiček obaluje původní formu ledového krystalku, zdroj: en.wikipedia.org
Také jsme registrovali přeháňky, kde se střídaly srážky ve formě sněžení a sněhových krupek. To může být způsobeno existencí konvekčního proudění v oblaku. Konvekce znamená přenos tepla prouděním a tyto přeháňky vznikaly právě díky relativně teplejším stoupavým proudům. Pokud je vzestupné proudění v oblaku silné, může zpomalovat nebo bránit ledovým krystalkům ve vypadávání z oblaku. Ty pak setrvávají v oblaku déle a mohou na sebe nabalovat více kapiček přechlazené vody, čímž dochází k silnějšímu ozrnění. Čili pokud se v oblaku vyskytne dostatečně silný stoupavý proud a dostatek přechlazené vody, dochází ke vzniku sněhových krupek. Z toho vyplývá, že v místech, kde se v oblaku nenachází stoupavý proud, vypadávaly srážky většinou ve formě sněžení.
Obr. 4: Přeháňka nad Moravskou bránou, zdroj: Radek Šubert
Přeháňky byly také velice fotogenické, jak dokazuje obr. 4. Na snímku vidíme oblak cumulonimbus, ze kterého vypadávají srážky v podobě sněhových krupek nebo sněžení. Zřetelné jsou také srážkové pruhy, které se dotýkají zemského povrchu. Tento jev označujeme jako praecipitatio. V některých přeháňkách docházelo také k tvorbě blesků, což svědčí o silnějších vertikálních pohybech v oblaku.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
