Vliv hor na srážky je výrazný, vytvářejí srážkový stín
Srážkový stín je pojem, který má většina obyvatel Česka spojen především s nižšími polohami Žatecka, Chomutovska, případně Lounska. Tam vlivem působení Krušných hor při převažujícím západním až severozápadním proudění srážkové úhrny dosahují v dlouhodobém průměru nejnižších hodnot v rámci celého Česka, a to méně než 450 milimetrů, zatímco hřebeny nedalekých hor dostávají více než dvojnásobek množství vody. Zajímavé je, že v oblastech po směru proudění dále od Krušných hor (a ve stejných nadmořských výškách) jsou úhrny srážek opět o něco vyšší než na zmíněném Chomutovsku.
Schému vzniku srážkového stínu, zdroj: commons.wikimedia.org
Průměrný roční úhrn srážek v ČR - nejvíce je patrný srážkový stín Krušných hor, zdroj: chmi.cz
Příčina vzniku srážkového stínu souvisí s procesy, které se uplatňují při proudění přes horskou překážku. V případě horského hřebenu jako jsou Krušné hory dochází při proudění ze severozápadního kvadrantu na návětří k nucenému výstupu vzduchu. Při výstupu se vzduch ochlazuje, což vede k nárůstu relativní vlhkosti až na úroveň 100 procent, kdy je vzduch nasycen vodní párou. Další výstup už vede ke vzniku oblaků i srážek vlivem kondenzace přebytečné vodní páry. Z tohoto důvodu na návětrné straně vypadávají často i vydatnější srážky. Po překonání hřebene hor, tedy na závětrné straně, začíná vzduch klesat dolů, čímž se ohřívá, relativní vlhkost klesá, a to vede k protrhávání nebo rozpouštění oblačnosti a menšímu množství srážek. Ke snížení srážkových úhrnů na této straně hor přispívá i snížení množství srážkové vody v oblacích vlivem srážek vypadlých na návětří.
Srážkový stín není jediným projevem proudění přes orografické překážky. V závětří taky pozorujeme méně oblačnosti – někdy se přitom oblaky protrhávají jen v těsné blízkosti závětrné strany hor. Dále zde dochází k oteplování a díky menšímu množství srážek i oblaků pozorujeme taky lepší dohlednost. Někdy se v závětří vytváří fénové proudění, které bývá často doprovázeno výskytem silného větru s častými nárazy, můžou se zde tvořit závětrné víry, před kterými se pak mají na pozoru piloti startující nebo přistávající na letištích umístěných v údolích za příslušnými horami.
Zatímco na návětrné straně Krkonoš, Orlického hor a Jeseníků (při severovýchodním větru) je v Polsku hodně oblačnosti, v závětří na české straně je jasno, zdroj: ventusky.com
O srážkovém stínu mluvíme většinou ve smyslu klimatologickém, tedy dlouhodobém režimu srážek, kdy stín vzniká v závětří po směru převažujícího větru – v Česku můžeme podobný efekt pozorovat například i v závětří Jeseníků ve Slezsku, částečně taky na jihu Moravy, kde se na něm podílí jak závětrný efekt Alp, tak částečně se i vliv Českomoravské vrchoviny.
I během povodní v září 2024 se uplatnil srážkový stín – při převažujícím proudění ze severního kvadrantu spadlo výrazně méně srážek v jižním závětří Krkonoš i Jeseníků, zdroj: chmi.cz
Srážkový stín se ale samozřejmě krátkodobě projevuje při vhodném proudění z kteréhokoliv směru, zejména pokud je rychlost větru větší. Můžeme tak pozorovat například závětrné zeslabení srážek na jihovýchodě Moravy za Bílými Karpaty při východním až severovýchodním větru, podobně třeba i v závětří Krkonoš při severním proudění. A konečně, někdy o srážkovém stínu můžeme mluvit i z mikroklimatologického pohledu, kdy vlivem mechanického zastínění (například mohutnější most, řada výškových budov) určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem dojde ke snížení množství spadlých srážek.
Mimo naše území najdeme mnohem výraznější srážkové stíny, které samozřejmě souvisejí s podstatně větším převýšením orografických překážek. Některé jsou dokonce příčinou vzniku pouští, například Gobi, která je do značné míry ve stínu Himalájí. Hezkým příkladem je i , ale i pouštní oblast Údolí smrti, kde se na srážkovém stínu podílí pohoří Sierra Nevada a Pacifické pobřežní pásmo. Velmi výrazný srážkový stín funguje často i ve státě Washington na severozápadě USA, západně od Seattlu – při příznivé konfiguraci silného větru a vlhkého vzduchu přicházejícího z Pacifiku můžou srážkové úhrny v závětří Olympic mountains být i 500krát nižší než na návětří.
Vliv srážkového stínu hor na havajském Big Islandu je dobře patrný i na charakteru vegetace. Zatímco na severovýchodní svahy přinášejí severovýchodní pasáty vydatné srážky podporující růst bujné zelené vegetace, do závětří se dostane výrazně méně srážek a vegetace tam má podobu spíše sušší savany, zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Manchester a Sheffield na severu Anglie leží ve stejné výšce od sebe dělí asi 55 km, ale kvůli kopcovité krajině Penin s převýšením cca 300 až 600 metrů ležící v cestě převažujícímu západnímu proudění jsou srážky v Sheffieldu asi o 40 % nižší, zdroj: journals.ametsoc.org
Vliv srážkového stínu na úhrny srážek může být tedy velmi značný. To samozřejmě vědí i meteorologové, kteří pro dané oblasti předpovídají počasí. Přesto určit konkrétní srážkové úhrny pro příslušné povětrnostní situace může být často velmi náročné a složité. V současné době už ale díky podrobnějšímu rozlišení numerických předpovědních modelů mají k dispozici poměrně kvalitní předpovědi srážek, které už jsou schopny reálné úhrny často předpovědět s velkou přesností, i když samozřejmě ne 100procentně. S postupným zvyšováním rozlišení modelů lze očekávat další zpřesnění předpovědi tohoto důležitého a zajímavého meteorologického fenoménu.
Schému vzniku srážkového stínu, zdroj: commons.wikimedia.org
Průměrný roční úhrn srážek v ČR - nejvíce je patrný srážkový stín Krušných hor, zdroj: chmi.cz
Příčina vzniku srážkového stínu souvisí s procesy, které se uplatňují při proudění přes horskou překážku. V případě horského hřebenu jako jsou Krušné hory dochází při proudění ze severozápadního kvadrantu na návětří k nucenému výstupu vzduchu. Při výstupu se vzduch ochlazuje, což vede k nárůstu relativní vlhkosti až na úroveň 100 procent, kdy je vzduch nasycen vodní párou. Další výstup už vede ke vzniku oblaků i srážek vlivem kondenzace přebytečné vodní páry. Z tohoto důvodu na návětrné straně vypadávají často i vydatnější srážky. Po překonání hřebene hor, tedy na závětrné straně, začíná vzduch klesat dolů, čímž se ohřívá, relativní vlhkost klesá, a to vede k protrhávání nebo rozpouštění oblačnosti a menšímu množství srážek. Ke snížení srážkových úhrnů na této straně hor přispívá i snížení množství srážkové vody v oblacích vlivem srážek vypadlých na návětří.
Srážkový stín není jediným projevem proudění přes orografické překážky. V závětří taky pozorujeme méně oblačnosti – někdy se přitom oblaky protrhávají jen v těsné blízkosti závětrné strany hor. Dále zde dochází k oteplování a díky menšímu množství srážek i oblaků pozorujeme taky lepší dohlednost. Někdy se v závětří vytváří fénové proudění, které bývá často doprovázeno výskytem silného větru s častými nárazy, můžou se zde tvořit závětrné víry, před kterými se pak mají na pozoru piloti startující nebo přistávající na letištích umístěných v údolích za příslušnými horami.
Zatímco na návětrné straně Krkonoš, Orlického hor a Jeseníků (při severovýchodním větru) je v Polsku hodně oblačnosti, v závětří na české straně je jasno, zdroj: ventusky.com
O srážkovém stínu mluvíme většinou ve smyslu klimatologickém, tedy dlouhodobém režimu srážek, kdy stín vzniká v závětří po směru převažujícího větru – v Česku můžeme podobný efekt pozorovat například i v závětří Jeseníků ve Slezsku, částečně taky na jihu Moravy, kde se na něm podílí jak závětrný efekt Alp, tak částečně se i vliv Českomoravské vrchoviny.
I během povodní v září 2024 se uplatnil srážkový stín – při převažujícím proudění ze severního kvadrantu spadlo výrazně méně srážek v jižním závětří Krkonoš i Jeseníků, zdroj: chmi.cz
Srážkový stín se ale samozřejmě krátkodobě projevuje při vhodném proudění z kteréhokoliv směru, zejména pokud je rychlost větru větší. Můžeme tak pozorovat například závětrné zeslabení srážek na jihovýchodě Moravy za Bílými Karpaty při východním až severovýchodním větru, podobně třeba i v závětří Krkonoš při severním proudění. A konečně, někdy o srážkovém stínu můžeme mluvit i z mikroklimatologického pohledu, kdy vlivem mechanického zastínění (například mohutnější most, řada výškových budov) určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem dojde ke snížení množství spadlých srážek.
Mimo naše území najdeme mnohem výraznější srážkové stíny, které samozřejmě souvisejí s podstatně větším převýšením orografických překážek. Některé jsou dokonce příčinou vzniku pouští, například Gobi, která je do značné míry ve stínu Himalájí. Hezkým příkladem je i , ale i pouštní oblast Údolí smrti, kde se na srážkovém stínu podílí pohoří Sierra Nevada a Pacifické pobřežní pásmo. Velmi výrazný srážkový stín funguje často i ve státě Washington na severozápadě USA, západně od Seattlu – při příznivé konfiguraci silného větru a vlhkého vzduchu přicházejícího z Pacifiku můžou srážkové úhrny v závětří Olympic mountains být i 500krát nižší než na návětří.
Vliv srážkového stínu hor na havajském Big Islandu je dobře patrný i na charakteru vegetace. Zatímco na severovýchodní svahy přinášejí severovýchodní pasáty vydatné srážky podporující růst bujné zelené vegetace, do závětří se dostane výrazně méně srážek a vegetace tam má podobu spíše sušší savany, zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Manchester a Sheffield na severu Anglie leží ve stejné výšce od sebe dělí asi 55 km, ale kvůli kopcovité krajině Penin s převýšením cca 300 až 600 metrů ležící v cestě převažujícímu západnímu proudění jsou srážky v Sheffieldu asi o 40 % nižší, zdroj: journals.ametsoc.org
Vliv srážkového stínu na úhrny srážek může být tedy velmi značný. To samozřejmě vědí i meteorologové, kteří pro dané oblasti předpovídají počasí. Přesto určit konkrétní srážkové úhrny pro příslušné povětrnostní situace může být často velmi náročné a složité. V současné době už ale díky podrobnějšímu rozlišení numerických předpovědních modelů mají k dispozici poměrně kvalitní předpovědi srážek, které už jsou schopny reálné úhrny často předpovědět s velkou přesností, i když samozřejmě ne 100procentně. S postupným zvyšováním rozlišení modelů lze očekávat další zpřesnění předpovědi tohoto důležitého a zajímavého meteorologického fenoménu.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
