Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Vliv elektrárny Temelín na počasí

Jaderná elektrárna Temelín (JETE) – asi málokterá stavba v Česku vzbuzovala v době svého vzniku takové emoce jako právě ona. Pomineme-li obavy související s radioaktivitou, případně vlivem na panorama jižních Čech, patřil mezi jeden ze zmiňovaných negativních dopadů vliv na místní klima.

Temelín
Párá stoupající z chladících věží elektrárny Temelín. Zdroj: Wikipedia

Samozřejmě, jako při každé plošně rozsáhlé stavbě, i při vzniku JETE došlo ke změně tzv. aktivního povrchu, tedy náhradě zemědělské, případně lesní půdy, betonem, asfaltem a dalšími umělými materiály. Vliv této změny je ale pouze mikroklimatický, omezuje se tedy de facto jen na vlastní areál elektrárny.

Za potenciálně mnohem významnější se jeví vliv vodních par unikající z chladících věží, kdy se často tvoří viditelná vlečka, která je někdy vidět z hodně velké dálky. Tady je nutné podotknout, že podobné vlečky se nad chladícími komíny pochopitelně tvoří i u tepelných elektráren. Popisu vlivu na počasí (resp. klima) byl v případě JETE podroben několika studiím. Jejich výsledky hovoří o tom, že měřitelné dopady na počasí se vyskytují pouze v bezprostředním okruhu elektrárny, v okruhu cca 5 km. Jedná se o zvýšení průměrné roční teploty o zhruba 0,05 °C. Pára unikající z chladících věží zvyšuje vlhkost vzduchu asi o 0,006 g/m3 (např. při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 50 % je absolutní vlhkost 8,7 g/m3). Tento nárůst vlhkosti je natolik malý, že neovlivní nejen množství spadlých srážek v okolí elektrárny, ale v podstatě se neprojeví ani zvýšeným vznikem námrazy nebo mlhy. Může ale přispět ke vzniku kumulů, tedy kupovité oblačnosti, které občas vznikají nad chladicími věžemi za klidného počasí. Výjimečně - při speciální poloze teplotní inverze v takové výšce, že pod její dolní hranicí se věžemi dodaná vlhkost bude hromadit – může dojít ke kondenzaci uvolňované páry a vzniku oblaků druhu Stratus, výjimečně i mlhy v dané oblasti. Konečně, v zimě při mrazivém počasí a nízko ležící stratovité oblačnosti může přísun vlhkosti z elektrárny způsobit lokální zesílení slabého sněžení, které ze stratů občas vypadává. Pro tento jev je ale potřeba opět vhodná konfigurace teplotních a vlhkostních poměrů ve vzduchu a příhodná výška nízké oblačnosti, která nenastává příliš často.

Posledním vlivem, který samotná viditelná vlečka způsobuje, je zastínění povrchu. V tomto případě jde o řádově desítky hodin opět jen v samotném blízkém okolí elektrárny. Ve větší vzdálenosti (více než cca 5km), už tento vliv bude prakticky zanedbatelný.

Temelín
Chladicí věže výrazně podpořily letos v zimě (23. 2. 2014) vznik oblačnosti. Oblačná vlečka se táhla desítky kilometrů daleko. Zdroj: ČHMÚ

Temelín
Pára stoupající z chladících věží dne 15. 6. 2014 při východu slunce. Zdroj: ČHMÚ - webkamera

Celkově lze tedy říci, že vliv jaderné elektrárny na klima je omezený na bezprostřední okolí elektrárny, ale ani tam není výrazný. Ve větší vzdálenosti se už vlivem horizontálního přesunu vzduchových hmot dodané teplo a vlhkost natolik „naředí“ s okolním vzduchem, že efekt elektrárny není pozorovatelný.

Dodejme ještě, že v Česku jsou u obou jaderných elektráren zřízeny observatoře Českého hydrometeorologického ústavu, které pravidelně a detailně měří stav počasí. Vznikly už před vlastním zahájením provozu elektráren a postupně rostoucí délka naměřené řady pozorování umožňuje získat detailní obraz o stavu klimatu a jeho vývoji v těsné blízkosti dané jaderné elektrárny.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.