Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Tepelný ostrov města Prahy

Datum: 20. srpen 2012, místo: Dobřichovice a hodnota: 40,4 °C – to je absolutní český rekord, ostatně vzhledem k horku, které nás poslední týdny zasáhlo, se v médiích často probírá, jestli tento rekord padne nebo ne. Přitom Dobřichovice jako takové ale nejsou nejteplejším místem České republiky. Tím už několik desetiletí je centrum Prahy. Přitom ještě v polovině minulého století to byla jižní Morava. Jenže už za 40-tileté období 1961-2000 (obr. 1) má centrum Prahy jako jediná oblast z celého Česka průměrnou roční teplotu přes 10 °C (přesněji 10,2 °C v pražském Klementinu).

Průměrné teploty v Česku
Obr. 1: Dlouhodobý průměr teploty vzduchu v Česku za období 1961-2000, zdroj: ČHMÚ

Na tomto faktu se podílí tepelný ostrov města Prahy, který je právě v centru nejvyšší. Jde o vliv městské zástavby, která podstatně více pohlcuje teplo během dne z dopadajícího slunečního záření, ale i o důsledek zmenšeného výparu (voda je odvedena kanalizací z povrchu pryč) a taky tepla uvolňovaného lidskou činností (doprava, topení, odpadní teplo při klimatizaci). Podle autorů studie Příspěvek projektu UHI k poznání klimatu Prahy (Skalák a spol., Meteorologické zprávy č. 1, 2015) činí velikost pražského tepelného ostrova zhruba 1 °C – o tolik je tedy centrum Prahy z hlediska průměrné teploty vzduchu teplejší, než kdyby se tam vliv města neuplatňoval.

Tip: Archiv počasí - údaje o počasí na našem území za uplynulé desítky let

Vzhledem k zesilování projevů pražského tepelného ostrova (dochází k zahušťování zástavby, zvětšení zastavěné plochy, ale i zesílení dopravy a zdrojů antropogenního tepla), ale samozřejmě taky v důsledku změny klimatu ve střední Evropě, dochází (nejen) v centru Prahy dlouhodobě k nárůstu teploty (obr. 2). A zatím nejvyšší teplotu měl rok minulý, kdy průměrná teplota v Klementinu dosáhla 12,5 °C.

Průměrné teploty v Praze
Obr. 2: V pražském Klementinu teplota vzduchu roste – za posledních 54 let v průměru o 0,38 °C za 10 let.

Zvýšení teploty vlivem tepelného ostrova se samozřejmě neprojevuje jen v Klementinu, ale i na dalších pražských stanicích, v jejichž okolí došlo v posledních desetiletích k nové výstavbě – třeba na Libuši. Za zmínku stojí připomenout i fakt, že tepelný ostrov se projevuje zejména vyššími minimy, zatímco v případě maximálních teplot není centrum Prahy zpravidla výrazně teplejší než okolní venkovská krajina. Naopak, zejména v létě může mít centrum maxima nižší než okolní venkovská krajina. Důvodem tohoto jevu je právě působení zástavby – v ulicích města vzniká v určitou část dne stín a proto je dopadajícího slunečního záření během dne poněkud méně než ve volné otevřené krajině. Proto taky absolutní maxima v Česku nepadají na pražském Klementinu, ale na stanicích, které umožňují prohřívání dopadajícími slunečními paprsky po co největší dobu dne (navíc přispívá tvar terénu ve formě údolí – viz vysoké teploty měřené v posledních dnech v Dobřichovicích nebo Řeži u Prahy ležících v údolích velkých řek). Na druhou stranu se teplo v zástavbě během dne kumuluje a v noci pak postupně uvolňuje do okolí – výsledkem je zvýšení nočních minim, častější výskyt tropických nocí (obr. 3), naopak menší výskyt přízemních mrazů v období pozdního jara, což ocení třeba vinaři, ale i zahrádkáři, kteří pěstují choulostivější plodiny.

Průměrné teploty v Praze
Obr. 3: Od 90. let v centru Prahy výrazně přibývá tropických nocí, podle lineárního trendu činí nárůst asi 1 tropickou noc za 10 let, zdroj: projekt UHI

Pražský tepelný ostrov sice zesiluje a to o necelou desetinu stupně Celsia za 10 let. Celkově se ale v Praze otepluje víc v důsledku změny klimatu (cca 0,28 °C / 10 let). Podle současných prognóz nás přitom v budoucnu čeká další zvýšení teplot. Vzhledem k působení tepelného ostrova města je proto pravděpodobné, že Praha jako celek zůstane nejteplejším místem Česka.

Nabízí se otázka, co dělat proti potenciálně negativním dopadům oteplování – které se objevují zejména v důsledku zvýšení nočních teplot. Hlavním řešením je funkční zeleň v ulicích – ideálně stromy, které stíny chodníky a přilehlé části silnic, parky s převažující vertikální zelení (obr. 4), vhodně jsou i zelené střechy. A konečně, uplatňuje se i barva povrchů ulic a domů ve městech – čím světlejší, tím víc slunečních paprsků odrazí, a tím méně tepla se pak v nich akumuluje. Na druhou stranu, odraz paprsků nesmí být nepříjemný pro jeho obyvatele. V současné době není problém namodelovat dopady různých zmírňujících opatření na teplotu (ale i další meteorologické parametry) ve městech a na základě těchto modelových studií pak vybrat nejlepší řešení pro obyvatele města.

Praha - zeleň
Obr. 4: Stromořadí v Lužické ulici v Praze 2 je ideálním příkladem, jak pomocí vzrostlé zeleně snižovat negativní dopady tepelného ostrova Prahy, zdroj: Praha2.cz
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.