Na Zemi byla naměřena nejvyšší teplota vzduchu od roku 1913, v Údolí smrti bylo 54,4 °C
Údolí smrti v Kalifornii zažilo minulou neděli 16. srpna 2020 jeden z nejteplejších dnů v moderní historii. V 15:41 místního času tam teplota na stanici v návštěvnickém centru resortu Furnace Creek dosáhla 54,4 °C (resp. 130 °F), což znamená jednu z vůbec nejvyšších naměřených hodnot od začátku pozorování na Zemi. V historii jsou potvrzené jen dvě vyšší teploty – a obě zase z Údolí smrti. 10. července 1913 tam naměřili 56,7 °C, což je absolutní světový rekord, a o tři dny později 13. července 1913, tam teplota dosáhla rovných 55 °C. Hodnota z minulého týdne je tak nejvyšší naměřenou teplotou na Zemi právě od 10. července roku 1913.
Dodejme, že čtvrtá nejvyšší teplota naměřená na Zemi činí 54 °C. Tato hodnota byla dosažena v nedávné historii hned dvakrát. Jednak zase v Údolí smrti 30. června 2013, a poté rovněž 21. července 2016 na stanici Mitribah v Kuvajtu.
Stanice ve Furnace Creek (Furnace v překladu do češtiny příhodně znamená pec) v Údolí smrti leží 86 metrů pod hladinou moře, v Mojavské poušti na jihovýchodě Kalifornie.
Stanice ve Furnace Creek na konci desátých let 20. století, kdy tu byl naměřen absolutní rekord pro Zemi, zdroj: Archiv NWS Las Vegas
Příčinou extrémního horka minulou neděli byla souhra specifických meteorologických faktorů – jednak výskyt vertikálně mimořádně mohutné tlakové výše, jedné z nejintenzivnějších a nejteplejších v historii měření, která už od začátku srpna přináší nadprůměrné teplé počasí do západních oblastí USA, a jednak příliv vlhkého tropického vzduchu ze severovýchodního Pacifiku podpořený ex-hurikánem Elida. Při poklesu tohoto vzduchu nad dno Údolí smrti došlo k jeho velmi intenzivnímu ohřívání, což následně vedlo k dosažení extrémně vysokých teplot. Mimořádně teplé počasí, které napomohlo šíření lesních požárů a minulý víkend se postaralo o rozsáhlé výpadky proudu v Kalifornii, přitom zřejmě potrvá ještě do příštího týdne.
Analýza přízemního tlaku vzduchu (bílé čáry), výšky hladiny 500 hPa (barevně) a relativní topografie (černé čáry) v době, kdy byla naměřena extrémně vysoká teplota 54,4 °C v Údolí smrti. Nad jihovýchodní Kalifornií dosahuje výška hladiny 500 hPa mimořádně vysoké hodnoty kolem 5950 metrů, zdroj: wetterzentrale.de
Teplota z minulé neděle zatím čeká na oficiální potvrzení ze strany Světové meteorologické organizace (WMO), která za tímto účelem ustaví Komisi pro klimatické extrémy. Naměřený údaj totiž vykazuje určité překvapivé rysy. Na rozdíl od dřívějších rekordů byla takto vysoká teplota naměřena až v polovině srpna, kdy už den není tak dlouhý a vzduch se tedy nemá čas se tolik rozpálit. Rovněž průběh teploty ten den vykazoval určité kolísání, které může působit pochybnosti. Na druhou stranu, při podrobnějším zkoumání se ukazuje, že to lze vysvětlit změnou směru větru, kdy do místa proudí buď více nebo méně rozpálený vzduch, případně výskytem vysoké cirrovité oblačnosti. Pro uznání hodnoty hraje rovněž údaj z nedaleké stanice Stovepipe Wells (51,7 °C), která bývá typicky o 2 až 3 °C chladnější.
Na základě zmíněných faktů je poměrně velká pravděpodobnost, že údaj bude nakonec potvrzen i ze strany WMO. Pochybnosti ovšem stále panují o hodnotě absolutního světového rekordu (56,7 °C). Podle některých expertů vzbuzuje tento více než 100 let starý údaj velké pochybnosti a s velkou pravděpodobností jde o chybnou hodnotu způsobenou nejspíš nezkušeným pozorovatelem. Jenže aby došlo k přehodnocení této teploty, musí být zase ustavena speciální komise WMO. V případě zkoumání takto starého údaje by ale její práce trvala spíše roky. A navíc zřejmě není v současnosti vůle tento rekord nějak podrobněji zkoumat.
Per the climate data in xmACIS2, this is the first time since 1913 that Death Valley has reached 130F. In July 2013, it last reached 129F. If valid, it would be the hottest August temperature at the site by 3F. @NWSVegas pic.twitter.com/gZNBW4NXI4
— NWS WPC (@NWSWPC) August 16, 2020
Dodejme, že čtvrtá nejvyšší teplota naměřená na Zemi činí 54 °C. Tato hodnota byla dosažena v nedávné historii hned dvakrát. Jednak zase v Údolí smrti 30. června 2013, a poté rovněž 21. července 2016 na stanici Mitribah v Kuvajtu.
Stanice ve Furnace Creek (Furnace v překladu do češtiny příhodně znamená pec) v Údolí smrti leží 86 metrů pod hladinou moře, v Mojavské poušti na jihovýchodě Kalifornie.
Stanice ve Furnace Creek na konci desátých let 20. století, kdy tu byl naměřen absolutní rekord pro Zemi, zdroj: Archiv NWS Las Vegas
Příčinou extrémního horka minulou neděli byla souhra specifických meteorologických faktorů – jednak výskyt vertikálně mimořádně mohutné tlakové výše, jedné z nejintenzivnějších a nejteplejších v historii měření, která už od začátku srpna přináší nadprůměrné teplé počasí do západních oblastí USA, a jednak příliv vlhkého tropického vzduchu ze severovýchodního Pacifiku podpořený ex-hurikánem Elida. Při poklesu tohoto vzduchu nad dno Údolí smrti došlo k jeho velmi intenzivnímu ohřívání, což následně vedlo k dosažení extrémně vysokých teplot. Mimořádně teplé počasí, které napomohlo šíření lesních požárů a minulý víkend se postaralo o rozsáhlé výpadky proudu v Kalifornii, přitom zřejmě potrvá ještě do příštího týdne.
Analýza přízemního tlaku vzduchu (bílé čáry), výšky hladiny 500 hPa (barevně) a relativní topografie (černé čáry) v době, kdy byla naměřena extrémně vysoká teplota 54,4 °C v Údolí smrti. Nad jihovýchodní Kalifornií dosahuje výška hladiny 500 hPa mimořádně vysoké hodnoty kolem 5950 metrů, zdroj: wetterzentrale.de
Teplota z minulé neděle zatím čeká na oficiální potvrzení ze strany Světové meteorologické organizace (WMO), která za tímto účelem ustaví Komisi pro klimatické extrémy. Naměřený údaj totiž vykazuje určité překvapivé rysy. Na rozdíl od dřívějších rekordů byla takto vysoká teplota naměřena až v polovině srpna, kdy už den není tak dlouhý a vzduch se tedy nemá čas se tolik rozpálit. Rovněž průběh teploty ten den vykazoval určité kolísání, které může působit pochybnosti. Na druhou stranu, při podrobnějším zkoumání se ukazuje, že to lze vysvětlit změnou směru větru, kdy do místa proudí buď více nebo méně rozpálený vzduch, případně výskytem vysoké cirrovité oblačnosti. Pro uznání hodnoty hraje rovněž údaj z nedaleké stanice Stovepipe Wells (51,7 °C), která bývá typicky o 2 až 3 °C chladnější.
Na základě zmíněných faktů je poměrně velká pravděpodobnost, že údaj bude nakonec potvrzen i ze strany WMO. Pochybnosti ovšem stále panují o hodnotě absolutního světového rekordu (56,7 °C). Podle některých expertů vzbuzuje tento více než 100 let starý údaj velké pochybnosti a s velkou pravděpodobností jde o chybnou hodnotu způsobenou nejspíš nezkušeným pozorovatelem. Jenže aby došlo k přehodnocení této teploty, musí být zase ustavena speciální komise WMO. V případě zkoumání takto starého údaje by ale její práce trvala spíše roky. A navíc zřejmě není v současnosti vůle tento rekord nějak podrobněji zkoumat.
