Větrná energie se v posledních letech stává stále důležitější součástí energetického mixu při produkci elektřiny na naší planetě. Důvodem je samozřejmě její obnovitelnost a nulové emise skleníkových plynů při vlastním provozu větrných elektráren. S dramaticky rostoucím počtem „větrníků“ i zvětšující se velikostí větrných parků vystává logická otázka dopadu těchto zařízení na blízké i vzdálenější okolí. A jedním z nich je i možné ovlivnění počasí, případně klimatu. Zatímco v případě jednotlivých větrníků je dopad na okolí velmi malý nebo spíš zanedbatelný, u rozsáhlých větrných farem, kterých přibývá, už tomu tak být nemusí. Obecně platí, že vliv s rostoucí vzdáleností klesá, rychleji se tak děje na souši, zejména v kopcovitém terénu. Naopak v případě tzv. offshore větrných parků (tedy umístěných na volném moři) je vliv větrných turbín patrný na mnohem větší dálku.

Vyhodnocení dopadů větrných elektráren přitom ale není úplně jednoduché, neboť je nutné se opřít o dostatečně dlouhá a kvalitní data. V zásadě lze využít tří možností. Nabízí se jednak podrobné meteorologické pozorování v okolí větrníků, metody dálkové detekce (především družicová měření) a numerické simulace. Samozřejmě nejkvalitnější a nejpřesnější výsledky poskytne meteorologické pozorování. Jenže málokde je k dispozici v dostatečné kvalitě, hustotě a délce pozorování, abychom mohli pečlivě srovnat podmínky před a po vybudování příslušných větrných farem. Navíc tato pozorování jsou samozřejmě i finančně značně náročná. Družicová pozorování jsou sice levná, ale vzhledem ke svému rozlišení se hodí spíš na zhodnocení dopadů v širším okolí. Dominantním nástrojem k vyhodnocení vlivu jsou tak numerické simulace. Ty však mají svá omezení daná modelovými zjednodušeními, a hlavně velký problém je s ověřením správnosti výsledků v praxi, tedy tzv. verifikací. Nicméně počet těchto studií hodnotících vliv větrné energetiky na počasí a klima v posledních letech výrazně roste ruku v ruce s nárůstem počtu větrných farem.


Výsledky simulací vlivu větrné elektrárny na proudění v úplavu – nahoře průměrná 10minutová rychlost a uprostřed okamžitá rychlost v rovině turbíny, dole tzv. potenciální teplota na vertikálním řezu. Vlevo situace při stabilním, vpravo při instabilním teplotním zvrstvení, zdroj: link.springer.com

Jak na základě pozorování, tak na základě modelování lze konstatovat, že rozsáhlé větrné parky mírně ovlivňují místní klima. Na základě dostupných studií lze vymezit dvě základní oblasti, kde je vliv hmatatelný – teplota vzduchu a vítr. V obou případech jsou ale změny poměrně malé. U teploty vzduchu dochází k nárůstu hlavně v nočních hodinách. Vlivem turbulence generované otáčením listů turbíny se totiž promíchávají přízemní vrstvy vzduchu, čímž se rozruší prochlazená vrstva vzduchu u země (někdy i teplotní inverze). Toto noční zvýšení teploty se sice během konkrétní noci může projevit až několikastupňovým ohřátím vzduchu, nicméně v dlouhodobém průměru se jedná o nižší desetiny stupně Celsia. Přes den je vliv na teplotu zanedbatelný. Pokud jde o zeslabení rychlosti větru, ta se v bezprostřední blízkosti větrníků pohybuje v jednotkách procent. Zato dopad na srážky nebo relativní vlhkost je prakticky neměřitelný. Ve zcela specifických případech může promíchání vzduchu listy větrných elektráren způsobit vznik nízkých oblaků – k tomu je ale nutné dosažení potřebné vlhkosti vzduchu blízko stavu nasycení a taky dosti výjimečně teplotní zvrstvení.


Výjimečná situace tvorby oblaků v úplavu větrných elektráren na moři, zdroj: stormgeo.com

S rostoucím počtem větrných farem na západě a severozápadě Evropy se někdy objevuje i otázka jejich dopadu na naše klima, zejména srážky a výskyt sucha. Na základě dostupných analýz a simulací lze konstatovat, že zatím nic takového nenastává nebo jde o vliv na hranici statistické chyby. Je otázka, jak to bude v budoucnu. Pokud by došlo k výraznému, řekněme řádovému, navýšení počtu větrných elektráren, což by znamenalo využití asi několika promile celkové energie větru v atmosféře, vliv by se samozřejmě zvýšil, v globálním měřítku by ale i tak dopady na klima byly stále ještě poměrně zanedbatelné.

Kromě výše zmíněného větrné elektrárny ovlivňují také počet blesků v dané oblasti, viz článek Větrné elektrárny významně zvyšují počet blesků v ....