Tání mořského ledu v Arktidě způsobuje v severní Evropě vydatná sněžení
Dění v Arktidě a stav Severního ledového oceánu se na první pohled mohou zdát ze střední Evropy daleko. Jenže při podrobnějším zkoumání dění v atmosféře zjistíme, že tento předpoklad by byl poněkud mylný. Oteplování severních polárních oblastí a stále výraznější tání mořského ledu v Arktidě totiž má za následek výraznější dopady na podmínky počasí v Evropě. Sice ty nejintenzivnější se odehrávají na severu kontinentu, ale i ve střední Evropě roste jejich význam. Možná trochu překvapivě v kontextu celkového oteplování, mohou mít tyto změny i podobu intenzivních vln studeného počasí a na sníh bohatých zim. Na propojenost stavu zalednění a počasí v Evropě se zaměřuje i nedávná studie publikovaná v časopise Nature Geoscience.
Mořský led působí jako poklička, která brání výparu vody do atmosféry. S ohledem na probíhající tání mořského ledu a snižování rozsahu zalednění Severního ledového oceánu, se zvyšuje množství vodní páry, která se z jeho povrchu dostává do atmosféry. A čím více vodní páry v atmosféře bude, tím intenzivnější můžou být srážky v okolních oblastech, tedy i na evropském kontinentu. Při dostatečně nízkých teplotách půjde o srážky v podobě intenzivnějšího sněžení, a to zejména na přelomu zimy a jara. Pro severní Evropu je potenciálně významným zdrojem vlhkosti zejména Barentsovo moře, které se rozprostírá severně od Skandinávie. Rozsah jeho zalednění se v posledních dekádách výrazně zmenšuje, a to i v zimních měsících.
Rozsah mořského ledu v Barentsově moři v březnu od roku 1979 do roku 2020, zdroj: arctic-roos.org
Na základě výpočtů vědců zveřejněných v časopise Nature Geoscience se kvůli tomu za posledních 40 let se zvýšilo množství odpařené vody za březen o zhruba 70 kilogramů na každý metr čtvereční povrchu bez ledu. A toto množství vlhkosti se pak projeví zvýšením srážek, zejména sněhových, hlavně v severní Evropě. Tento fakt lze v jednotlivých situacích dobře dokumentovat na základě izotopové analýzy, která umožní vystopovat zdroj vlhkosti a tedy srážek. Například sněžení v severní Evropě při výrazném vpádu studeného vzduchu na začátku jara 2018 pocházelo téměř z 90 procent z vod tehdy značně roztátého Barentsova moře.
Pro oblast střední Evropy je zatím přímý dopad tohoto efektu nevýrazný. S ohledem na rostoucí výskyt extrémních situací spojených s oslabením polárního víru v zimě, ale postupně může nabýt na významu. Ostatně na základě modelových analýz očekávaného dalšího vývoje by zhruba za 60 let mohlo prakticky leduprosté Barentsovo moře být hlavním zdrojem zimních srážek pro kontinentální část Evropy, částečně tedy i pro střední Evropu. Jenže zatímco v severní Evropě to s ohledem na přetrvávající záporné (anebo dostatečně nízké) teploty bude ve formě sněhu, u nás to kvůli oteplování může být častěji ve formě deště.
Vývoj rozsahu mořského ledu v Barentsově moři (modře, levá osa), výparu (červeně, pravá osa) a maximálního množství sněhu v březnu v severní Evropě (šedé sloupečky, pravá krajní osa), zdroj: nature.com
Mořský led působí jako poklička, která brání výparu vody do atmosféry. S ohledem na probíhající tání mořského ledu a snižování rozsahu zalednění Severního ledového oceánu, se zvyšuje množství vodní páry, která se z jeho povrchu dostává do atmosféry. A čím více vodní páry v atmosféře bude, tím intenzivnější můžou být srážky v okolních oblastech, tedy i na evropském kontinentu. Při dostatečně nízkých teplotách půjde o srážky v podobě intenzivnějšího sněžení, a to zejména na přelomu zimy a jara. Pro severní Evropu je potenciálně významným zdrojem vlhkosti zejména Barentsovo moře, které se rozprostírá severně od Skandinávie. Rozsah jeho zalednění se v posledních dekádách výrazně zmenšuje, a to i v zimních měsících.
Rozsah mořského ledu v Barentsově moři v březnu od roku 1979 do roku 2020, zdroj: arctic-roos.org
Na základě výpočtů vědců zveřejněných v časopise Nature Geoscience se kvůli tomu za posledních 40 let se zvýšilo množství odpařené vody za březen o zhruba 70 kilogramů na každý metr čtvereční povrchu bez ledu. A toto množství vlhkosti se pak projeví zvýšením srážek, zejména sněhových, hlavně v severní Evropě. Tento fakt lze v jednotlivých situacích dobře dokumentovat na základě izotopové analýzy, která umožní vystopovat zdroj vlhkosti a tedy srážek. Například sněžení v severní Evropě při výrazném vpádu studeného vzduchu na začátku jara 2018 pocházelo téměř z 90 procent z vod tehdy značně roztátého Barentsova moře.
Pro oblast střední Evropy je zatím přímý dopad tohoto efektu nevýrazný. S ohledem na rostoucí výskyt extrémních situací spojených s oslabením polárního víru v zimě, ale postupně může nabýt na významu. Ostatně na základě modelových analýz očekávaného dalšího vývoje by zhruba za 60 let mohlo prakticky leduprosté Barentsovo moře být hlavním zdrojem zimních srážek pro kontinentální část Evropy, částečně tedy i pro střední Evropu. Jenže zatímco v severní Evropě to s ohledem na přetrvávající záporné (anebo dostatečně nízké) teploty bude ve formě sněhu, u nás to kvůli oteplování může být častěji ve formě deště.
Vývoj rozsahu mořského ledu v Barentsově moři (modře, levá osa), výparu (červeně, pravá osa) a maximálního množství sněhu v březnu v severní Evropě (šedé sloupečky, pravá krajní osa), zdroj: nature.com
