Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Studená fronta se vlní nad Německem

Před 89 lety udeřily extrémní mrazy s teplotou pod -40 °C

V neděli 11. února uplynulo 89 let od naměření absolutního minima na území České republiky v roce 1929. To činí -42,2 °C a bylo dosaženo na stanici Litvínovice u Českých Budějovic (v nadmořské výšce 389 m n. m.). Ve Valašském Meziříčí tehdy naměřili -40 °C, v Čáslavi -37,5 °C a třeba v Poděbradech nebo Vsetíně -37 °C (viz obr. 1). Stanice mimo oficiální síť Státního ústavu meteorologického zaznamenali mnohdy ještě nižší hodnoty, ale jejich přesnost a správnost měření nelze ověřit. Připomeňme, že i na Slovensku pochází absolutní minimum z 11. února 1929, na stanici Vigľaš-Pstruša klesla teplota až na -41,0 °C.

Co vlastně způsobilo tak extrémní mrazy ve střední Evropě? Byly spojeny s pověstnou sibiřskou tlakovou výší. Ta byla začátkem února 1929 velmi rozsáhlá a také mohutná, tlak vzduchu v centru této výše přesáhl 1060 hPa. Současně se nad Běloruskem zformovala další tlaková výše, která se s touto sibiřskou spojila. Vytvořil se tak neobvykle rozsáhlý komplex vysokého tlaku vzduchu sahající od Německa až po Čukotku. Po jejím jižním okraji proudil velmi studený (v místě vzniku teploty kolem -50 °C, obr. 2) kontinentální vzduch ze severní Číny přes střední Asii až do střední Evropy. To se projevilo mimořádně nízkými teplotami ve střední Evropě už od začátku února, kdy i v centru Prahy panovaly tuhé celodenní mrazy (obr. 3).

Teplotní mapa
Obr. 1: Přibližné rozložení minimálních teplot vzduchu 11. února 1929. K dispozici jsou data z 59 stanic, které zaznamenávaly minimální teplotu na našem uzemí, zdroj: Infomet.cz

Teplota
Obr. 2: Přízemní tlakové pole a teplota vzduchu v hladině 850 hPa 8. 2. 1929 (13 h SEČ) na severní polokouli, zdroj: Wetterzentrale.de

Počasí
Obr. 3: Praha – Klementinum: nejvyšší a nejnižší denní teploty v průběhu února 1929. Šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den.

Tip: Archiv počasí - informace o počasí od roku 1775

Na konci první únorové dekády se vytvořil bazén extrémně studeného arktického vzduchu nad evropskou částí Ruska (8. února naměřili odpoledne v Moskvě -38 °C; obr. 4). 9. února zmohutněla další tlaková výše nad Petrohradskou oblastí, jejíž střed se poté přesouval nad jižní Finsko. Po její jižní straně pronikl od východu až severovýchodu tento extrémně studený vzduch do střední Evropy (obr. 5). V dalších dnech se nad centrálním Středomořím prohloubila tlaková níže a s ní spojená teplá fronta pak začala ovlivňovat počasí u nás, což vedlo k výraznému zmírnění mrazů v polovině února ve střední Evropě.

Teplota
Obr. 4: Přízemní tlakové pole a teplota vzduchu v hladině 850 hPa 8. 2. 1929 (13 h SEČ), zdroj: Wetterzentrale.de

Teplota
Obr. 5: Přízemní tlakové pole a teplota vzduchu v hladině 850 hPa 10. 2. 1929 (1 h SEČ), zdroj: Wetterzentrale.de

Poměrně velké stáří absolutního minima logicky navozuje otázku, jestli se v současnosti můžeme dočkat podobně nízkých teplot. V této souvislosti stojí za připomenutí 4. únor 2012, kdy na stanici Kvilda-Perla (umístěné na proslulých Šumavských pláních) klesla teplota na -37,7 °C. Z poněkud vzdálenější historie se hodnotám z února 1929 přiblížila rekordně studená vlna v lednu 1987, kdy na této stanici naměřili dokonce -41,6 °C (je otázka, jakou hodnotu by právě tato stanice naměřila 11. 2. 1929, kdy ještě nebyla v provozu). Právě z ledna 1987 pocházejí i rekordy mnoha stanic, jejichž délka pozorování nesahá až do roku 1929. A konečně na Slovensku loni 8. ledna naměřili -35,5 °C na stanici Oravská Lesná.

Jinými slovy, také v době globální změny projevující se všeobecným nárůstem teploty nelze úplně vyloučit dosažení extrémně nízkých teplot. Celkově se ale frekvence výskytu těchto extrémně studených situací snižuje.