Vzduch přímo z Arktidy, ve výšce 5 km měříme jedny z nejnižších letošních teplot
V těchto dnech zažíváme na duben velmi studené počasí. Ochlazení v dubnu sice bývají běžná a sníh při nich padá i v nížinách, ale současný příliv studeného vzduchu do Evropy je neobvyklý svým rozsahem. Masa studeného vzduchu se rozlila nad většinu kontinentu. Proudí k nám totiž přímo arktický vzduch, který se k nám dostal přímou cestou přes Severní moře a příliš nezměnil svůj charakter. Arktický vzduch k nám sice proudí často, ale během své cesty z polárních oblastí se více či méně oteplí.
Vzduch, který k nám aktuálně proudí v přízemní vrstvě, pochází z nejsevernějších oblastí Kanady. Vzduch v nejvyšších horských polohách ve výšce kolem 1,5 km (hladině 850 hPa) potom pochází z Grónska a vzduch ve výšce 3 km (700 hPa) ze Sibiře. Všechny tyto vzduchové hmoty se spojily nad Severním mořem a velmi rychle se dostaly do celé Evropy.
Trajektorie arktických vzduchových hmot do Evropy za posledních 7 dní - barevně jsou odlišeny jednotlivé výškové hladiny, zdroj: www1.wetter3.de
To, že se nad Evropu dostal velmi studený vzduch, potvrzují i aerologická měření pomocí meteorologických balónů (ty sledují teplotu v různých výškách). Dnes ráno tato sonda ve výšce 5 km dokonce naměřila nad Prahou teploty kolem -40 °C. Naposledy zde tak silný mráz byl 13. února. V letošním roce se tak jedná o jednu z nejnižších teplot změřenou v této výšce nad naším územím.
Teplota v hladině 500 hPa (ve výšce 5 km) dnes dopoledne nad Evropou - v bíle označené oblasti je pod -40 °C. Nad Evropu se dostal mohutný jazyk arktického vzduchu, zdroj: ventusky.com
Takto nízké teploty ve výšce mají dopady i na počasí. Díky velmi rychlému poklesu teplot s výškou (u země je kolem 3 °C, o 5 km výše až -40 °C) se tvoří ve vlhkém vzduchu bohatá kupovitá oblačnost s častými sněhovými přeháňkami. Zároveň poklesla tropopauza (hranice mezi troposférou a stratosférou - ve stratosféře teplota s výškou roste). Ta se běžně nachází ve výšce kolem 10 km, nyní poklesla do výšky pod 6 km. Díky tomu kupovité oblaky nerostou do větších výšek a horní část přeháněk (kovadlina) leží velmi nízko. Nad tropopauzou totiž zanikají vzestupné proudy teplého vzduchu a jsou stlačovány zpět k povrchu, protože za hranicí tropopauzy s výškou už teplota neklesá.
Masa arktického vzduchu nyní přidělává obavy zemědělcům. U nás sice příroda díky relativně chladnému březnu není příliš rozkvetlá, ale na jihu Evropy je situace horší a škody mohou být značné. Již dnes ráno ve Slovinsku zaznamenali -20,6 °C (informoval o tom tamní meteorologický ústav), což je vůbec nejnižší dubnová teplota ve Slovinsku v historii měření (původní rekord byl ze 4. dubna roku 1970 a činil -19,0 °C). Velkou část území Slovinska, Chorvatska a Bosny zasypal také sníh (napadlo často přes 20 cm).
Vzduch, který k nám aktuálně proudí v přízemní vrstvě, pochází z nejsevernějších oblastí Kanady. Vzduch v nejvyšších horských polohách ve výšce kolem 1,5 km (hladině 850 hPa) potom pochází z Grónska a vzduch ve výšce 3 km (700 hPa) ze Sibiře. Všechny tyto vzduchové hmoty se spojily nad Severním mořem a velmi rychle se dostaly do celé Evropy.
Trajektorie arktických vzduchových hmot do Evropy za posledních 7 dní - barevně jsou odlišeny jednotlivé výškové hladiny, zdroj: www1.wetter3.de
To, že se nad Evropu dostal velmi studený vzduch, potvrzují i aerologická měření pomocí meteorologických balónů (ty sledují teplotu v různých výškách). Dnes ráno tato sonda ve výšce 5 km dokonce naměřila nad Prahou teploty kolem -40 °C. Naposledy zde tak silný mráz byl 13. února. V letošním roce se tak jedná o jednu z nejnižších teplot změřenou v této výšce nad naším územím.
Teplota v hladině 500 hPa (ve výšce 5 km) dnes dopoledne nad Evropou - v bíle označené oblasti je pod -40 °C. Nad Evropu se dostal mohutný jazyk arktického vzduchu, zdroj: ventusky.com
Takto nízké teploty ve výšce mají dopady i na počasí. Díky velmi rychlému poklesu teplot s výškou (u země je kolem 3 °C, o 5 km výše až -40 °C) se tvoří ve vlhkém vzduchu bohatá kupovitá oblačnost s častými sněhovými přeháňkami. Zároveň poklesla tropopauza (hranice mezi troposférou a stratosférou - ve stratosféře teplota s výškou roste). Ta se běžně nachází ve výšce kolem 10 km, nyní poklesla do výšky pod 6 km. Díky tomu kupovité oblaky nerostou do větších výšek a horní část přeháněk (kovadlina) leží velmi nízko. Nad tropopauzou totiž zanikají vzestupné proudy teplého vzduchu a jsou stlačovány zpět k povrchu, protože za hranicí tropopauzy s výškou už teplota neklesá.
Masa arktického vzduchu nyní přidělává obavy zemědělcům. U nás sice příroda díky relativně chladnému březnu není příliš rozkvetlá, ale na jihu Evropy je situace horší a škody mohou být značné. Již dnes ráno ve Slovinsku zaznamenali -20,6 °C (informoval o tom tamní meteorologický ústav), což je vůbec nejnižší dubnová teplota ve Slovinsku v historii měření (původní rekord byl ze 4. dubna roku 1970 a činil -19,0 °C). Velkou část území Slovinska, Chorvatska a Bosny zasypal také sníh (napadlo často přes 20 cm).
