Arktida letos zamrzá rekordně pomalu, řada míst je stále zcela bez ledu
Severní ledový oceán, resp. Arktida jsou oblastmi, kde má klimatická změna poměrně dramatické projevy. Aktuálně se to podepisuje na velmi pomalém zamrzání mořské vody. Na mnoha místech se dokonce i teď na konci října ještě nevytvořil žádný led. Stalo se tak poprvé v historii pozorování. Málo mořského ledu bylo v Arktidě ale i během uplynulého léta, které se stalo létem s druhým nejnižším rozsahem ledu od začátku měření, rekord zatím drží rok 2012. Jenže během letošního října se právě kvůli pomalému tempu zamrzání oceánu dostal rok 2020 aktuálně na první místo s minimem ledu. Situace je zarážející zejména s ohledem na fakt, že během října se přitom zvyšuje tempo, kterým led narůstá. To se ale letos neděje, naopak denní přírůstky po část října spíš klesaly.
Vývoj rozsahu mořského ledu v Arktidě od července do listopadu – srovnání roku 2020 (modrá čára), 2012 (přerušovaná zelená čára) a mediánu za období 1981-2010 (šedě vyznačený), zdroj: nsidc.org
Důvodem pomalého zaledňování jsou nadprůměrně vysoké teploty povrchové vrstvy mořské vody. Hlavně východní polovina Severního ledového oceánu, u břehů se Sibiří, má vodu o 2 až 3 °C teplejší, než je obvyklé, a to jí brání zamrznout. Asi nejmarkantnější je to u moře Laptěvů, které touto dobou bývá z velké části pokryté ledem, letos se ale led utvořil zatím jen na několika procentech jeho plochy.
Aktuální rozsah mořského ledu a srovnání s mediánem (oranžově) za období 1981 až 2010, zdroj: nsidc.org
Dění v oceánu samozřejmě souvisí i s děním v atmosféře. Nad Arktidou panují letos mimořádně vysoké teploty, hlavně u Sibiře a nad východní částí regionu. Odchylka teploty vzduchu za období leden až září 2020 dosahuje nad rozsáhlými oblastmi 3 až 5 °C nad dlouhodobým průměrem. Vysoké teploty přispěly k výraznějšímu tání ledu na jaře a v létě, a následně pomohly k prohřátí vody. První polovina podzimu pak byla ve znamení převážně jižního proudění v oblasti Sibiře, s přílivem teplého vzduchu i nad přilehlé oblasti oceánu. To ještě zesílilo v průběhu října. Odchylka teploty vzduchu za celou Arktidu dosáhla +3,2 °C, ale nad východní oblastí přesáhla dokonce +10 °C! A ani v nejbližším týdnu se nějaké výrazné ochlazení čekat nedá – modely nadále počítají s teplotně výrazně nadprůměrným počasím, především právě nad východní Arktidou. Tvorba mořského ledu tak nadále bude nejspíš pokračovat jen pomalu.
Odchylka teploty vzduchu od začátku října do současnosti nad Arktidou a okolím - v některých oblastech přesahuje i 10 °C, zdroj: karstenhaustein.com
Nabízí se otázka, co mimořádně pomalé zamrzání vody může znamenat pro počasí v mírných šířkách včetně střední Evropy. Obecně se dá říct, že teplejší Arktida znamená více meandrující tryskové proudění (neboť mezišířkové rozdíly teplot jsou menší). To vede k častějším, a hlavně déletrvajícím vpádům studeného a nebo naopak teplejšího vzduchu, nicméně přesně působení této vazby je ještě stále předmětem řady studií. Dění v atmosféře je navíc složitější, důležité je i to, co se děje ve stratosféře (vliv tzv. stratosférického polárního víru, který se postarala o velmi teplou zimu 2019/2020) a vzdálenějších vazeb, například vliv aktuálně sílícího jevu La Niña. O konkrétním vlivu na zimní počasí v Česku toho tedy zatím moc říct nelze.
Vývoj rozsahu mořského ledu v Arktidě od července do listopadu – srovnání roku 2020 (modrá čára), 2012 (přerušovaná zelená čára) a mediánu za období 1981-2010 (šedě vyznačený), zdroj: nsidc.org
Důvodem pomalého zaledňování jsou nadprůměrně vysoké teploty povrchové vrstvy mořské vody. Hlavně východní polovina Severního ledového oceánu, u břehů se Sibiří, má vodu o 2 až 3 °C teplejší, než je obvyklé, a to jí brání zamrznout. Asi nejmarkantnější je to u moře Laptěvů, které touto dobou bývá z velké části pokryté ledem, letos se ale led utvořil zatím jen na několika procentech jeho plochy.
Aktuální rozsah mořského ledu a srovnání s mediánem (oranžově) za období 1981 až 2010, zdroj: nsidc.org
Dění v oceánu samozřejmě souvisí i s děním v atmosféře. Nad Arktidou panují letos mimořádně vysoké teploty, hlavně u Sibiře a nad východní částí regionu. Odchylka teploty vzduchu za období leden až září 2020 dosahuje nad rozsáhlými oblastmi 3 až 5 °C nad dlouhodobým průměrem. Vysoké teploty přispěly k výraznějšímu tání ledu na jaře a v létě, a následně pomohly k prohřátí vody. První polovina podzimu pak byla ve znamení převážně jižního proudění v oblasti Sibiře, s přílivem teplého vzduchu i nad přilehlé oblasti oceánu. To ještě zesílilo v průběhu října. Odchylka teploty vzduchu za celou Arktidu dosáhla +3,2 °C, ale nad východní oblastí přesáhla dokonce +10 °C! A ani v nejbližším týdnu se nějaké výrazné ochlazení čekat nedá – modely nadále počítají s teplotně výrazně nadprůměrným počasím, především právě nad východní Arktidou. Tvorba mořského ledu tak nadále bude nejspíš pokračovat jen pomalu.
Odchylka teploty vzduchu od začátku října do současnosti nad Arktidou a okolím - v některých oblastech přesahuje i 10 °C, zdroj: karstenhaustein.com
Nabízí se otázka, co mimořádně pomalé zamrzání vody může znamenat pro počasí v mírných šířkách včetně střední Evropy. Obecně se dá říct, že teplejší Arktida znamená více meandrující tryskové proudění (neboť mezišířkové rozdíly teplot jsou menší). To vede k častějším, a hlavně déletrvajícím vpádům studeného a nebo naopak teplejšího vzduchu, nicméně přesně působení této vazby je ještě stále předmětem řady studií. Dění v atmosféře je navíc složitější, důležité je i to, co se děje ve stratosféře (vliv tzv. stratosférického polárního víru, který se postarala o velmi teplou zimu 2019/2020) a vzdálenějších vazeb, například vliv aktuálně sílícího jevu La Niña. O konkrétním vlivu na zimní počasí v Česku toho tedy zatím moc říct nelze.
