Klíčovou roli ve vývoji počasí, ale i klimatu na naší planetě hrají oceány. Pokrývají přes 70 procent zemského povrchu a obsahují 97 procent veškeré vody na Zemi. Teplota vody má dopady na převažující ráz počasí. Podobně jako teplota vzduchu, má i teplota vody v dané chvíli v mnoha oblastech světa výraznější odchylku oproti dlouhodobému průměru. Situaci ke konci března 2020 znázorňuje obr. 1. S ohledem na velkou tepelnou setrvačnost vody oproti vzduchu se ale rozložení odchylek teploty vody mění poměrně pomalu.


Obr. 1: Odchylka teploty vody dne 31. března od dlouhodobého průměru 1982-2010 ve světě, zdroj: NOAA a Andrej Flis

Bouře v Atlantiku ochladily oceán
Pro počasí ve střední Evropě je samozřejmě rozhodující to, jak vypadá situace v severním Atlantiku (obr. 2). Chladnější vody se aktuálně nacházejí hlavně v subpolárních severních oblastech, což bylo způsobeno intenzivní cyklonální činností během druhé poloviny zimy. Silný vítr v hlubokých tlakových níží vedl k promíchávání vod v oceánu, kdy se na povrch dostává chladnější voda z hlubších vrstev, a samozřejmě i příliv studené vzduchu v týlu níží ochladil povrchové vrstvy vody.


Obr. 2: Odchylka teploty vody dne 31. března od dlouhodobého průměru 1982-2010 v severním Atlantiku, zdroj: NOAA a Andrej Flis

V Evropě se očekává spíše horké léto
Právě záporná odchylka teploty vody na severu Atlantiku má poměrně silnou vazbu na výskyt vln veder v Evropě během následujícího léta. Velký šířkový rozdíl teploty vody se totiž často odráží v atmosféře v poměrně stabilním průběhu tryskového proudění, který usnadňuje vznik tlakových výší nad střední Evropou. Kolem nich pak zpravidla proudí teplý vzduch od jihozápadu, což v kombinaci s intenzivním slunečním zářením při malé oblačnosti (která je tlakové výši vlastní) vede k už zmíněným vlnám horkého počasí. Pro ilustraci můžeme použít roky s výraznými vlnami veder v historii (2019, 2015, 2003, 1994 a 1983), kdy během předcházejícího jara vypadlo rozložení odchylek teploty vody velmi podobně jako letos (obr. 3 a 4).


Obr. 3: Odchylka teploty vzduchu od dlouhodobého průměru 1981-2010 za letní měsíce – průměr za roky 2019, 2015, 2003, 1994 a 1983, zdroj: severe-weather.eu


Obr. 4: Odchylka teploty vody od dlouhodobého průměru 1981-2010 za letní měsíce – průměr za roky 2019, 2015, 2003, 1994 a 1983 , zdroj: noaa.gov

A současné sezónní předpovědi s vysokou pravděpodobností opravdu počítají s teplotně nadprůměrným létem s průměrnou odchylkou za červen až srpen kolem 1 °C (obr. 5). Bohužel se zdá, že toto teplejší počasí s sebou hlavně v červenci přinese i výrazně méně srážek. S ohledem na aktuální situaci se suchem tedy nejde zrovna o příznivou prognózu.


Obr. 5: Očekáváná odchylka teploty vzduchu v létě 2020 od dlouhodobého průměru podle modelu ECMWF, zdroj: climate.copernicus.eu

Z ostatních oblastí světa stojí za zmínku ještě výrazně teplejší vody Mexického zálivu (až o 4 °C, viz obr. 6). Tato oblast je zdrojem teplého a vlhkého vzduchu, který při jižním větru proniká na území USA a při vhodné konfiguraci proudění může vést k silnějším bouřím a aktivnější sezóně tornád (která vrcholí na jaře), stejně tak jako jejich větší intenzitě. Rovněž jde o oblast, která je významná z hlediska vývoje hurikánů. Na ně je teď sice ještě brzy, ale pokud podobné rozložení teplot vydrží do léta, může to při vhodných podmínkách v atmosféře přispět ke vzniku až velmi silných hurikánů v této části světa.


Obr. 7: Odchylka teploty vody dne 31. března od dlouhodobého průměru 1982-2010, zdroj: NOAA a Andrej Flis

Výše uvedené úvahy a prognózy samozřejmě nejsou zdaleka stoprocentní, jak už to u sezónních předpovědí bývá, nicméně šance na teplé až horké léto ve střední Evropě je poměrně velká.