Zatímco u nás v Česku se zima pomalu přehoupla do své druhé poloviny a aktuálně nepřináší výraznější extrémy, na jižní polokouli vrcholí léto. A minimálně ve dvou oblastech byl v minulých dnech tento vrchol i doslovný v podobě extrémní vlny veder. Horké počasí zasáhlo Austrálii a část jižní Ameriky.

V Austrálii vedra vyvrcholila minulý čtvrtek, 13. ledna, kdy na třech stanicích maximum překročilo padesátku. Vůbec nejvíce naměřili ve městě Onslow v Západní Austrálii, kde pomyslná rtuť teploměru vyšplhala na 50,7 °C. Jde o přesně stejnou teplotu, která byla 2. ledna 1960 naměřena ve městě Oodnadatta v Jižní Austrálii. A současně jde o hodnotu, která je považována za oficiálně vůbec nejvyšší teplotu (tedy absolutní maximum) naměřenou na jižní polokouli! Jak už to v podobných situacích bývá, bude nutné naměřený údaj řádně prověřit, o což se stará Světová meteorologická organizace. Mimochodem, rekordů, které tato organizace prověřuje, v posledních letech dramaticky přibývá – zmiňme například loňské absolutní maximum (48 °C) v Itálii nebo nejvyšší teplota v Arktidě v roce 2020 (38,0 °C) apod.


Teploty v Austrálii 12. ledna - na řadě míst přesáhly 40 °C

Příčinou extrémně teplého počasí na západě Austrálie byl příliv horkého vzduchu při jižním až jihovýchodním proudění z rozpálené pouště ve vnitrozemí státu. Vítr směřoval z oblasti, ve které od listopadu nepršelo, a tak velmi teplý vzduch byl i extrémně suchým. A právě díky minimální vlhkosti (což znamenalo jasné nebe) se vzduch při slunečném počasí intenzivně prohříval. Výsledkem byla ona „padesátka“ zaznamenaná kolem půl třetí odpoledne místního času.

Šlo o 4. den v historii, kdy byla v Austrálii dosažena 50stupňová hranice (bereme-li v úvahu pouze spolehlivé údaje). Zatím se vždy jednalo o regiony s malou hustotou osídlení. Podle modelových prognóz může být ale ještě v této dekádě 50 °C naměřeno i v metropolitních oblastech Melbourne a Sydney – ostatně na předměstí Sydney se už teplota před dvěma lety s hodnotou 48,9 °C této hranici přiblížila.


Oficiální přehled teplotních rekordů v Austrálii, zdroj: twitter.com

Vlna extrémních veder zasáhla v minulém týdnu také jižní Ameriku. Desítky stanic v Argentině, Uruguayi a jihozápadní Brazílii dosáhly nebo i překonaly dosavadní rekordy. V Uruguayi v pátek 14. ledna naměřili ve městě Florida 44 °C – došlo tak k vyrovnání absolutního národního rekordu z 20. ledna 1943! Minulý pátek se stal druhým nejteplejším dnem v Buenos Aires (41,5 °C), přičemž 3. nejteplejší den v historii měření zažila metropole hned o tři dny dříve, 11. 1. 2022 (s maximem 41,1 °C). Nejvyšší teplota naměřená během této vlny v Argentině pak činila 45,2 °C (16. ledna ve městě Santiago del Estero). Kromě horkých dnů přinesla vlna veder taky velmi teplé noci. Například v noci na neděli 16. 1. minima na několika stanicích neklesly pod 30 °C!


Kouř z lesních požárů severně od Buenos Aires byl příčinou zákalu v metropoli a zřejmě i poněkud nižšího maxima, než kdyby nad městem nebyl, zdroj: twitter.com

Příčinou této vlny veder byl příliv velmi teplého vzduchu z tropických oblastí jižní Ameriky na jih. I zde pomohlo převážně jasné nebe a dlouhá délka dne umožňující výrazné prohřátí už tak teplého vzduchu. Aktuálně ale od jihu postupuje k severu studená fronta, která teplý vzduch odsunula na sever a kromě výrazného, až 20stupňového ochlazení, přináší i tolik potřebný déšť. Horká vlna totiž zasáhla oblast, která dlouhodobě trpí výrazným suchem. Přitom jde o zemědělsky velmi významný region, kde se pěstuje celosvětově významné množství sóji, kukuřice nebo pšenice. Bude tedy důležité zjistit rozsah dopadu horkého počasí na produkci těchto plodin. Mimochodem, právě končící vlna veder nebyla první v tomto roce. Už 1. ledna v Paraguayi naměřili 45,6 °C – což je vůbec nejvyšší teplota v této jihoamerické zemi.


Odchylka teploty vzduchu ve čtvrtek 13. ledna vůči průměru 1981-2020 - na jihu Ameriky dosáhla až 15 °C