Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Zpočátku na východě, odpoledne naopak na západě sněžení

Benátky zažily jedny z nejhorších povodní, příčin pohromy je celá řada

Severoitalské Benátky mají za sebou jednu z nejhorších povodňových epizod v historii. 12. listopadu ve 22:50 dosáhla voda ve městě úrovně 187 centimetrů. Jde o druhou nejvyšší hladinu od začátku pozorování v roce 1872. Dosud nejvyšší úroveň naměřili 4. listopadu 1966, kdy byla ještě o 7 cm výše. Jenže tím to neskončilo, další vrchol přišel 15. listopadu (výška 155 cm), a poté ještě v neděli 17. listopadu (150 cm). Situace, kdy výška hladiny vystoupí alespoň o metr a půl, je přitom klasifikována jako výjimečná. Od roku 1872 se to stalo dvacetkrát, z toho po roce 2000 dvanáctkrát!

Povodně
Tabulka: 10 nejhorších povodňových epizod v Benátkách od roku 1872

Epizody, kdy Benátky zaplaví voda (označované jako „acqua alta“), nejsou výjimečné a obrázky náměstí svatého Marka pod vodou jsou notoricky známé. Jaké jsou ale příčiny těchto povodní a proč v minulých dnech obyvatelé města i turisté zažili takovou katastrofu?

Benátky
Zaplavené náměstí Svatého Marka v Benátkách, zdroj: Wikipedia

Tou hlavní příčinou je silný vítr nad Jaderským mořem, který fouká zhruba podél jeho osy (tedy přibližně od jihovýchodu). Děje se tak obvykle při výskytu hluboké tlakové níže jihozápadně od Itálie. Silný vítr pak žene masu vody vstříc Benátskému zálivu. Od 10. do 17. listopadu průměrná rychlost větru nad Jadranem často přesahovala 50 km/h (obr. 1). Situaci tentokrát zhoršila i voda z vydatných dešťů, které se v okolí Benátek vyskytovaly od začátku listopadu. Nejvyšších úrovní vody ve městě je samozřejmě dosaženo během přílivu, přičemž maximální příliv se vyskytuje při úplňku – a to bylo právě 12. listopadu, kdy šlo o jeden z nejvyšších přílivů tohoto roku vůbec. Mimochodem právě během podzimních a zimních měsíců dosahuje výška vody při přílivu vyšších hodnot než během zbývající části roku. A konečně posledním efektem, který přispívá k povodním, je kolísání hladiny označované jako seiche. Jde vlastně o stojaté vlny (něco na způsob kolísání hladiny vody ve vaně), které se vytvářejí v částečně uzavřeném moři, tedy i Jadranu, při silném větru. V tomto případě je perioda kolísání 22 hodin a když se potká s přílivem, dochází při větru příslušných směrů k masivním povodním.


Rychlost větru v nárazech v oblasti Itálie v úterý 12. listopadu při nejvyšší úrovni povodní v Benátkách

K prohlubování povodní v Benátkách přispívají i další důvody – jednak je to nárůst hladiny moře. V Benátkách došlo k jejímu relativnímu zvýšení v posledních 100 letech asi o čtvrt metru, z toho polovinu lze připsat na vrub poklesu (resp. propadu) města a polovinu nárůstu spojeného s celkovým vzestupem hladin oceánů a moří kvůli změně klimatu. Dalším faktorem je eroze ochranných bažinatých ostrůvků v laguně, ke které dochází vlivem odklonění řek z laguny přímo do moře. Ty pak nepřinášejí sedimenty potřebné pro obnovu těchto ostrůvků. Uplatňuje se rovněž vliv ochranných hrází, které brání přísunu čerstvého písku z otevřeného potřebného pro obnovu pláží v laguně. A konečně, lagunu chrání i řada ostrůvků, jejichž masivnější využívání k turismu a zástavba vedou k postupné neustálé erozi.

Pro ochranu města je nyní sice plánováno spuštění mimořádně drahého systému MOSE (Modulo Sperimentale Elettromeccanico, experimentální elektromechanický modul), je ale otázkou, na jak dlouho bude tento systém schopný město v souvislosti s dalším nárůstem hladiny moře a výše uvedenými příčinami povodní ochránit.