Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Místy přeháňky, někde i zabouří

Beskydy zasáhl o víkendu vydatný déšť, může za to návětrný efekt

V neděli byl především východ republiky pod taktovkou tlakové níže se středem východně od našeho území. Východ Moravy a Slezsko se nacházelo na její zadní straně, což znamená, že sem pronikal chladnější a vlhčí vzduch od severu až severozápadu. Současně toto území ovlivňovala okluzní fronta avizované tlakové níže. Nejvíce srážek za celý víkend napršelo v Moravskoslezských Beskydech. Na některých místech zde bylo naměřeno i přes 100 mm srážek. Nejvyšší úhrn za víkend měla Lysá Hora a to 136,2 mm. Dále například stanice stanice Nýdek - Filipka zaznamenala 106 mm. Suchá půda naštěstí vodu vstřebala (SPA byly dosaženy jen na dvou místo - na Ropičance v profilu Řeka a na Lučině v profilu Horní Domaslavice).

Srážky
Úhrn srážek v Beskydech za 48 hodin - v bíle označené oblasti spadlo přes 100 mm, zdroj: chmi.cz

Srážky
Odhad srážek na základě radarových a srážkoměrných dat za 24 hod (30. 7. 13:20 – 31. 7. 13:20), zdroj: chmi.cz

Kdo ze čtenářů se zajímá o počasí, jistě bude vědět, že trvalejší srážky jsou typické pro oblak nimbostratus (v češtině dešťová sloha, používá se však výhradně latinské označení). Jedná se o horizontálně i vertikálně mohutný srážkový oblak, který ve středních zeměpisných šířkách bývá spojen s tlakovými nížemi. Bývá také součástí stratiformní části mezosynoptických konvektivních systémů (o tom ale jindy).

Srážky v nimbostratu mohou být zesíleny mechanismem, který označujeme jako S-F proces. Při tomto procesu dochází k vývoji srážkových ledových částic v mělkých konvektivních celách situovaných v horní části nimbostratu. Tuto část označujeme jako S-zóna. Ledové částice následně propadávají do spodní části oblaku, kde díky většímu množství oblačné vody rychle rostou. Spodní vrstvy nimbostratu v tomto případě označujeme jako F-zónu.

Výše popsaný mechanismus se uplatňuje také při orografickém zesílení srážek (zesílení srážek v důsledku vlivu kopcovitého terénu na proudění). Nad kopcovitým terénem se v důsledku vynucených výstupných pohybů po svazích vrcholů vyskytuje orografická oblačnost. Může se jednat o nesrážkovou vrstevnatou nebo kupovitou oblačnost, která se vyvíjí v mezní vrstvě. Nad touto orografickou oblačností se (jako třeba teď o víkendu) vyskytuje srážková oblačnost (nimbostratus). Tato situace je také vhodná pro uplatnění S-F mechanismu. Srážky se vytvářejí ve výše položeném srážkovém oblaku (S-zóna), který leží nad nesrážkovou orografickou oblačností. Tyto srážky následně propadávají do spodního orografického oblaku (F-zóna), čímž je umožněn další růst srážkových částic sběrem oblačné vody z orografického oblaku. Tento proces označujeme jako přirozená infekce a srážky při něm mohou výrazně zesílit. (Obr. 2a).

Schéma
Obr. 2 Schematické znázornění popsaných procesů, které způsobují orografické zesílení vrstevnatých srážek. Na obrázku (a) je znázorněno zesílení srážek přirozenou infekcí a na obrázku (b) je pak znázorněna kondenzace při vynuceném výstupu, zdroj: Cloud Dynamics – Houze, 1993

Při přetékání vzduchu přes horskou překážku může vynucený výstup do svahu způsobit vznik srážkového orografického oblaku. Tato situace může nastat i při stabilním teplotním zvrstvení a projevuje se ve vrstvě o větším vertikálním rozsahu. Orografická oblačnost je v tomto případě vertikálně mohutnější než v předchozím případě, kde se jednalo o mělkou oblačnost mezní vrstvy. Pokud se spolu s orografickým oblakem vyskytuje také frontální srážková oblačnost (jako např. během neděle), dochází k orografickému zesílení frontální srážky vlivem vynucených pohybů do návětrných svahů. Na protilehlé, tedy závětrné, straně kopce má tento proces opačný účinek. Dochází zde k sestupným pohybům, čímž se vzduch adiabaticky otepluje a vysouší frontální oblačnost (Obr. 2b).

V České republice se výše popsané orografické zesílení srážek projevuje majoritně v pohraničních horských oblastech. Zde jsou registrovány zvýšené roční, měsíční i denní srážkové úhrny ve srovnání se zbytkem území. Stále je však velmi obtížné přesně modelově vystihnout lokální procesy, které zapříčiňují orografické zesilování srážek, jak jsme mohli vidět třeba nyní v průběhu víkendu v Moravskoslezských Beskydech.

Pokud zůstaneme u Moravskoslezských Beskyd, můžeme tvrdit, že synoptická situace, kdy je střed tlakové níže situován východně případně severovýchodně od našeho území, tedy východ republiky leží na zadní straně této tlakové níže, zde způsobuje vydatné srážky především v důsledku návětrného efektu. Tato situace je znázorněná na Obr. 3.

Mapa
Obr. 3 Synoptická situace nad Evropou z neděle 31. 7. 2022. Patrná je bílými izobarami zvýrazněná tlaková níže se středem nad východním Polskem, zdroj: wetter3.de

Velmi podobná situace (Obr. 4) nastala také zhruba před čtyřmi roky, kde jsme za Lysé hoře za pouhé dva dny registrovali 203 mm srážek. Na ostatních místech Moravskoslezských Beskyd se srážkové úhrny pohybovaly okolo 100 mm, což také nejsou nikterak malé úhrny. Při těchto situacích jsou Beskydy ovlivněny oblačností zadní strany tlakové níže, často se zde také za těchto situací vyskytuje okluzní fronta spojená s těmito nížemi. Při severním proudění, které naráží na masiv Beskyd, pak dochází k intenzivním projevům návětří.

Mapa
Obr. 4 Synoptická situace nad Evropou ze 17. 7. 2018. Patrná je bílými izobarami zvýrazněná oblast nižšího tlaku vzduchu nad východní Evropou, zdroj: wetter3.de