Červenec byl globálně nejteplejší měsíc od začátku měření v roce 1880
Letošní červenec se globálně stal nejteplejším měsícem v dějinách měření, tedy od roku 1880. Průměrná globální teplota činila 16,74 °C, což je o 0,95 °C vyšší než červencový průměr za 20. století (obr. 1). Dosud nejteplejším měsícem byl červenec 2016, který měl teplotu o 0,03 °C nižší. Jde o údaje americké organizace NOAA. Je vhodné podotknout, že s ohledem na poněkud odlišnou metodiku zpracování dat z arktické oblasti chudé na měření se nepatrně liší údaje mezi různými organizacemi – Japonská meteorologická agentura tak letošní červenec považuje za nejteplejší měsíc shodně s červencem v roce 2016.
Obr. 1: Odchylka měsíčních teplot od průměru za období 1980 až 2015, zdroj: NASA
K letošnímu červencovému rekordu přispěly více oceány, které byly vůbec nejteplejší, zatímco pevnina se umístila na druhém místě (byla o setinu stupně chladnější než červenec 2017) v historii měření. Rekordně teplý byl letošní červenec na Aljašce, v částech jižní Afriky, Mexika a jižní Asie, rovněž pak v některých regionech Pacifiku. Zajímavé je, že ve východní a částečně i střední Evropy byl letošní červenec blízko normálu nebo chladnější než obvykle. K relativně nejchladnějším regionům patřila Moskevská oblast (obr. 2). Asi nepřekvapí, že stovky stanic zaznamenaly absolutní rekordy od začátku měření. Připomeňme i celostátní rekordy, které letos v červenci padly v Německu, Belgii, Holandsku, Velké Británii a Lucembursku.
Obr. 2: Tmavě červenou barvou jsou označeny oblasti, kde byl letošní červenec výrazně teplejší, než je obvyklé M(odře naopak oblasti, kde byl chladnější, než je běžné), zdroj: NOAA
Dodejme, že rozsah mořského ledu v Arktidě byl nejnižší za 40 let, kdy se oblast sleduje pomocí družic. Zajímavý je taky údaj o objemu tohoto ledu – i ten dosáhl rekordně nízké úrovně s měsíčním průměrem 8 808 km3, což je mimochodem méně než polovina obvyklého množství před dvaceti lety.
Rekordně teplý červenec 2019 může být poněkud překvapivý v kontextu minima nejslabšího slunečního cyklu za více než sto let a současně v době bez výskytu jevu El Niño. Obvykle totiž k rekordně vysokým teploty dochází při kombinaci zvýšené sluneční aktivity a silném El Niñu. To svědčí o tom, že lidský vliv na klima Země nabývá na velikosti. S největší pravděpodobností se letošní rok zařadí do pětice nejteplejších let od roku 1880. A šestiletí 2014 až 2019 se pak stane nejteplejším takovým obdobím za 140 let.
Obr. 1: Odchylka měsíčních teplot od průměru za období 1980 až 2015, zdroj: NASA
K letošnímu červencovému rekordu přispěly více oceány, které byly vůbec nejteplejší, zatímco pevnina se umístila na druhém místě (byla o setinu stupně chladnější než červenec 2017) v historii měření. Rekordně teplý byl letošní červenec na Aljašce, v částech jižní Afriky, Mexika a jižní Asie, rovněž pak v některých regionech Pacifiku. Zajímavé je, že ve východní a částečně i střední Evropy byl letošní červenec blízko normálu nebo chladnější než obvykle. K relativně nejchladnějším regionům patřila Moskevská oblast (obr. 2). Asi nepřekvapí, že stovky stanic zaznamenaly absolutní rekordy od začátku měření. Připomeňme i celostátní rekordy, které letos v červenci padly v Německu, Belgii, Holandsku, Velké Británii a Lucembursku.
Obr. 2: Tmavě červenou barvou jsou označeny oblasti, kde byl letošní červenec výrazně teplejší, než je obvyklé M(odře naopak oblasti, kde byl chladnější, než je běžné), zdroj: NOAA
Dodejme, že rozsah mořského ledu v Arktidě byl nejnižší za 40 let, kdy se oblast sleduje pomocí družic. Zajímavý je taky údaj o objemu tohoto ledu – i ten dosáhl rekordně nízké úrovně s měsíčním průměrem 8 808 km3, což je mimochodem méně než polovina obvyklého množství před dvaceti lety.
Rekordně teplý červenec 2019 může být poněkud překvapivý v kontextu minima nejslabšího slunečního cyklu za více než sto let a současně v době bez výskytu jevu El Niño. Obvykle totiž k rekordně vysokým teploty dochází při kombinaci zvýšené sluneční aktivity a silném El Niñu. To svědčí o tom, že lidský vliv na klima Země nabývá na velikosti. S největší pravděpodobností se letošní rok zařadí do pětice nejteplejších let od roku 1880. A šestiletí 2014 až 2019 se pak stane nejteplejším takovým obdobím za 140 let.
