Fascinace extrémním počasím je komplexní záležitostí, zaměřují se na ni i výzkumné studie
Titulky typu: „Silná bouře přinesla přívalové povodně“, „Supertajfun zasáhl Tchaj-wan“, „Tornádo zabíjelo“, „Padaly kroupy velké, jak slepičí vejce“ - když se na internetu nebo v jiných médiích objeví, vysoká návštěvnost a čtenost je zajištěna. Extrémní počasí a jeho projevy a dopady totiž poutají pozornost lidí. Zejména dramatické záběry z hurikánů mají miliony shlédnutí a třeba živé záběry někdy vykazují až 100tisícovou pozornost v jednu chvíli. Ostatně i proto jsou extrémy počasí tématem (nejen) hollywoodských filmů, které mají vysokou návštěvnost v kinech. Příkladem je třeba Twister, kdy úspěch prvního filmu vedl k natočení pokračování, které mělo premiéru před pár týdny. A všelijakými extrémy se to hemží třeba i v dnes už letitém a do jisté míry legendárním filmu Den poté.
Proč tomu tak vlastně je? Výzkumné studie (1, 2, 3) ukazují, že naše fascinace videi s extrémním počasím – zejména těmi reálnými – je poměrně komplexní záležitostí. I když někteří lidé vyloženě chtějí sledovat, jak se věci hroutí a hoří nebo zaplavují, důkazy výzkumných studií naznačují, že naše fascinace je řízena hlubší sociální psychologií. Lidé tato videa často sledují proto, že nás spojují s jinými lidmi, místy a myšlenkami. Někdy jde o to, abychom si dokázali představit jevy, o kterých jsme slyšeli, ale nikdy jsme je nespatřili na vlastní oči. Může se to týkat například oka hurikánu, které sice na družicových záběrech bývá zajímavé, ale pro lidi bez znalostí meteorologie je mnohem působivější vidět (poměrně vzácné) záběry zachycují situaci na pevnině, zevnitř oka hurikánu. A každý z nás určitě fascinovaně hleděl na detailní videa tornáda na jižní Moravě před třemi lety. Takováto videa extrémních momentů pak pomáhají lidem propojit to, o čem často slýchají, s tím, co mohli vidět (i když jen přes obrazovku). Sociální média navíc vytvořila nové způsoby, jak zdokumentovat zážitky, a především do nich zapojit stále větší množství lidí.
Fascinující dronové záběry tornáda mají statisíce zhlédnutí
Někdy lidé sledují živá videa extrémního počasí a doufají, že (jim) se nic nestane. Jindy může jít o jakýsi „akt solidarity“, kdy sledujeme vývoj extrémního počasí v místě, které je nám blízké (třeba rodné město), ale osobně tam nejsme přítomni.
Živé záběry extrémního počasí můžou taky vytvářet komunity, které jsou ceněnější než samotný obsah. Například při přechodu silné bouře, orkánu nebo hurikánu si v jejím rámci můžou lidé vyměňovat cenné zkušenosti, rady a tipy včetně diskuzí o doporučeních (například výzev k evakuaci), která jim poskytuje státní zpráva.
Časosběrná videa povodní patří k divácky vděčným tématům
Poměrně málo prozkoumaným faktem zůstává, jak může sledování záběrů extrémního počasí ovlivňovat lidské chování. Jeden z probíhajících výzkumů se snaží porozumět tomu, jak silná sociální média zaměřená na přírodní katastrofy můžou do budoucna ovlivnit připravenost jejich sledovatelů na potenciálně nebezpečné projevy počasí. Zatím je jasné to, že dosavadní zobrazování katastrof ve filmech vytváří spíše nedorozumění ohledně nebezpečného počasí a jeho následků.
Pohled na tornádo lidi fascinuje, ale jeho následky nikdo zažít nechce, zdroj: cs.wikipedia.org
Fascinace extrémním počasím s sebou nese ještě jednu zajímavou linku spojenou s probíhající změnou klimatu. Zatímco konstatování o nárůstu globální průměrné teploty o více než 1 °C si prakticky nikdo nedokáže představit, zaplavené ostrovy vlivem stoupající hladiny moře, za které oteplení může, vnímáme zcela zřetelně. A právě extrémní projevy počasí mají potenciál překlenou jakousi „psychologickou bariéru“ spojenou s pojmem klimatická změna. Řadě lidí se může změna klimatu může zdát abstraktní a vágní, extrémní počasí je ale něco, co lidé mohou zažít na vlastní kůži. A to i u nás v Česku. I když i v této oblasti není možné dělat ukvapené závěry. Některé studie totiž zjistily, že extrémní projevy počasí vedou ke zvýšenému přesvědčení, že dochází ke klimatickým změnám způsobeným lidmi, a větší podpoře klimatických opatření. Jiné naopak k průkaznému propojení o tom, že by lidé více vnímali klimatickou změnu díky extrémnímu počasí, nedospěly nebo naznačují, že tento efekt je pouze dočasný. Přesto je dobré na souvislost výskytu daného extrémního jevu a změny klimatu – pokud je prokazatelná – širokou veřejnost vhodným způsobem upozorňovat.
Proč tomu tak vlastně je? Výzkumné studie (1, 2, 3) ukazují, že naše fascinace videi s extrémním počasím – zejména těmi reálnými – je poměrně komplexní záležitostí. I když někteří lidé vyloženě chtějí sledovat, jak se věci hroutí a hoří nebo zaplavují, důkazy výzkumných studií naznačují, že naše fascinace je řízena hlubší sociální psychologií. Lidé tato videa často sledují proto, že nás spojují s jinými lidmi, místy a myšlenkami. Někdy jde o to, abychom si dokázali představit jevy, o kterých jsme slyšeli, ale nikdy jsme je nespatřili na vlastní oči. Může se to týkat například oka hurikánu, které sice na družicových záběrech bývá zajímavé, ale pro lidi bez znalostí meteorologie je mnohem působivější vidět (poměrně vzácné) záběry zachycují situaci na pevnině, zevnitř oka hurikánu. A každý z nás určitě fascinovaně hleděl na detailní videa tornáda na jižní Moravě před třemi lety. Takováto videa extrémních momentů pak pomáhají lidem propojit to, o čem často slýchají, s tím, co mohli vidět (i když jen přes obrazovku). Sociální média navíc vytvořila nové způsoby, jak zdokumentovat zážitky, a především do nich zapojit stále větší množství lidí.
Fascinující dronové záběry tornáda mají statisíce zhlédnutí
Někdy lidé sledují živá videa extrémního počasí a doufají, že (jim) se nic nestane. Jindy může jít o jakýsi „akt solidarity“, kdy sledujeme vývoj extrémního počasí v místě, které je nám blízké (třeba rodné město), ale osobně tam nejsme přítomni.
Oko hurikánu Beryl bylo mimořádně působivé i na záběrech z družiceINCREDIBLE TIME LAPSE of #Beryl ??️?
— Allan Nosoff (@AWxNYC) July 1, 2024
You HAVE to watch till the end, one of the most insane sunsets I’ve ever seen on satellite. Everything is textbook:
✅ Stadium effect
✅ Mesovorticies
✅ Convective banding
Now on the verge of a Category FIVE. #StormHour @spann pic.twitter.com/c1IrMEW7kl
Živé záběry extrémního počasí můžou taky vytvářet komunity, které jsou ceněnější než samotný obsah. Například při přechodu silné bouře, orkánu nebo hurikánu si v jejím rámci můžou lidé vyměňovat cenné zkušenosti, rady a tipy včetně diskuzí o doporučeních (například výzev k evakuaci), která jim poskytuje státní zpráva.
Časosběrná videa povodní patří k divácky vděčným tématům
Poměrně málo prozkoumaným faktem zůstává, jak může sledování záběrů extrémního počasí ovlivňovat lidské chování. Jeden z probíhajících výzkumů se snaží porozumět tomu, jak silná sociální média zaměřená na přírodní katastrofy můžou do budoucna ovlivnit připravenost jejich sledovatelů na potenciálně nebezpečné projevy počasí. Zatím je jasné to, že dosavadní zobrazování katastrof ve filmech vytváří spíše nedorozumění ohledně nebezpečného počasí a jeho následků.
Pohled na tornádo lidi fascinuje, ale jeho následky nikdo zažít nechce, zdroj: cs.wikipedia.org
Fascinace extrémním počasím s sebou nese ještě jednu zajímavou linku spojenou s probíhající změnou klimatu. Zatímco konstatování o nárůstu globální průměrné teploty o více než 1 °C si prakticky nikdo nedokáže představit, zaplavené ostrovy vlivem stoupající hladiny moře, za které oteplení může, vnímáme zcela zřetelně. A právě extrémní projevy počasí mají potenciál překlenou jakousi „psychologickou bariéru“ spojenou s pojmem klimatická změna. Řadě lidí se může změna klimatu může zdát abstraktní a vágní, extrémní počasí je ale něco, co lidé mohou zažít na vlastní kůži. A to i u nás v Česku. I když i v této oblasti není možné dělat ukvapené závěry. Některé studie totiž zjistily, že extrémní projevy počasí vedou ke zvýšenému přesvědčení, že dochází ke klimatickým změnám způsobeným lidmi, a větší podpoře klimatických opatření. Jiné naopak k průkaznému propojení o tom, že by lidé více vnímali klimatickou změnu díky extrémnímu počasí, nedospěly nebo naznačují, že tento efekt je pouze dočasný. Přesto je dobré na souvislost výskytu daného extrémního jevu a změny klimatu – pokud je prokazatelná – širokou veřejnost vhodným způsobem upozorňovat.
