Části jižní Ameriky zažily během zvolna končícího tamního léta řadu výrazných horkých vln doprovázených přepisováním stovek teplotních rekordů. Nejvýrazněji se opakované vpády teplého vzduchu projevily v Argentině a Chile, v posledních dnech ale i v Uruguayi nebo v jižní Brazílii. Teploty stoupaly často na hodnoty o 10 °C vyšší, než je v daném období obvyklé. Během vrcholů veder byla zaznamenána maxima pohybující se kolem 40 °C. Některé stanice hlásí nejvyšší únorové teploty v historii měření, výjimečně byl dokonce pokořen i absolutní rekord v daných místech. A mimořádně teplé byly taky noci, například Buenos Aires zaznamenalo tento týden nejvyšší únorové minimum, když v noci na pondělí teplota neklesla pod 28,5 °C. Ostatně je to právě Argentina, která je horkými vlnami postižena nejvíce. Vypovídající o míře veder je i tříměsíční (od listopadu do ledna) odchylka průměrné teploty v celé Argentině, která dosáhla +1,7 °C – to je zásadně výraznější odchylka, než byla za posledních 60 let pro toto čtvrtletí kdy zaznamenána. Horko se vážně podepsalo i na tání ledovců v Andách – třeba ledovec Sollipulli ztratil během měsíce přes 80 procent svého rozsahu.


Odchylka za 3měsíční období listopad-leden od přelomu let 1961/62 do 2022/23 - aktuální období je nejteplejší za dobu měření, zdroj: smn.gob.ar

Tato část jižní Ameriky přitom horké léto zažila už loni. I tehdy padaly teplotní rekordy a vedra sužovala podobné oblasti jako letos. Hlavním důvodem je už třetím rokem pokračující jev La Niña, kdy východní část tropické Pacifiku je chladnější než obvykle. Výsledkem je pak změna cirkulačních poměrů v jižní Americe vedoucí mimo jiné k opakovaným horkým vlnám. A rekordně vysokým hodnotám pak napomáhá zejména globální oteplování spojené s lidskou činností.


Tání ledovce Sollipulli v lednu a únoru 2023 zachycené družicí Sentinnel, zdroj: blogs.agu.org

Kromě veder ale jižní polovina jižní Ameriky trpí suchem – i to je typický dopad jevu La Niña. Kombinace vysokých teplot a sucha obzvlášť negativně dopadá na farmářskou produkci – Argentina očekává propad v exportu zemědělských výrobků v hodnotě až 15 miliard amerických dolarů, sousední Uruguay přes miliardu.

Ještě závažnější dopady má horké a suché počasí v sousedním Chile. V centrálních částech země je letošní léto mimořádně suché (i když ani v průměrném létě tam víc než 100 mm vody nespadne). A zejména v posledních dvou týdnech zasáhly tuto oblast rozsáhlé, rychle se šířící a taky mimořádně ničivé přírodní požáry. Spolykaly přes 350 tisíc hektarů porostu, zničily víc než tisícovku domů, minimálně 10 lidí zemřelo. Zde je ale nutné podotknout, že rychlému šíření ohňů napomohly i monokulturní lesy složené ze – v Chile nepůdních – eukalyptů. Eukalypty obsahují málo vody, zato hodně oleje, který vede doslova k explozivnímu hoření.


Lesní požáry v Chile zachycené z družice mezi 2. a 11. únorem 2023, zdroj: copernicus.eu

V následujících dnech dojde k citelnému ochlazení, přechodně i na výrazně podprůměrné teploty. Nebude mít ale zřejmě dlouhého trvání, příští týden by se měly nadprůměrné teploty vrátit. A hlavně, kromě bouřek se neočekávají plošně rozsáhlé a vydatné srážky, a to zejména ve středním Chile, kde tak riziko dalších požárů zůstane velmi vysoké.


Odchylka teplot od průměru v pátek 17.2.2023 - hlavně centrální a severní Argentinu čeká citelné ochlazení (teploty budou o více než 10 °C nižší, než je běžné). půjde ale jen o přechodné ochlazení, zdroj: ventusky.com