Dění v oceánech výrazným způsobem ovlivňuje pochody v atmosféře, a tedy i vývoj počasí. V tomto směru je nejproslulejší výskyt jevů El Niño/La Niña, které souvisí s výskytem teplotních odchylek v tropickém Pacifiku. V posledních týdnech nastoupila fáze La Niña, tedy děvčátko, což znamená, že voda ve střední a východní části Tichého oceánu v tropech je chladnější ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Důvodem vzniku fáze La Niña je zesílení východních pasátových větrů západně od břehů jižní Ameriky, což vede k tzv. upwellingu, tedy výstupu chladnějších vod z větších hloubek oceánu k povrchu. Výsledkem je pak záporná teplotní odchylka. V současnosti je teplota o 1 až 2,5 °C, v některých oblastech dokonce o víc než 3 °C nižší. Jde o odchylku teploty na povrchu, ale i v hlubších vrstvách bychom našli vodu v těchto výrazně chladnější, až o 4 °C ve srovnání s normálem, přičemž největší odchylky jsou v hloubce 50 až 150 m.


Na horní mapě 7denní průměr povrchové teploty vody v Pacifiku (kolem rovníku) a na dolní jeho odchylka od dlouhodobého průměru, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov

Ochlazování začalo už ve druhé polovině léta a je poměrně konzistentní. A podle modelů, bude pokračovat i v příštích týdnech. Mělo by se přitom jednat o poměrně robustní výskyt fáze La Niña, průměrná odchylka teploty ve sledované části tropického Pacifiku by měla dosáhnout -1,5 °C až -2 °C, podle některých modelů by se mohla přiblížit dokonce až k -3 °C, což by znamenalo téměř rekordně intenzivní La Niña. Každopádně nás čeká mírná a výrazná fáze La Niña s vrcholem v prosinci, začátkem jara příštího roku by pak měl nastat návrat k normálu.


Předpověď (vyznačena zelenou čárou) měsíčních odchylek teploty moře v rozhodné oblasti tropického Pacifiku - v prosinci bude výrazně podprůměrná, zdroj: bom.gov.au

Samozřejmě, že výskyt jevu La Niña v oceánu se projevuje na počasí v bližších i vzdálenějších oblastech (v této souvislosti hovoříme o tzv. ENSO, El Niño – Southern Oscillation/jižní oscialce). A jak konkrétně by se to mělo projevit během nadcházející zimy na severní polokouli? Nejvýraznější dopady lze čekat na severoamerickém kontinentu, kde je velmi pravděpodobná teplá zima v jižní polovině USA, a naopak studená zima ve střední a východní Kanadě. Srážkově se projeví na severozápadě USA spíše vlhčí zimou, naopak jih a jihozápad USA musí počítat s podprůměrnými srážkami. Kromě severu Ameriky hrozí častější deště v západní části tropického Pacifiku (včetně severovýchodu Austrálie nebo Indonésie), které mohou vést i k záplavám, a víc pršet by mělo i v Amazonii.

Zima v Evropě se očekává teplotně nadprůměrná
Pokud jde o dopady na zimní počasí v Evropě, ty už nejsou tak výrazné s ohledem na velkou vzdálenost od Tichého oceánu. Víc toho o nadcházející zimě lze v tuto chvíli říct na základě sezónních předpovědí. Zatím se všechna předpovědní centra shodují v tom, že ve střední Evropě by měla být zima opět teplejší – například Evropské centrum očekává odchylku za celou zimu (prosinec 2020 až únor 2021) mezi 0,5 °C a 1 °C. Americký model pak očekává nejvýraznější odchylku za leden (2 °C až 3 °C), ale i pro ostatní měsíce počítá nadprůměrně vysoké teploty (většinou odchylku kolem 1 °C). Z hlediska srážek to zatím vypadá na zimu průměrnou. Nicméně samozřejmě platí, že i během teplé zimy se může vyskytnout až několik epizod se silnými mrazy nebo sněhovou kalamitou.


Očekávaná odchylka teploty vzduchu v Evropě za zimu 2020/2021 podle modelu ECMWF, zdroj: ecmwf.int


Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé zimní měsíce v Evropě podle modelu CFS, zdroj: origin.cpc.ncep.noaa.gov

Na závěr ještě podotkněme, že výskyt fáze jevu La Niña má dopad i na život v oceánu – chladnější voda s sebou totiž na povrch přináší více živin, z čehož profitují mořští živočichové včetně ryb ve východním Pacifiku, tamní rybáře tak zřejmě čekají bohatší úlovky.