Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Na většině území zaprší, později se oblaky přechodně protrhají

Rok 2020 by se na Zemi mohl stát nejteplejším za dobu měření

Trochu ve stínu pandemie a v Česku i sucha zůstává pokračující změna klimatu. Poněkud neprávem, neboť letošní rok má našlápnuto k tomu, stát se nejteplejším od začátku globálních přístrojových měření v roce 1880. Máme za sebou celosvětově nejteplejší květen a leden. Únor, březen a duben skončily vždy na druhém místě. A období od ledna do května 2020 je druhým nejteplejším, těsně po roce 2016. Jenže v roce 2016 probíhalo tzv. super El Niño, jev, který vede k uvolnění ohromného množství tepla v tropickém Pacifiku, což se následně projevuje oteplením atmosféry. Letos ale El Niño neprobíhá. A navíc, na svém minimum je i 11letý cyklus sluneční činnosti, což znamená, že množství energie od Slunce je na nejnižší úrovni v rámci obvyklého kolísání (obr. 1).

Slunce
Obr. 1: Vývoj počtu slunečních skvrn (tzv. sluneční aktivity) od konce nultých let do současnosti (měsíční hodnoty černě, shlazené hodnoty fialově, předpověď červeně, zdroj: swpc.noaa.gov

Samozřejmě ne všechny regiony na Zemi zažívají to samé, tedy mimořádně vysoké teploty a Česko je toho příkladem. Zažili jsme sice teplý leden, mimořádně teplý únor a nadprůměrně teplý skončil i duben. Březen už se ale vešel do normálu, i když odchylku měl kladnou. A květen skončil jako silně podnormální a také začátek června byl spíš chladnější. V Česku se tedy letošní rok s větší pravděpodobností rekordně teplým nestane.

Nezvyklé teplo hlásí Sibiř
Světovým „lídrem“ v oteplování je letos zejména západní Sibiř. Květen tam byl asi o 6 °C teplejší než dlouhodobý průměr. Vlna veder v letošním květnu byla natolik masivní, že například sibiřské město Chatanga daleko za polárním kruhem zažilo 23. května teplotu 25,6 °C. Normál pro tento den je přitom 0 °C, dosavadní rekord byl překonán o neuvěřitelných 12 °C! Teplo je v této oblasti přitom už od prosince loňského roku – a odchylka za tu dobu dosáhla dvojnásobné hodnoty oproti dosud nejteplejšímu období (obr. 2). Posledních 6 měsíců mělo na západní Sibiři takovou teplotu, jakou projekce klimatu očekávají až na konci tohoto století! Příčinu tak extrémních odchylek teploty hledejme hlavně v chybějícím sněhu a menším rozsahu mořského ledu, který za normální okolností odráží dopadající sluneční paprsky. Když sníh a led nejsou, energie ze slunce je pohlcena zemí a následně ohřívá vzduch.

Sibiř
Obr. 2: Odchylka průměrné teploty vzduchu v jednotlivýh letech pro západní Sibiř od průměru 1981-2010 (za období leden až květen), zdroj: copernicus.eu

A je to právě „rozehřátá“ Sibiř a Arktida, které jsou hlavní příčinou toho, proč letošní rok může překonat dosud nejteplejší rok 2016. Je tu ale ještě jedna záležitost, která souvisí s probíhající pandemií. Výrazné omezení průmyslu a dopravy vedlo k podstatně menšímu spalování fosilních paliv, při kterém se do atmosféry dostávají částečky hoření. Ty přitom odrážejí část slunečního záření zpět do kosmu, čím je jich méně, tím menší bude i množství odraženého záření. Jde sice o relativně malý vliv, přesto právě vyšší množství sluneční energie pak může být tím pomyslným jazýčkem na vahách, který letošek posune k rekordu. Šance, že se tak stane, se podle odhadů pohybuje mezi 75 a 90 procenty.

Teplota
Obr. 3: Globální pětiměsíční průměry teploty (leden až květen) pro jednotlivé roky ve formě tzv. barevných proužků symbolizujících odchylku od dlouhodobého průměru – čím víc červená/tmavě červená, tím větší kladná odchylka, opačně pro modré barvy. Zobrazeno období od 1850 do 2020, zdroj: Ed Hawkins