Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Další studená fronta, od severozápadu začne pršet, na horách vydatně sněžit

Nad sopkou na ostrově La Palma se objevily unikátní oblačné kruhy

Erupce vulkánu Cumbre Vieja na ostrově La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, probíhá už dva týdny. Za tu dobu z kráteru vyteklo přes 80 miliónů krychlových metrů lávy (což je asi dvojnásobek než při poslední erupci v roce 1971), která stihla pohřbít skoro devět set domů. Pro místní obyvatele jde samozřejmě o obrovskou katastrofu, škody zatím přesáhly 10 miliard korun. Erupce je svým způsobem zajímavá i z meteorologického hlediska. Na jedné straně do atmosféry uniká oxid siřičitý, jehož větší množství mimochodem ve dnech 27. a 28. září proniklo i nad střední Evropu (viz článek Sopka na Kanárských ostrovech zvýšila koncentrace ...). 1. října se ale postaral i o velice zajímavé uspořádání oblačnosti. To nejlépe vyniklo z výšky, přesněji z pohledu meteorologických satelitů. Družice Terra (kterou provozuje americká organizace NASA) pomocí přístroje MODIS zachytila působivou kruhovou strukturu oblaků symetrickou právě kolem sopky Cumbre Vieja.

Satelitní snímek
Snímek pořízený družicí Terra ve viditelném spektru v pátek 1. října 202 zachycuje soustředné oblačné pásy v okolí vulkánu Cumbra Vieja na ostrově La Palma, zdroj: worldview.earthdata.nasa.gov

Satelitní snímek
Snímek pořízený družicí Terra ve viditelném spektru v pátek 1. října 202 zachycuje soustředné oblačné pásy v okolí vulkánu Cumbra Vieja na ostrově La Palma, zdroj: worldview.earthdata.nasa.gov

Vznik těchto soustředných kruhů umožnily speciální meteorologické podmínky v oblasti ostrova La Palma. Pro Kanárské ostrovy jsou obecně typické severovýchodní pasátové větry, které vanou v nižších hladinách, v blízkosti zemského povrchu a jsou často i důvodem vzniku nízkých oblaků druhu stratokumulus (ty jsou vidět i na družicovém snímku východně a severně od La Palmy). Dobře je patrné i působení ostrova jako bariéry pro pronikání této oblačnosti dál na jihozápad. Se severovýchodními pasáty byla spojena inverzní vrstva, která ležela ve výšce kolem 700-800 metrů. Nad ní panovalo už teplé jihovýchodní proudění, označované v oblasti jako calima. Tento vítr přináší někdy až enormní množství prachu a písku ze Sahary, v tomto případně ho ale moc nebylo.

Inverze
Teplota ve výšce 750 m nad zemí 1. října v oblasti Kanárských ostrovů - dosahovala zde až 30 °C, zato ve 2 metrech nad zemí bylo jen kolem 24 °C, zdroj: ventusky.com

Mimochodem při takovéto povětrností situaci panují v zóně s calimou, tedy ve vyšších nadmořských výškách, podstatně vyšší teploty než u pobřeží (často o více než 10 °C). Vrstva s calimou tentokrát dosahovala zhruba do výšky 1 600 metrů, kde se vytvořila druhá inverzní vrstva, nad ní foukal už jen slabý vítr. A právě v oblasti této druhé inverzní vrstvy se ve stoupajícím vzduchu z vulkánu vytvořily tzv. gravitační vlny. Impulsem k rozkmitání vzduchu byl právě horkých vzduch, a tyto vlny se pak díky slabému větru šířily téměř symetricky do okolí sopky. Ve vrcholech těchto vln došlo vlivem výstupnému pohybu a ochlazení vzduchu ke kondenzaci vodní páry a tvorbě oblaků ve tvaru kruhových pásů. Ty byly střídány mezioblačnými mezerami, kde naopak v rámci gravitačních vln vzduch klesal. Méně výrazné oblačné pásy směrem na jih od vulkánu jsou zřejmě způsobeny tlumícím vlivem calimy přinášející suchý a teplý vzduch, ve kterém je kondenzace obtížnější.

Lze konstatovat, že jde o poměrně výjimečnou událost, neboť k jejímu vzniku byla nutná souhra výše uvedených specifických podmínek počasí v kombinaci s erupcí. Hlavní roli přitom hrála vhodná výška sopky ve spojitosti s polohou inverze a příslušné proudění vzduchu.